„Vůbec se netěšíme, ale je to potřeba.“ Deváťáci poprvé zkusili přijímačky

Reportáž si také můžete poslechnout v audioverzi.

Ještě před školou jsou deváťáci samá srandička. Sem tam zazní, že si z dnešních zkoušek fakt nic nedělají. A tak obouvají návleky, na krk dávají návštěvnickou kartičku a pokračují kolem skříněk do školy.

Ve třídě už ale panuje absolutní ticho, a to i když v dlouhé místnosti zasedá třicítka dětí. Část u stolů s počítači, další v běžných lavicích. Slyšet jsou jen slova zástupce ředitelky Jana Kračmera. Přeci jen na všechny dolehla tíha jednotné přijímací zkoušky, ačkoliv je to dnes jen tréninkové kolo.

Letošní ročník deváťáků je vůbec první, který si může atmosféru přijímaček vyzkoušet nanečisto na základní škole, a co je nejdůležitější – zdarma. Dosud si šlo takovou věc zažít jen za úplatu u soukromých firem nebo ve školách, kde takové pokusy učitelé uspořádali z vlastní iniciativy. Pro letošek ale Ministerstvo školství spolu s Cermatem nabídlo takový pokus plošně pro všechny.

„Jako vůbec se netěšíme, ale je to potřeba,“ říká mi s úsměvem před školou dvojice chlapců – Štěpán a Přemysl, kteří se shodují, že jim to může pomoct v přípravě na skutečné přijímačky.

Jsme na pražském Střížkově. Tři školy z blízkého okolí se tady domluvily, že půjdou ještě dál, aby svým dětem co možná nejvíce přiblížily, jak to bude v dubnu při ostrých přijímacích zkouškách vypadat.

Na Základní školu Novoborskou tak dorazili deváťáci ze dvou škol v Litvínovské ulici a naopak. Aby žádný žák nedělal test na své škole.

„Proto jsme je ani do škol hromadně neodváděli. Na přijímací zkoušky je taky nikdo za ruku nepovede, tak aby si to zkusili se vším všudy. Ještě jsme přemýšleli, že bychom rozsadili do různých skupin i děti z jednotlivých tříd, ale to už se ukázalo jako příliš náročné,“ popisuje zástupce ředitelky na ZŠ Novoborská Jan Kračmer.

Dosud při přípravě na přijímačky platila celkem výrazná nerovnost – dost dokážou pomoct placené kurzy, ne každá rodina na ně ale má, nebo je ochotná za přípravu platit. Alespoň část tohoto problému se novým projektem může odbourat.

Ještě důležitější mohou být ale zkoušky nanečisto pro děti, které vůbec neuvažovaly o tom, že by se přijímaček účastnily. Tedy mají v plánu podat přihlášku jen na učební obory.

„Takové děti pak z výsledků mohou zjistit, že na tom jsou velmi dobře, a odhodlají se třeba podat přihlášku i na maturitní obor,“ říká Nikola Šrámková, analytička informačního centra o vzdělávání EDUin.

Jako krok správným směrem to vidí také ředitelka ZŠ Novoborská Tereza Štaubrová.

„Podle mě jsou přijímačky nanečisto pro děti skvělá zkušenost. Navíc rodiče to na rozdíl od přípravných kurzů nic nestojí,“ říká Štaubrová. Proto se i příliš nerozmýšlela, jestli škola přijímačky nanečisto uspořádá.

Pravidla platí stejná pro zkoušky nanečisto i ostré testy. Tedy nejdřív 70 minut matematiky, po pauze hodina na test z češtiny. Na lavici můžou zůstat jen psací a rýsovací potřeby.

„Penály si dejte pryč, na přijímačkách vám je taky nedovolí mít,“ udílí pokyny žákům v jedné ze tříd Kračmer. A do tašky tak mizí společně s mobily nebo chytrými hodinkami.

Čas běží neúprosně, stihnu se podívat do dalších tříd, kde se konají zkoušky, zeptat se na pár otázek učitelů a už končí čas na vypracování. Na chodbě pak odchytnu opět Štěpána s Přemyslem a ptám se jich, jak dopadli.

„Přišlo mi to trochu těžší než testy, které jsem si zatím zkoušel,“ říká Přemysl.

„Vidím to tak na třicet bodů,“ doplňuje Štěpán.

Jediný rozdíl v přijímačkách nanečisto bude hodnocení. Opravovat se totiž nebudou centrálně, ale přímo na jednotlivých školách podle klíče od Cermatu.

Učitelé jsou pak připraveni s výsledky dále pracovat.

A to může pomoci nejen Štěpánovi s Přemyslem, aby se dostali na školu, kterou si během února vyberou.