Středoškolská revoluce. S polovinou oborů už pro děti nepočítejte

Oborů středních škol je tolik, že vybrat si ten správný je pro rodiče a děti hodně zapeklitý úkol. Celkově jich je 281. Rozhodovat se mezi zedníkem a tesařem, je celkem přímočaré.

Už těžší je ale vybrat správný obor v elektrotechnice. Rozhodovat se můžete mezi spojovým mechanikem, dvěma elektrikářskými obory a elektromechanikou. Na výběr je přitom třeba ještě autoelektrikář.

K tomu je navíc nutné připočíst nabídku a zaměření jednotlivých škol, čímž se výběr ještě více komplikuje.

Proto se Ministerstvo školství pustilo do velké změny. Aby bylo střední vzdělávání přehlednější, flexibilnější, ale i prostupnější, připravuje se propojování oborů do větších celků. Podle aktuálního návrhu by jich mělo zbýt 127.

O návrhu se bude ještě v následujících měsících diskutovat. Díky proměně středních škol by se ale dalo snáze přecházet mezi obory i úrovněmi. Učeň by mohl jednodušeji dojít k maturitě, a naopak z maturitního oboru by šlo přejít snáze do učebního.

„Zpřehlednění vzdělávacího systému je nutné, protože dnes v něm mladí lidé trochu bloudí,“ popisuje náměstek ministra školství Jiří Nantl (ODS).

A jak bude úprava vypadat konkrétně? Jako příklad lze uvést obory zmíněné v úvodu a podívat se na to můžete i v grafice níže. Spojoví mechanici, elektrikáři a elektromechanici se sloučí do jednoho oboru elektrotechnické služby. Teprve v průběhu studia se v něm žáci vyprofilují do jedné z těchto kvalifikací, záležet bude na tom, co konkrétně bude škola nabízet.

„Je to můj osobní názor, ale mně jako řediteli to nevadí. Přijde mi to průhlednější než dosavadní rozdělení. Stejně se nás rodiče ptají, jaký je rozdíl mezi podobnými obory, které školy nabízí,“ popisuje ředitel Střední odborné školy elektrotechnické Hluboká nad Vltavou Pavel Zasadil, který se do přípravy změn také zapojil.

Jediný problém, který zmiňuje, se týká názvu. Ten se Zasadilovi nezdá úplně vhodný, protože z něj na první pohled nevyplývá, že se v něm zaučují noví elektrikáři. Ale sám dodává, že je to spíš o zvyku.

Podobně se k tomu staví i stavaři. V jejich oblasti se ale obory spíš přeřazovaly do jiných odvětví nebo rušily, než by se slučovaly dohromady.

„V rámci stavebních oborů se poměrně brzo došlo ke shodě. Některé obory se přesouvají do skupiny 39, která byla původně mezioborová, ale její název se změnil na Technická zařízení budov. V ní budou obory, které s tím souvisí jako například instalatér, protože tyto profese potřebují alespoň nějakou základní elektrotechnickou kvalifikaci,“ vysvětluje část změn Vladimír Kostka, ředitel Střední průmyslové školy stavební České Budějovice.

I další obory se budou spojovat. Například pekař a cukrář nebo hotelnictví a cestovní ruch. Vzniknou ale i nové. V informačních technologiích tak přibude další obor kybernetická bezpečnost, ve stavebnictví pak obkladač.

Některé obory se naopak zruší. Především kvůli tomu, že je školy už vůbec nenabízí nebo do nich nastupuje jen minimum studentů, případně se jako třeba železničář začlení do většího příbuzného oboru. Z nabídky středních škol úplně zmizí kovář, hutník operátor, technik modelových zařízení, montér vodovodů a kanalizací nebo dlaždičské práce.

„Jen pro představu – dlaždičské práce ve třech ročnících v celé České republice studuje pět dětí,“ přibližuje Matěj Bulant z Národního pedagogického institutu, pod kterého příprava reformy spadá.

Na kompletní změny ve všech oborech se můžete podívat zde. Národní pedagogický institut pak od středy 11. prosince spustil k návrhu i veřejnou konzultaci. Komentovat změny skrze dotazník je možné až do konce ledna.

Změny v nabízených oborech středních škol jsou ale jen jedním dílčím krokem této spíše evoluční než revoluční proměny středního školství, tedy takzvané inovace oborové soustavy. Tím, že se obory propojí do větších celků a budou mít stanovený společný odborný základ, půjde se kvalifikovat na jednotlivé odbornosti a případně i přecházet mezi nimi.

Stejně tak by studium mělo co nejméně končit neúspěšně. To znamená, že i žák na maturitním oboru může v průběhu studia přestoupit na učební, pokud na něj bude studium příliš náročné, nebo změní názor. Podobně by to mělo jít i obrácené. Když učeň bude chtít pokračovat ve studiu k maturitě, měl by k tomu dostat příležitost bez větších administrativních překážek.

Problémem se aktuálně jeví jednotná přijímací zkouška, kterou by i takový žák musel projít. V rámci reformy osnov na základních školách se ale počítá s testy na konci základní školy, které by skládali všichni žáci a mohly by tak splynout s jednotnou přijímací zkouškou. Tím pádem by i tato bariéra padla.

„V současné době je přechod z úrovně H (učební obory, pozn. red.) na L (odborný výcvik a maturita) podmíněn složením jednotných přijímacích zkoušek. V rámci inovace oborové soustavy bude tato problematika diskutována a řešena,“ říká mluvčí Národního pedagogického institutu Veronika Lucká Loosová.

Zásadní součástí této změny jsou rovněž zaměstnavatelé. Jejich zástupci zmiňují, že k návrhům výhrady nemají. Ale ani ne tak proto, že by byla představená vize tak dokonalá. Upozorňují, že sice byli zapojení do přípravy, k podobě konečného návrhu se ale neměli možnost vyjádřit. Ten je na stole teprve pár dní.

„Nekonzultovat finální návrh s partnery zapojenými do přípravy inovace vnímám jako procesní pochybení Národního pedagogického institutu,“ říká Miloš Rathouský, zástupce ředitelky Sekce pro vzdělávání a rozvoj lidských zdrojů Svazu průmyslu a dopravy.

Právě Národní pedagogický institut změny připravuje a uspořádal k tomu minulý týden i první kulatý stůl. Během něj ale odborníci zapojení do přípravy kritizovali především nedostatek komunikace o posledních částech reformy.

„Do pracovních skupin jsme nominovali asi šest lidí, kteří tam chodili. Od loňského prosince, kdy mělo proběhnout poslední jednání, jsme ale neměli žádné informace,“ uvedl během kulatého stolu Pavel Ševčík, technický ředitel Svazu podnikatelů ve stavebnictví.

To ale neznamená, že by experti byli zásadně proti navrhovaným změnám. Chybí jim ale informace, kam se debata posunula od chvíle, kdy byli naposledy přizváni k pracovnímu stolu.

„NPI bere kritiku v potaz, především pokud jde o nedostatečnou komunikaci a připomínky ke schvalovacím procesům inovovaných oborových standardů. Pracujeme na zlepšení transparentnosti a komunikace směrem k odborné veřejnosti, abychom podpořili otevřenější dialog a vzájemnou spolupráci,“ dodává k tomu Lucká Loosová.

Přitom vize proměny středního školství jde ještě dál. Diskutuje se i o dalších změnách, které by ale vyžadovaly i rozsáhlejší změnu legislativy, proto zůstávají zatím v rovině teorie. Zvažuje se tak, že by učební obory mohly být i čtyřleté, a pak by výuční list byl částečně na úrovni maturity, nebo zavedení orientačního ročníku, který by mohli žáci absolvovat po konci základní školy a pomohl by jim při volbě oboru.