Reforma škol v praxi: Místo ředitelky šéfuje uklízečkám provozní

Vstupuji do kuchyně, která voní nejen jídlem, ale i novotou. Aby ne, v základní škole ve středočeských Sulicích celou novou budovu otevírali teprve v září loňského roku. Oproti jiným školám se ale tady neodlišují jen novým vybavením. Kuchaři společně s dalším provozním personálem nejsou zaměstnanci školy, ale firmy zřízené obcí.

V Sulicích totiž zároveň se startem školního roku spustili systém, který chce Ministerstvo školství zavést po celé republice. Nepedagogičtí zaměstnanci mají být podle – zatím hojně kritizovaného – plánu placení zřizovatelem, nikoliv napřímo školou.

„Co vymysleli, není špatný směr. Pokud stát zřizovatelům dá dostatek prostředků, aby byli schopní provoz škol ufinancovat. Obec ví sama nejlépe, kolik potřebuje školníků nebo jestli na úklid najmout firmu,“ říká mi starosta Sulic Petr Čuřík, když procházíme zázemím školy.

Přidává se i manažer provozu Jan Burián, kterého potkáváme s paličkou v ruce ve školní jídelně.

„Dělám, co je zrovna potřeba,“ říká s úsměvem, když odbíhá z přípravovny.

Kuchyně, ale i úklid nebo další provozní záležitosti typu revizí tady jdou za obecní firmou, nikoliv ředitelkou. Starosta Čuřík mi tak vysvětluje, že ředitelka školy by se podle něj měla věnovat pedagogickému vedení, ne řešit, že mu už třetí den do práce nepřišla uklízečka, a tak nemá kdo setřít.

Z pohledu financování pak zmiňuje, že náklady vycházely podobně ve starém i novém systému. Podle schválených změn, které představilo Ministerstvo školství, by pak obec měla dostávat ještě o něco více peněz.

„Odjakživa jsme významně dotovali školu, aby mohla stanovit nějaké rozumné platy uklízečkám, kuchařkám nebo školníkům, protože za tabulkové platy bychom nikoho tady kolem Prahy nesehnali,“ vysvětluje starosta, že jsou tak zvyklí do školy investovat.

To neznamená, že se zavádění změn obešlo úplně bez problémů. Starosta Čuřík přiznává, že si první měsíce nový systém sedal a bylo nutné vychytat některé nedostatky nebo nedorozumění.

„Například při běžných provozních záležitostech jsme byli zvyklí kontaktovat přímo školníka nebo paní uklízečku. Zavolali jsme Pavlovi, že potřebujeme vyměnit baterky do hodin, poprosili jsme Ivanku, aby nám uklidila ve sborovně,“ vysvětluje ředitelka školy Linda Kůstková, jak postupovali běžně dříve.

Tihle lidé ale už najednou formálně nepatřili do školního týmu, na což si museli všichni zvyknout. A naučit se komunikovat přes nový mezičlánek – provozního manažera.

„Postupně jsme si ale nastavili systém, který funguje – provozní manažer reaguje na naše potřeby rychle, což je klíčové pro provoz školy, která je živým organismem,“ dodává Kůstková, že díky změnám má teď více času na zlepšování kvality výuky.

Podobně aktivní obce se i v novém systému se svými školami dobře domluví. Když se ale podíváme na celou reformu předkládanou Ministerstvem školství, problémem je, že přichází podle kritiků z řad ředitelů škol, starostů i hejtmanů velmi narychlo a nejsou tak vyjasněné nejen konkrétní drobnosti, ale i naprosté základy financování.

„Od začátku debat o této změně jsme nebyli vyloženě proti jejímu principu, ale způsobu provedení,“ říká ke změně financování nepedagogické práce za Asociaci krajů radní pro školství Zlínského kraje Jindra Mikuláštíková (ANO).

A naráží tak na to, že změny mají vejít v platnost skrze přílepek k novele školského zákona, která tuhle velkou reformu původně vůbec řešit neměla.

Jak Asociace ředitelů základních škol, tak zástupci pedagogů zformovaní v Učitelské platformě se pak důrazně vymezují proti tomu, že zřizovatelé mají kromě nepedagogické práce hradit školám také náklady na pomůcky a učebnice, plavání a vzdělávání pro učitele.

Rozhodování o věcech, které jsou zásadní pro zajištění kvalitní výuky, tak bude podle Učitelské platformy v rukou „často nekompetentního zřizovatele, který ze své podstaty dané velikostí obce, změnami na základě voleb atd. této problematice nemůže ani rozumět a bylo by nespravedlivé to od něj očekávat“.

V některých případech to může dopadnout dobře, především v obcích a městech, kde mají starostové ke vzdělávání blízko nebo na správu škol mají odborný úřednický aparát. Na jiných místech ale mohou školy na nový způsob financování doplatit. Existuje tak obava, že se ještě více rozevřou nůžky v kvalitě škol –⁠⁠⁠ tedy u problému, se kterým Česko dlouho bojuje a přes dílčí úspěchy stále prohrává.

V Sulicích zůstali například součástí základní školy pozice hospodářky a personalistky, na které ředitelce poskytuje obec prostředky. V mateřských školách pak nepřešel žádný z nepedagogických pracovníků pod obecní firmu.

„Provozní zaměstnanci v rámci každého z osmi oddělení školky mají na starosti jak výdej stravy, tak úklid, ale pomohou třeba i učitelům s dětmi, takže nám vychází lépe, že mateřské škole poskytneme finanční prostředky a platí si je sami,“ dodává starosta Sulic Čuřík.

Podle nového financování mohou všichni zaměstnanci zůstat i nadále pracovníky škol. Bude o tom ale rozhodovat obec. Třeba některé mateřské školy se tak obávají, aby je změna negativně nepostihla.

Celkově ale část nákladů stát na obce podle jejich sdružení přenese. Nepedagogičtí pracovníci jsou totiž dlouhodobě podfinancování. Jak upozorňují odbory, tabulka, ze které jsou pracovníci placeni, je ze 76 procent pod minimální a zaručenou mzdou. Tuhle díru ale stát dorovnávat nebude. Hodlá přidat na účet obcí zhruba pět procent, celkově 11 miliard korun za poslední třetinu roku. Podle analýzy Ministerstva školství je to dostatečné.

„Je tady dluh. Pokud se máme při převádění nákladů bavit o nějaké férovosti, tak pět nebo sedm procent nestačí. Viděl bych to třeba na 30 procent, abychom se dostali na úroveň mezd, které si zaměstnanci zaslouží,“ nesouhlasí ale s částkou starosta Luhačovic Marian Ležák (PRO Luhačovice).

Sněmovní školský výbor sice změnu podpořil, i ministr Mikuláš Bek (STAN) ale uvedl, že se bude ještě zvažovat načasování novely –⁠⁠⁠ tedy jestli bude skutečně platit už od září letošního roku. Vznikl například také pozměňovací návrh poslance Jakuba Michálka (Piráti), který navrhuje odložení reformy financování o jeden rok na září 2026.