Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Ještě na konci loňského roku Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) schválilo největší reformu výuky za posledních 20 let. Jenže o tom, co v ní je, ví jen úzký okruh lidí. Ministerstvo totiž dokument zveřejní až 14. ledna.
A ozývají se učitelé, ředitelé a další odborníci, že tohle zrovna transparentnosti neprospívá.
„Dívám se na to očima ředitele školy a ptám se: Jak můžu mít důvěru v jakoukoliv takhle závažnou přijatou změnu, když nemám možnost se na ni podívat? Jestli je to tak dobré, proč se tím už ministerstvo nechlubí?“ zamýšlí se Ondřej Lněnička, ředitel pražské Základní školy profesora Švejcara.
A rozhodně není sám. Na ministerstvo se podle informací Seznam Zpráv v posledních dnech obrací spousta lidí z terénu a ptá se, kde tedy schválenou reformu mohou prostudovat.
„Nyní probíhají poslední jazykové korekce a formální úpravy před zveřejněním,“ vysvětluje mluvčí ministerstva Tereza Fojtová, proč si musí veřejnost na představení dokumentu ještě počkat.
Připomeňme, že jde o takzvanou revizi rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání (RVP ZV). Tento dokument školám stanovuje, co mají učit. Ředitelé se pak zadáním řídí při tvorbě už individuálního školního vzdělávacího programu. Podle něj učí pedagogové.
Důvěra učitelů a ředitelů v celý proces je tedy zcela zásadní. Bude totiž záležet hlavně na nich, jestli a jak se reforma promítne do reality každé třídy.
A MŠMT už během minulého roku čelilo kritice za málo transparentní postup při finalizaci reformy. Například od Asociace ředitelů základních škol, Učitelské platformy, sdružení učitelů dějepisu nebo od původního expertního panelu, který připravoval směřování celé rozsáhlé proměny výuky.
„MŠMT ví, že loajalita učitelů k novému RVP je nízká a že se mu chronicky nedaří komunikace této změny. Přesto zveřejní informace, že byl nový RVP ZV schválen, aniž by ho veřejnosti ukázalo,“ kritizuje postup ministerstva analytička informačního centra o vzdělávání EDUin Lucie Slejšková.
Těžší angličtina i matematika
Jedna z mála věcí, která je jasná už teď – děti se budou učit angličtinu nově už od prvního ročníku a budou směřovat k vyšší úrovni B1 namísto A2. Ministerstvo to potvrdilo v tiskové zprávě, kterou publikovalo s oznámením o podpisu reformy.
Dnes musí školy s angličtinou začínat až od třetí třídy. Asi polovina žáků se ale angličtinu stejně učí od prvního roku školní docházky, jak vychází z dat České školní inspekce.
Stejně tak zůstane povinná výuka i dalšího cizího jazyka. Původně přitom měly školy povinně cizí jazyk jen nabízet, ale žáci si ho nemuseli vybírat. Naopak zatím přežila ruština, se kterou se ministr školství Mikuláš Bek (STAN) chtěl rozloučit. Jde o třetí nejvyučovanější cizí jazyk na českých školách.
Ministerstvo stanovilo, že jako druhý cizí jazyk budou školy nabízet jen němčinu, francouzštinu nebo španělštinu. Ruštinu, stejně jako ostatní cizí jazyky, budou moct nabízet školy jako další možnost. Výuku třetího cizího jazyka ale nabízí jen minimum základních škol. K tomu ale dojde nejdříve od září 2034, kdy tahle povinnost začne platit pro sedmé ročníky.
Těžší, než se původně počítalo, bude také výuka matematiky. Tvůrci téhle části revize chtěli původně stanovit minimum, které by zvládl každý žák. Nakonec se ale z rozhodnutí ministerstva úroveň posunula výše.
„Nové chápání RVP je spíš takové, že jde o stanovení úrovní náročnosti, ke které mají žáci směřovat. Během léta se to proto předělávalo,“ vysvětluje děkan Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy Antonín Jančařík, který je členem úzké pracovní skupiny pro matematiku.
V jedné z posledních verzí revize, kterou Seznam Zprávy mohly prostudovat, se ukazuje, že oproti původnímu záměru nabylo zadání v geometrii. Větší důraz se klade na konstrukční úlohy, popis objektů v rovině a prostoru nebo řezy těles.
„Požadavkem bylo rozšířit geometrii, aby odpovídala našim středoevropským zvyklostem, takže se trošičku přidávalo,“ dodává Jančařík s tím, že jde o část výuky, která v globálním měřítku není úplně běžná.
Nejtěžší práce bude na ředitelích
Nový dokument určující směr výuky na školách samozřejmě nevzbuzuje jen negativní reakce. Je to naděje na podporu modernějšího směřování českého školství.
„Stojí za to RVP změnit. Určitě se všichni neshodneme, ale volá se po inovativnějším přístupu ke vzdělávání, ať už jde o integraci předmětů, větší počet disponibilních hodin, výraznější důraz na dovednosti a kompetence. Otázka je, jestli je to dnes uchopené tak, aby změna mohla proběhnout efektivně a funkčně,“ dodává ředitel Lněnička.
Na to naráží také děkan Fakulty pedagogické Západočeské univerzity Pavel Mentlík, který se už mohl seznámit s poslední ministerskou verzí reformy. Podle něj je problémem, že se oddělily klíčové kompetence od učiva. Tedy že v jedné kapitole se popisuje například dovednost žáka se učit, kterou si má na základní škole osvojit, a v jiné je výuka geometrie v matematice.
„Před řediteli bude skoro nejtěžší práce – jak spojit to, co se má naučit každý žák, s klíčovými kompetencemi. Upřímně řečeno jsem si myslel, že tohle bude hlavní úkol, kterým se panely připravující RVP budou zabývat,“ vysvětluje Mentlík s tím, že ředitelé budou moct sáhnout po modelových návodech pro školy, které ale teprve mají vznikat.
Zajímavé je, že podle informací Seznam Zpráv k tomuto propojení v některých vzdělávacích oblastech došlo. Nakonec se ale z rozhodnutí vedení reformy výstupy předělávaly, aby zvlášť stálo učivo a kompetence.
I na poslední chvíli se ale řešila celá řada změn. Seznam Zprávy například před Vánoci popisovaly, že se ministr školství Bek sešel se skupinou odborníků, aby si některé věci ještě vyjasnili.
Část expertů kritizovala, že se bez konzultace do reformy dostal detailní a hlavně povinný popis toho, co mají učitelé s žáky v každém předmětu projít. Ministr ale odborníky ujistil, že takové podrobnosti nebudou závazné.
Podle nového návodu budou moct školy dobrovolně učit už od příštího školního roku. Povinně pak bude platit pro všechny prvňáky a šesťáky od září 2027.
