Rodiče chtějí pro děti gymnázia. Firmy ale shánějí úplně jiné lidi

O místa na gymnáziích se každý rok strhne mela. Zájem zdaleka převyšuje nabídku. Ministerstvo školství přitom ve svých plánech počítá s tím, že by se podíl všeobecného vzdělávání na středních školách měl výrazněji navyšovat na úkor odborných směrů.

Podle analýzy PAQ Research jdou ale proti poptávce rodičů a státu kraje. Právě ty zřizují naprostou většinu veřejných středních škol. Existují mezi nimi i výjimky, jako Vysočina, Jihomoravský kraj nebo zčásti Plzeňský kraj, většina krajů se ale podle PAQ Research staví k podpoře všeobecného vzdělání minimálně rezervovaně.

„Myslím si, že samy kraje nemají vyjasněné své postavení vůči zaměstnavatelům. Často se příliš profilují jako dodavatelé lidí na pracovní pozice, ačkoliv to v zásadě nefunguje, protože z odborných škol stejně velká část absolventů pokračuje na vysoké školy,“ popisuje analytik PAQ Research Jan Zeman.

Blíží se polovina února, tedy měsíce, kdy se děti hlásí na střední školy. A i letos je naprosto jisté, že velká část žáků se dostane na obor, který by si jako první nevybrali.

Česko totiž podle Zemana stále zůstává myšlenkově uzavřeno ve světě, kde je všeobecné vzdělání na střední škole určeno jen vyvoleným. A to přesto, že více než 50 procent každého ročníku dnes jde na nějakou vysokou školu.

„V tomhle nás teprve čeká změna pohledu a celkového přístupu, že budou existovat všeobecnější maturitní obory, ze kterých se bude pokračovat na profesně zaměřené studium na vysoké škole,“ dodává Zeman.

Polovinu nově přijatých vysokoškolských studentů totiž už dnes tvoří absolventi středních odborných škol, kteří namísto do praxe usedají stejně jako gymnazisté nebo studenti lyceí do fakultních poslucháren a studoven.

Jak dál, přemýšlí například v Karlovarském kraji. Na jednu stranu tento týden zastupitelstvo schválilo zákonodárnou iniciativu k založení samostatné veřejné vysoké školy v kraji. Na tu druhou se ale v kraji dostane na všeobecnou střední školu nejmenší podíl žáků v celém Česku.

„Budeme chtít i přistoupit k tomu, že bychom udělali také změnu v rámci středního školství. Abychom vybudovali návaznost. Na střední školu naváže vysoká škola a díky spolupráci se zaměstnavatelem zůstane absolvent v kraji,“ říká radní Karlovarského kraje pro oblast vzdělávání Hana Žáková (ANO).

Zároveň ale popisuje, že nějaká větší změna ve struktuře středních škol se v krátké době neplánuje. Podobně uvažují také v dalších regionech.

„Olomoucký kraj patří mezi kraje s hustou sítí gymnázií, celkem jich v regionu působí 19. Současně s tím všeobecné vzdělání doplňuje nabídka lyceí, která momentálně nabízí několik středních škol,“ říká náměstek hejtmana Olomouckého kraje pro oblast školství Svatopluk Binder (ANO).

„Domníváme se, že je to naopak odborné vzdělání, které si zaslouží finanční podporu, neboť na trhu práce je o nedostatkové absolventy odborných oborů velký zájem,“ dodává.

Tohle je místo, kde se nejvíce kříží zájmy, a to v trojúhelníku rodiče/děti, kraje a zaměstnavatelé. Když se PAQ Research ptal rodičů na ideální obor střední školy, třetina z nich by volila všeobecnou školu. Pokud by nebrali v potaz různé bariéry, stoupal by zájem až k 50 procentům. Kam až tak teoreticky může růst poptávka oproti realitě, ukazuje graf níže.

Kraje ale slyší hlavně na poptávku ze strany místních zaměstnavatelů. Přitom v dlouhodobém záměru Ministerstva školství se píše, že inovované střední vzdělávání by mělo být založené „na (až paritně) vyváženém podílu všeobecně vzdělávacích a odborných oborů“, tedy půl na půl.

„Už když se dlouhodobý záměr připravoval, tak jsme upozorňovali na to, že vysněná parita je nereálná. V dohledné době prostě není možné zavřít desítky odborných škol a udělat z nich gymnázia. Souhlasíme s tím, že kraje by měly mít volnost v úpravě kapacit středních škol podle toho, jak se vyvíjí trh práce a požadavky regionu,“ říká Miloš Rathouský, zástupce ředitelky Sekce pro vzdělávání a rozvoj lidských zdrojů Svazu průmyslu a dopravy.

Přitom Česko podle statistik patří mezi státy s nejvyšším podílem žáků v odborných školách. Držíme se těsně pod vrcholem na 70 procentech, průměr zemí Evropské unie je 50 procent. Podobně na tom jsou naši sousedé Slovensko a Rakousko, kolem průměru se pak drží Němci a Poláci.

„Dojem, že kraje něco odmítají… Já bych řekla, že žádná krajnost nepřinese nic dobrého. Šla bych naproti poptávce, ale zároveň bych se snažila zatraktivnit nabídku oborů odborného vzdělávání, které jsou zárukou uplatnitelnosti po maturitě,“ popisuje ředitelka odboru vzdělávání Hospodářské komory Helena Úlovcová.

Na rostoucí poptávku po všeobecném vzdělávání ale školy stejně reagují, tedy ty soukromé. Především ve velkých městech navyšují místa nebo vznikají i nové privátní školy.

Skoro 40 procent celkové kapacity čtyřletých gymnázií v Praze tvořil v roce 2024 právě privátní sektor. V Moravskoslezském kraji to byla téměř čtvrtina, v Jihomoravském kraji 14 procent.

Vidět je to i na posledním projektu Ministerstva školství, novém oboru všeobecné lyceum. To má být podle státu jednou z alternativ všeobecného studia na odborných školách. Do zbrusu nového projektu se přihlásilo 30 škol, čtvrtina je soukromých.