Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Letos proběhla velká vlna konkurzů na ředitele škol. Opakuje se ale dlouhodobá bolest českého školství. Do většiny konkurzů se hlásí jen jeden zájemce. Někdy je navíc vůbec obtížné ředitele najít.
Stalo se to i v případě trojice pražských škol. Žádného ředitele se nepodařilo vybrat pro Střední odborné učiliště Ohradní, Pražskou konzervatoř a ZŠ a MŠ logopedickou.
V posledním případě se do konkurzu hlásila jen jediná uchazečka, o níž komise rozhodla, že není vhodná. Další dvě školy jsou poměrně komplikované případy.
Ohradní má za sebou těžké období spojené s vraždou kantora tamním žákem. Jak Seznam Zprávy už dříve popisovaly, Česká školní inspekce přišla také na značné chyby ve vedení školy. Ze všech pěti zájemců, kteří se hlásili, si ale ani u jednoho nebyla Praha jistá, že vedení školy zvládne.
„Na školy, kde bychom nejvíce potřebovali pedagogického lídra, se bohužel kvalitní kandidáti nehrnou. I když třeba v tomto případě jich početně bylo dost,“ říká pražský radní pro školství Antonín Klecanda (STAN).
U Pražské konzervatoře byla situace ještě zamotanější. Škola se dlouhodobě potýká s vnitřními problémy, proto hlavní město sáhlo ke konkurzu na nového ředitele. Jak ale vyplývá ze zápisu konkurzní komise, který Seznam Zprávy získaly podle informačního zákona, potíže se přenesly i do výběru nového ředitele.
Podle členů komise byla situace kolem konkurzu neúnosná a napjatá, protože čelili od odpůrců dosavadního ředitele nepřípustnému ovlivňování. Komise se tak jednomyslně usnesla, že není schopná nestranně rozhodnout, a konkurzní řízení tak rada hlavního města zrušila.
„Bohužel se konkurz nekonal, ačkoliv bylo dost kandidátů, někteří za mě velmi zajímaví,“ dodává Klecanda.
Ještě aby byli zájemci
Tohle jsou jen konkrétní střípky, které souvisí s velkými obtížemi, na něž zřizovatelé škol naráží, když vybírají nového ředitele. Další je z Libereckého kraje, který letos vyhlásil 28 konkurzů. Jen v šesti případech se ale přihlásil víc než jeden kandidát. I tady museli jeden konkurz rušit, protože uchazeč nesplňoval požadavky.
„Nelze se divit, že o tuhle pozici velký zájem není. Stačí, když si potenciální uchazeči začnou zjišťovat, co všechno musí ředitel v dané organizaci vykonávat, a pod kuratelou jakých všech zákonů a nařízení se pohybuje,“ říká náměstek hejtmana Libereckého kraje pro školství Jiří Čeřovský (ODS).
Školy se dlouhodobě potýkají s nedostatkem kandidátů na ředitelské pozice. Během poslední velké vlny konkurzů v roce 2018 se ve 48 procentech případů přihlásil jen jeden zájemce, ve dvou procentech dokonce nikdo.
„Když vezmeme více jak tisícovku konkurzů, které letos proběhly, tak stav zůstává obecně srovnatelný s předchozími vlnami,“ říká ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal.
Když se v nedávné analýze PAQ Research a Kalibro pro organizaci Učitel naživo ptali výzkumníci učitelů, jakou největší bariéru vnímají v tom, aby se hlásili do konkurzu na ředitele, uvedli přílišnou administrativu. Zásadní nebo velmi odrazující překážkou je pro 74 procent učitelů.
Mezi dalšími problémy jmenovali nutnost zorientovat se v nových odvětvích, ztrátu kontaktu s dětmi nebo příliš velkou zodpovědnost. I přímo na konkurzy ale mířily některé odpovědi učitelů – pro více než třetinu účastníků průzkumu je problém, že o výběru ředitele rozhodují politici, ne odborníci.
„Ukazuje se ale, že když zřizovatel skutečně věnuje konkurzu pozornost, může přilákat dostatečný počet kvalitních zájemců. A to třeba v tom smyslu, že už ve vyhlášení výběrového řízení formuluje svou představu a vizi pro školu a jakého ředitele konkrétně hledá,“ doplňuje ústřední školní inspektor Zatloukal.
Pomůže slučování?
Ministerstvo školství teď připravuje změnu, která na výběr ředitelů částečně dopadne. Malé školy bude čekat v následujících letech spojování, pokud projde chystaná novela.
Školy do 200 žáků budou smět existovat jen v obcích, kde působí jako jediné, jinde ne. Výjimku dostanou pouze školy národnostních menšin a pro žáky s postižením. Dohromady 1895 škol se tak bude muset spojovat do větších celků. Jedním z důvodů pro tento krok je podle Ministerstva školství i snížení počtu ředitelů.
„Nižší počet potřebných ředitelů škol bude mít za následek jejich vyšší dostupnost, možnost většího výběru mezi uchazeči o místa ředitelů, sníží se zatížení zřizovatele vypisováním konkurzů,“ píše v důvodové zprávě k novele Ministerstvo školství.
Mikuláš Bek o počtu ředitelů
„Máme 8000 mateřských, základních a středních škol, což je počet, který je obrovský. Průměrná velikost školy je velmi malá, kdy každý patnáctý učitel je ředitelem školy s právní subjektivitou. To je bizarní situace, kdy každý patnáctý učitel vykonává nejen pedagogickou roli, ale je ředitelem školy s právní subjektivitou, takže vedle svého učitelského působení a vedení kolektivu se věnuje i pracovně-právním předpisům, požárním předpisům, bezpečnostním předpisům a dalším. Není divu, že si spousta ředitelů stěžuje na přetížení byrokratickými úkoly,“ řekl k počtu ředitelů ministr školství Mikuláš Bek (STAN).
Podle ústředního školního inspektora Zatloukala bude ale tahle pozice vyžadovat jiné předpoklady než ředitelování jedné škole.
„V každém případě to bude znamenat zvýšení nároků na kompetence pedagogického řízení a vedení. A to jak u ředitele, který bude mít pod sebou více subjektů, tak v případě zástupců ředitele nebo vedoucích učitelů v propojeném subjektu,“ dodává ústřední školní inspektor.
Je tak otázkou, jestli se zlepší situace s konkurzy jen tím, že se zmenší počet samostatně fungujících škol. Podle odborníků by především pomohlo odstranění hlavních bariér, které učitele od přihlášek na místo ředitelů odrazují. Tedy omezit administrativu, zajistit transparentnost výběrových řízení a zlepšit podporu ředitelů.
