Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Zrušit šestiletá gymnázia a utlumit osmiletá navrhuje bývalý ministr školství za ANO Robert Plaga, který povede kandidátku strany do sněmovních voleb ve Středočeském kraji.
„Šestiletá gymnázia jsou reliktem,“ řekl nedávno pro Seznam Zprávy.
Opačně nad tímto krokem uvažuje náměstek ministra školství Jiří Nantl (ODS). Raději by z osmiletých dělal šestiletá gymnázia. A to s tím, že dlouhodobě máme problém s brzkým rozdělováním vzdělávacích drah a tohle by bylo ještě politicky přijatelné řešení.
„Podle platného dlouhodobého záměru je možné měnit osmiletá gymnázia na šestiletá už teď. V minulosti se to stalo třeba na jižní Moravě, kde se část osmiletých gymnázií takto překlopila,“ dodává Nantl.
A pak je tady Praha, která v rozporu s celostátním plánem má dokonce ve svém dlouhodobém záměru napsáno, že by ráda rozšiřovala nabídky víceletých gymnáziích. Věc, která se ale přes nesouhlas státu nemůže stát.
Pravidla pro víceletá gymnázia
Dlouhodobý záměr ČR
„V oblasti oborů vzdělání s maturitní zkouškou všeobecného zaměření 8letých oborů vzdělání nebudou vzhledem k dopadům nadměrného odchodu žáků 5. ročníků ZŠ do 1. ročníků 8letých gymnázií do rejstříku škol a školských zařízení zapisovány nové školy, obory ani navyšovány stávající oborové kapacity. Navýšení kapacity oboru 6letého gymnázia lze zapsat za předpokladu současného ekvivalentního snížení kapacity oboru 8letého gymnázia na dané škole.“
Dlouhodobý záměr Prahy
„V oblasti oborů vzdělání s maturitní zkouškou všeobecného zaměření 8letých a 6letých oborů vzdělání bude ze strany HMP podporováno posilování stávajících oborových kapacit, případně zřizování nových kapacit anebo zápis nové školy. (Toto opatření není v souladu s DZ ČR 2023-2027.)“
K tomu je tady odborný pohled. Data a studie potvrzují, že brzké vydělení dětí nepřináší celkově dobré výsledky a k tomu ani do budoucna peníze z daní státu. Žákům se sice na víceletých gymnáziích daří, ale hlavně kvůli tomu, že jsou zkrátka ve třídě ti nejlepší pospolu. Větší přidanou hodnotu dokáže dětem dát i část základních škol, ale pracují s různorodým kolektivem, a tak nedominují žebříčkům.
„Po expertní stránce máme jasno dávno. Společnosti víceletá gymnázia nic nepřináší. Čekáme ale na silný pedagogický leadership na politické úrovni. Rozhodnutí musí přijít od ministra. Dokud si to nevezme jako osobní téma, tak se nic nezmění,“ je přesvědčený Miroslav Hřebecký, programový ředitel informačního centra o vzdělávání EDUin, které k budoucnosti víceletých gymnázií připravilo celou analýzu.
EDUin tak volá ve shodě s dalšími experty po postupném útlumu a výhledově zrušení víceletých gymnáziích.
Státu se ale nedaří ani plnit předsevzetí, která má ve svých strategických dokumentech. Na víceletá gymnázia mají odcházet jen žáci s mimořádnými studijním předpoklady, tedy maximálně 5 až 10 procent ročníku. Průměr Česka je ale 9 procent a čtyři kraje horní limit přesahují, nejvíce Praha.
Rodiče to chtějí
Za strukturu veřejných středních škol ručí v Česku krajské reprezentace. Těžko ale čekat, že by se některá samospráva sama od sebe pustila do redukce jedné části středních škol, která je navíc rodiči tak žádaná.
„Zadání musí přijít od státu. Nemůžeme se dostat do situace, kdy se jedna krajská samospráva rozhodne, že bude super progresivní a zruší si všechna víceletá gymnázia,“ říká bývalý radní pro školství na Vysočině Jan Břížďala (Piráti).
Tohle přitom není v rozporu s podporou všeobecného vzdělávání v kraji. Naopak třeba právě na Vysočině se podařilo za minulého vedení významně navýšit kapacity čtyřletých gymnázií a k tomu přidat také osm nových lyceí.
Že by se našla v následujících letech politická vůle, nečekají ani samotní ředitelé víceletých gymnázií.
„Dlouhodobě říkám, že se nic nezmění. Zrušit víceletá gymnázia je politická sebevražda, jelikož veřejnost to žádá. Navíc spousta politiků své děti na víceletých gymnáziích má,“ komentuje nekonečnou debatu dlouholetá předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií Renata Schejbalová.
A její slova podporují setrvale i průzkumy. Společnost jako celek sice na brzkém rozdělení dětí do dvou větví vzdělávání tratí, individuálně v tom ale rodiny mohou vidět prospěch. Když se tak Centrum pro výzkum veřejného mínění naposledy v roce 2024 ptalo, jaký ma veřejnost postoj k víceletým gymnáziím, 62 procent jejich fungování podporuje. Názory zůstávají víceméně podobné minimálně posledních 10 let.
