Přijímačky začínají, veřejná gymnázia nemají místa

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Na čtyřletých maturitních oborech středních škol dnes začínají jednotné přijímací zkoušky, druhý termín je pak v pondělí 14. dubna. Zájemci o víceletá gymnázia budou zkoušku skládat příští týden v úterý a ve středu.

Zatímco veřejná gymnázia v Praze nabízí v podstatě stejný počet míst jako loni v prvních ročnících, soukromé školy do toho šláply. Uvědomují si, že v hlavním městě je po všeobecném studiu velká poptávka, a tak se v prvním kole oproti loňsku otevírá o 60 procent míst více.

A rodiče s dětmi na to slyší. Letos přišlo soukromým gymnáziím o polovinu víc přihlášek. Naopak na ty veřejné o skoro 400 méně. Aktuální situace v pražském školství je tedy už 50 na 50. Polovinu kapacit v prvních ročních nabízí veřejné školy, druhou půlku soukromé.

Jednou ze soukromých skupin, která výrazně navyšuje nabídku míst na gymnáziích, je Fostra.

„Na veřejných středních školách v Praze je výrazný nedostatek kapacit. Na tuto situaci reagujeme průběžným rozšiřováním nabídky. Otevíráme nové obory, letos například pro zájemce o budoucí vysokoškolské studium medicíny či psychologie. A na našem gymnáziu Fostra International jsme fyzicky navýšili počet míst díky rozšíření do další budovy,“ říká Stanislav Pavlín, spolumajitel skupiny Fostra. Pro příklad: Školné na zmíněném gymnáziu pro budoucí lékaře nebo psychology vyjde na 129 tisíc korun ročně.

Soukromníci zkrátka dokážou reagovat daleko pružněji než kraje nebo stát. V některých místech se skutečně zaspalo, i když například Praha má do velké míry ztíženou situaci, protože je přirozenou spádovou oblastí také pro část Středočeského kraje – 40 procent uchazečů se hlásí alespoň na jednu školu v Praze.

„Když chceme koupit nějakou budovu, táhne se to už dva roky, ačkoliv už máme studie, že bychom v ní gymnázium mohli mít. Kdežto soukromník koupí prostor okamžitě, nebo si ho pronajme za dost peněz. Soukromá gymnázia jsou v budovách, o kterých jsme uvažovali, ale neměli jsme šanci je získat, protože cena byla vyšší než tržní, za kterou můžeme kupovat,“ popisuje pražský radní pro školství Antonín Klecanda (STAN).

Neobává se ale privatizace veřejného školství?

„Nehrozí to. Samozřejmě musíme také navyšovat kapacity a snažíme se o to, ale jde to pomalu,“ dodává Klecanda. V různé fázi jsou podle něj přístavby několika gymnázií v Praze a chystá se i budování nových škol.

Podle programového ředitele informačního centra o vzdělávání EDUin Miroslava Hřebeckého je ale na problém už zaděláno.

„Není to tak, že by Praha nereagovala. Ale začali to řešit pozdě. Povedlo se alespoň zavést gymnaziální větve na některých odborných školách. Míst je ale málo. Praha má tak specifické postavení vzhledem ke složení obyvatel, že by všeobecné studium mělo v kapacitách převládat, ale neděje se to. Příležitost ale samozřejmě zavětřili investoři a soukromých škol vzniklo v poslední době opravdu hodně,“ popisuje Hřebecký.

Když se tedy podíváme na rostoucí zájem o soukromá gymnázia, nejde podle něj o to, že by je rodiče preferovali na úkor těch veřejných.

„Pokud jste v situaci, že se musíte rozhodnout, kam přihlášky dáte, a vidíte ty strašné násobné převisy na státních gymnáziích, tak třeba raději zvolíte soukromou cestu,“ dodává Hřebecký.

Dostat se na všeobecné studium v Praze je extrémně náročné. Průměrný bodový zisk uchazečů je tady nejvyšší v republice. Mezi top 10 gymnázii, kde je potřeba nejvíce bodů ke přijetí, je hned šest z Prahy.

Celkově pak z dat vyplývá, že v hlavním městě kapacity dostatečné nejsou. To ale neznamená, že se to v různé míře netýká také dalších krajů Česka, jak jsme psali v dřívějším textu.

I kvůli tomu rodiče s dětmi přizpůsobují taktiku při volbě tří (nebo až pěti) přihlášek na střední školy. Z letošních čísel prvního kola se ukazuje, že celkově poklesl počet přihlášek na gymnázia. Ani ne tak proto, že by o ně nebyl zájem. Uchazeči si však dobře rozmýšlejí, jestli se taková volba vyplatí. A zda třeba alespoň jednu z přihlášek nedat na odbornou školu.

Pokud zůstaneme u Prahy, volí se tedy častěji soukromé školy, ale jednou z variant jsou i gymnaziální třídy na odborných školách. S tímhle plánem přišla minulá radnice za tehdejšího radního pro školství Víta Šimrala (Piráti). A letos tyto třídy mají značné nárůsty uchazečů.

„Zájem o gymnázium nás mile překvapil. Myslím, že je podstatné to, že máme uchazečům co nabídnout z hlediska přírodních věd, protože jsme na to zařízení,“ říká Zuzana Pohlová, ředitelka pražské Vyšší odborné školy zdravotnické a Střední zdravotnické školy a Gymnázia Alšovo nábřeží.

Celkově ale poměrně výrazně rostl také počet přihlášek na učební obory, a to především ve třetí prioritě. Je tak vidět, že se uchazeči více jistí, aby se dostali alespoň na nějakou střední školu.

„Stoupá zájem u všech učebních oborů. Vysvětluji si to tak, že nejen rodičovská veřejnost začala brát v potaz, že ‚obyčejný řemeslník‘ se může v životě mít velice dobře. Pokud bude kvalitní a spolehlivý, tak bude mít práci a slušný výdělek zajištěný,“ říká ředitel pražské Střední odborné školy Jarov Miloslav Janeček.

Co vypadá, že se státu alespoň v první fázi povedlo, je podpora lyceí, tedy druhé větve všeobecného vzdělávání. Ministerstvo školství tuhle část propaguje, i například skrze pilotování oboru všeobecného lycea poprvé od letošního září na asi třicítce škol. Meziročně se zvedly jak kapacity lyceálních oborů, tak počet přihlášek.