Místo gymnázia učňák. Zájem je, pro část dětí je to ovšem jen volba jistoty

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Nejen na maturitních, ale i na učebních oborech si mohou některé školy vybírat z desítek uchazečů. Jako první volbu si obor instalatér vybralo dvakrát více uchazečů, než bude českolipská střední zdravotnická a odborná škola přijímat. Dohromady je v pořadí na 13 míst skoro devět desítek zájemců.

„Rodiče jsou dost překvapení, kolik dětí se k nám nedostane,“ říká ředitelka SZŠ a SOŠ Česká Lípa Hana Kubátová Ortová.

„Snažíme se jako škola dlouhodobě propagovat učební obory s tím, že šikovní řemeslníci si dobré uplatnění vždy najdou,“ dodává, co zvyšuje atraktivitu učebních oborů.

Podobně registrují přetlak i na dalších středních školách napříč republikou.

„Rodiče si dnes už uvědomují, že pokud chtějí, aby se jejich dítě mělo v životě dobře, a přitom není úplně studijním typem, vyučení v nějakém šikovném řemesle je dobrou cestou,“ doplňuje ředitel pražské Střední odborné školy Jarov Miloslav Janeček.

Když se podíváme na celková čísla přihlášek, tak i organizátor přijímacích zkoušek – státní Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání (známé pod zkratkou Cermat) – potvrzuje, že v porovnání s předchozím rokem 2024 letos přihlášek na učební obory přibylo.

Celkově vzrostl počet uchazečů o studium o jedno procento, na obory učilišť s výučním listem ale přišlo o šest procent přihlášek více, u maturitních oborů to bylo dokonce o devět procent víc.

Když se podíváme napříč různými typy škol, tak nejvýraznější byla změna u lyceí (+16 procent), kde se ale letos poprvé otevíral úplně nový obor. Naopak na čtyřletá gymnázia letos přišlo o 4 procenta přihlášek méně.

„Pokud jde o 1. prioritu, tedy preferované obory, pak meziročně je situace de facto srovnatelná. Nárůst oproti loňsku se ukazuje až na 3. prioritě, z čehož vyplývá, že letos byly nematuritní obory ve větší míře využívány jako ona volba ‚na jistotu‘,“ říká mluvčí Národního pedagogického institutu Radek Melichar.

Jinak řečeno, rodiče volí učební obor ze strachu, jako pojistku, kdyby se jejich dítě na jinou preferovanou školu nedostalo.

Je to dobře vidět na grafu níže. Celkově obdržely obory SOU ukončované výučním listem 106 634 přihlášek, loni to bylo 100 589. Největší změna je ale vidět právě u třetí volby přihlášky. Zatímco v roce 2024 volilo ve třetí prioritě učební obor 33,9 procenta uchazečů, letos 35,2 procenta.

Jak ale říkají ředitelé střední odborných škol, kde mají i na učební obory velký přetlak, postupem času se mění také vnímání rodičů a žáků. Dlouhodobě platilo, že učební obory nevolili uchazeči zrovna jako první možnost.

„Už řadu let pozorujeme, že mají učební obory lepší zvuk a stoupá o ně zájem. Nejen kvůli tomu, že na střední školy teď nastupují silné ročníky,“ dodává Janeček.

„Právě v těchto oborech je největší nedostatek lidí a zároveň narůstá jejich uplatnění i mzdy,“ říká viceprezidentka Hospodářské komory Jana Havrdová k učebním a technicky zaměřeným maturitním oborům.

Jak dodává, dnes už neplatí, že kdo jde na učňák, má do budoucna nižší šance. Hospodářská komora vidí ale ještě další příležitost ve větším propojení škol s praxí.

„Proto podporujeme zavedení duálního vzdělávání, tedy modelu, kde část výuky probíhá přímo ve firmě. Ne jako povinnost, ale jako možnost, která je motivující pro žáky, rodiče i firmy. Výhoda je zřejmá: děti získají reálné zkušenosti a motivaci, školy ušetří na vybavení a firmy si vychovají budoucí kolegy,“ dodává Havrdová.

Zavedení duálního vzdělávání navrhuje v pozměňovacím návrhu k právě projednávané novele školského zákona skupina koaličních poslanců. Podle dřívějšího vyjádření Hospodářské komory ale tohle provedení není ideální. Komora upozorňuje například na nespravedlivé rozložení odpovědnosti mezi školami a firmami nebo nejasný model financování.