Ředitelé škol dostali návod, jak spočítat romské děti

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Vyčleňování romských žáků z běžných škol je i dnes stále velkým problémem českého školství. Mimochodem na začátku října zahájila Evropská komise s Českem právě kvůli segregaci romských dětí ve školách řízení pro porušení unijních předpisů.

Aby se dala nastavovat účinná opatření pro podporu romských žáků, musí mít Česko dostupná data. Každý rok proto vykazují ředitelé škol, kolik k nim chodí romských dětí. Řada z nich s tímto sčítáním nesouhlasí, protože jim přijde nekomfortní takto postupovat.

„Chápu je, pokud ale chceme pomoci všem dětem a ještě zacílit na romské žáky, tak data prostě nutně potřebujeme,“ říká vládní zmocněnkyně pro záležitosti romské menšiny Lucie Fuková. Sběr dat je zcela anonymní a nijak se nespojuje s konkrétními žáky.

Právě vládní zmocněnkyně spolu s vrchním ředitelem sekce vzdělávání a mládeže Ministerstva školství Janem Marešem nedávno oslovili všechny ředitele škol dopisem, ve kterém jim dali aktualizovaný návod, jak mají při odhadování počtu romských žáků postupovat.

Dosud se totiž mohli odkázat jen na obecnou definici Ministerstva práce a sociálních věcí a Rady vlády pro záležitosti romské menšiny, která říká, že za Roma je považovaný ten, kdo se jím sám cítí nebo je tak označován svým okolím.

„Je to velmi komplikovaná a problematická záležitost. Bohužel někteří kolegové tyto odhady nevnímají dobře. Proto uvádí i čísla, která ne vždy musí vypovídat o skutečnosti. Někdo dokonce vyplňuje rovnou nuly,“ říká prezident Asociace ředitelů základních škol Luboš Zajíc.

Nově mají ředitelé sedm možných indikátorů, podle kterých mohou postupovat. Patří mezi ně například vzhled. Pokud je dítě vnímáno jako romské, mohou ředitelé usuzovat na jeho romský původ.

Stejně tak to platí v případě, že je někdo z rodičů nebo v přímé linii příbuzných Romem, dítě má typické romské jméno nebo příjmení, případně přímo žák nebo rodina mluví romským jazykem nebo etnolektem (varianta jazyka spojená s konkrétní etnickou menšinou).

„Metodika je teď konkrétnější, je to pro nás určité upřesnění, jak máme postupovat,“ dodává Zajíc.

„Tento způsob monitoringu jsme konzultovali také s Úřadem pro ochranu osobních údajů tak, abychom školy zároveň chránili a vše bylo v souladu s legislativou. Vycházíme ze zkušenosti řady odborníků a institucí, například veřejného ochránce práv,“ dodává Fuková.

Důležité je si podle vládní zmocněnkyně uvědomit, že se data sbírají ve prospěch romských žáků a žákyň. Určit třetí osobou etnicitu je tak nejen prakticky i právně možné, ale také dokonce vhodnější, aby se zamezilo nerovnému zacházení, uvádí Fuková.

Právě Kancelář ombudsmana vítá nové pokyny pro ředitelství škol, protože mohou významně navýšit správnost a spolehlivost kvalifikovaných odhadů.

„Kancelář ombudsmana dlouhodobě poukazuje na potřebnost sběru etnických dat mimo jiné ve školách. Ředitelé škol potřebují důkladné zadání k provádění kvalifikovaného odhadu romských dětí včetně specifikace přisuzované etnicity,“ souhlasí Lucie Obrovská, právnička Kanceláře ombudsmana.

Jak Ministerstvo školství uvedlo na dotaz Seznam Zpráv, zpřesnění indikátorů má ředitelům pomoci a zároveň zajistit, aby získané informace byly navzájem co nejvíce srovnatelné a vypovídající.

Od příštího roku by aktualizované pokyny měly být zapracovány přímo do metodiky sběru těchto dat.

„Cílem dotazování je shromáždit informace o vnímané etnicitě (kdo je za Roma považován), protože toto je právě potenciálně zdrojem pro diskriminaci/znevýhodnění, nikoli přímo to, jak se žák cítí,“ uvedla pro Seznam Zprávy mluvčí Ministerstva školství Tereza Fojtová.

Ač může sčítání romských dětí vypadat na první pohled problematicky, je to důležitý bod v boji proti segregaci, což připomínají také organizace zastupující práva Romů.

„Pokud chceme zamezit segregaci romských žáků, musíme tato data sbírat, ale hlavně s nimi pak pracovat,“ říká Miroslav Klempár, předseda organizace Awen Amenca zasazující se o rovné příležitosti ve vzdělávání pro romské děti.

Díky těmto datům totiž může Česko přesněji zaměřit nejen metodickou, ale i dotační podporu směrem k potřebným školám. Je ale potřeba říct, že Česko dlouhodobě zaostává v řešení problematiky nerovného zacházení s romskými dětmi.

Ze všech žáků v českých školách tvoří Romové asi tři procenta. Třetinu žáků romského původu hlásí ale 130 škol. Existuje však také 46 škol, kde mají skoro poloviční zastoupení. Šestnáct škol je pak téměř výhradně romských, a to z 90 procent – sedm jich je v Moravskoslezském kraji, po čtyřech v Ústeckém a Olomouckém kraji, jedna pak v Karlovarském kraji.

V poslední době ale Ministerstvo školství i další státní úřady pokročily vpřed. Ministerstvo má plán, jak se segregací bojovat. Spolu s Ministerstvem pro místní rozvoj se začne s cílenou desegregací školství v Ostravě, Brně, Moravském Berouně, České Kamenici, Tachově a České Třebové.

Že to myslí stát se změnou přístupu vážně, ukazuje i to, že je připraveno také rušení segregovaných škol, pokud jiný krok nepovede ke zlepšení situace.

Aktualizace: Doplnili jsme, že sběr dat bude anonymní.