Souboj mladých proti starým. Jak přístavba školy rozdělila jednu obec

Navzdory slušné vrstvě sněhu před obecním úřadem a těžkým vločkám, které v Oknech v sobotu odpoledne padají, se dovnitř trousí desítky lidí. Přišli volit v místním referendu.

Obec trochu zvláštně rozdělil osud zdejší školy. Přitom většina podobně malých obcí po republice řeší kvůli ubývajícímu množství dětí problémy, jak školu v obci vůbec udržet. Zdejší základka je v okolí natolik oblíbená, že tady nedávno zřídili také druhý stupeň. Jenže původní budova nestačí, a tak se nejstarší žáci učí v přestavěné bývalé hospodě. A to vyvolalo debatu o přístavbě nové budovy.

Diskuze se ale natolik vyhrotila, že kritici změn prosadili konání referenda, kde se kromě osudu školy řešil také převod obecní kanalizace a nedaleká přeložka silnice I/38.

A voličů se našlo více než dost – účast byla 75procentní, takže referendum bylo platné. Odpůrcům pak chyběly jen dva hlasy, aby výstavbu nové školní budovy zablokovali. Referendum ale nakonec není závazné, protože pro ani jednu z variant nehlasoval nadpoloviční počet účastníků. Proti stavbě bylo 95 lidí, pro 91 lidí.

Jedinou závaznou částí referenda je tak otázka ohledně kanalizace. Tady se občané shodli, že se má dle dřívějších plánů převést na soukromou společnost. Podporu má i stavba obchvatu sousední obce Obora, ale i v tomto případě je výsledek referenda nezávazný.

Je to zajímavá debata i z celostátního pohledu. Ukazuje se, jak se může vyšponovat diskuze o relativně bezpečném tématu, jakým je budoucnost školy v obci.

„Čísla ze statistického úřadu jsou jasná. Jestliže v mojí generaci bylo v Libereckém kraji narozených 8 tisíc, a teď máme 3,5 tisíce, tak se vůbec nemusíme bavit o výstavbě školy. Za 20 let tady naopak budeme koukat, kolik tady máme seniorů, a co s nimi budeme dělat,“ říká Jaroslav Jareš, který společně se svou matkou a dalšími podporovateli referendum iniciovali.

Vadí jim mimo jiné, že do školy dochází více dětí z okolních i vzdálenějších obcí než místních.

S Jarešem stojíme v průběhu hlasování před obecním úřadem. Jen o pár desítek metrů dál mají jakýsi svůj volební štáb zase podporovatelé školy. Vesměs jde o mladé rodiny, které se i díky téhle věci daly dohromady. Všechno zlé je pro něco dobré, říkají svorně, když se s nimi bavím o místním referendu.

„Proti škole vznikl odpor, který ale nemá opodstatnění,“ říká Karel Horčík, který stojí za neformálním sdružením Platforma Okna. To si dalo za cíl vysvětlovat možné finanční i další dopady, jež by úspěšné referendum mělo.

Kritici namítají, že nová budova školy může obec zadlužit. Proti tomu ale podporovatelé kontrují, že škola dlouhé roky přináší obci milionové příjmy z rozpočtového určení daní. Je pravda, že z nedávné analýzy EDUinu vyšlo, že právě Okna patří mezi skupinu obcí, která má díky velkému počtu žáků v přepočtu na obyvatele jedny z nejvyšších příjmů v Česku.

„Jako obec ze školy benefitujeme. Z každého dítěte, které sem dojíždí z Doks, Bělé pod Bezdězem, Mladé Boleslavi nebo čert ví odkud ještě, máme skoro 20 tisíc korun ročně. To je navíc skoro čistý výdělek, žádný náklad, když tu ta rodina nežije,“ dodává ekonomický pohled Horčík. Bez debat je podle něj to, že škola je velmi kvalitní a zaslouží si od obce podporu.

Jak moc se investice do školy vyplatí, zvažuje také starostka Květoslava Doubková. Škola dle ní vždycky bude mít v obci místo, není si už ale tak jistá, jakou budoucnost má v Oknech druhý stupeň, který tu tradičně nebyl. Když jsme se spolu bavili v průběhu referenda, zmiňovala, že se ale hlavně těší, až bude konečně výsledek.

„Je to pro nás informace, jak lidé o těch jednotlivých tématech smýšlí,“ vysvětluje mi ve své kanceláři starostka, že se tak zastupitelstvo bude moct opřít o vůli občanů.

To ale patrně nebude tak jednoduché. Odpůrců výstavby školy se sice našlo o čtyři více, zastupitelstvo se referendem ale řídit nemusí, a tak výstavbě školy teoreticky nic nebrání.

Na první pohled to může vypadat jako souboj mladých proti starým. Už kvůli tomu, že kritici školy často zmiňují problém stárnutí obce. A tak že by místo školy spíš uvítali debatu o stavbě domova pro seniory. Tak jednoduché to ale není.

Starší dvojice manželů, kteří přicházejí volit skoro jako jedni z prvních, jsou velkými zastánci školy.

„Jsme sice staří, ale nechceme, aby obec umřela. Přistavět školu je dobrý nápad a věřím, že se i peníze na to podaří sehnat,“ je přesvědčená Marcela Fialová.

Antonín Nyč, s nímž se bavím také před volební místností, zase oproti tomu zmiňuje, že vždy v obci byla škola pouze s prvním stupněm. A poměrně nedaleko v Doksech je dle něj zcela dostačující kapacita úplné základní školy.

„Potřebujeme udělat chodníky, nepotřebujeme školu,“ dodává.

Je to tak spíše souboj změny oproti zachování starých pořádků. Tedy chuti pustit se do nového projektu oproti snaze ponechat věci při starém.

Velmi smířlivě se na to dívá ředitelka místní základní školy Iveta Myšková, která se nechtíc dostala do centra celého referenda. Dokáže pochopit, že se konzervativnější občané dívají na dynamicky se rozvíjející školu trochu nervózně.

„Samozřejmě se počítá s tím, že do výstavby by se šlo, jen pokud by se povedlo získat dotace. O nějakém zadlužování ani nebyla řeč,“ vysvětluje Myšková a také zmiňuje, jak se těší, až debaty po referendu pominou a bude se moct naplno věnovat škole. Třeba zápisům do první třídy, protože zájemců je tolik, že místa rozhodně nebudou ve škole stačit.

Na druhou stranu už dnes je škola velmi soběstačná. Nájem v přístavbě, kde funguje druhý stupeň, neplatí zřizovatel, ale sama škola ze sponzorských darů. Stejně tak si poradili i při opravě budovy.

Otázkou ale je, jestli v Oknech výsledek referenda skutečně povede k vyřešení situace. Jak se ukázalo i v hlasování, v obci jsou podobně silné dvě skupiny obyvatel, které mají velmi odlišný názor na to, jak by se měla Okna rozvíjet.

Když se s oběma tábory bavím, tak se přeci jen na jednom názoru shodnou – prý to nemusí být poslední místní referendum, které se tu konalo.