Článek
Sedmdesát tisíc zaměstnanců stále nemá jistotu, jak budou od září letošního roku placeni. Jde o nepedagogické pracovníky škol, jako jsou uklízečky, kuchařky, ekonomové nebo správce IT. Rozpočet Ministerstva školství totiž počítá se změnou ve financování, která ještě neplatí. A tak jsou prostředky rozepsané jen do konce letních prázdnin.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) společně s ministrem školství Mikulášem Bekem (STAN) ale nově přiblížili, jak to bude od září vypadat.
Financování nepedagogických pracovníků se skutečně převede na zřizovatele škol, v případě základních škol jsou to většinově obce, u středních škol pak kraje.
Navyšovat se bude rozpočtové určení daní, tedy základní zdroj příjmů pro obce. Fungovat to bude tak, že ve vládním nařízení bude stanovena částka na nepedagogickou práci, kterou bude zřizovatel dostávat na každého žáka docházejícího na jeho školu. Ani jeden z ministrů ale neodtajnil, jak vysoká částka to bude. Jasné je pouze to, že se bude lišit pro mateřské, základní, speciální nebo základní umělecké školy.
Úprava by měla projít jako pozměňovací návrh k právě otevřené novele školského zákona.
„Změna je podlé mého přesvědčení výhodná pro všechny klíčové aktéry. I pro nepedagogy, kteří zatím ve státním rozpočtu nejsou mandatorním výdajem,“ vysvětluje ministr školství Bek.
„Pokud převedeme finanční zdroj do rozpočtového určení daní, tak to má velkou výhodu v tom, že finanční prostředky jsou v jednotlivých letech automaticky valorizovány tak, jak rostou daňové výnosy,“ dodává Bek.
Celkový objem prostředků má ale zůstat stejný, respektive bude ještě o půl miliardy navýšen. Pokud by i nadále hradilo platy Ministerstvo školství, od září do konce roku by to bylo 10,5 miliardy korun. Na účty obcí a krajů by ale mělo odejít 11 miliard. Na nepedagogické práci tak stát šetřit nechce.
„V roce 2026 to pak bude celkem 32,4 mld. Kč, což je částka, která obsahuje také dohodnuté meziroční navýšení objemu těchto prostředků o tři procenta. Jedná se o 22,2 mld. Kč pro obce a 10,2 mld. Kč pro kraje,“ doplnil ministr financí Stanjura.
Školy mají obavy
Část ředitelů, učitelů i nepedagogických pracovníků má ale obavy, že se touto změnou zpřetrhá důležitá vazba mezi školou a kuchařkami, uklízečkami nebo školníky, protože už nebudou rozpočtově patřit pod školu. A zaměstnance bude například více škol sdílet. To zmiňují třeba ředitelky mateřských škol.
„Denně se stane, že děti něco vylijí, rozbije se talíř, mladší děti občas vykonají svou potřebu do kalhot nebo se někdo poblinká. A kdo pedagogům pomůže, aby nemuseli nechat 24 dětí bez dozoru a dále se věnovat své pedagogické práci? No přece „naše“ paní uklízečka, která trpělivě vše vytře, uklidí, znečištěné dítě umyje a převlékne, pomůže nám s mladšími dětmi při sebeobsluze ve chvíli odchodu na pobyt venku. Prostě tam je… je tam pro děti,“ vysvětluje v otevřeném dopise důležitost nepedagogů přímo ve škole ředitelka MŠ Srdíčko Rada Mikšová.
K prohlášení se připojili i další ředitelé a zástupci ředitelů na Praze 12.
Otevřený dopis ředitelů MŠ z Prahy 12
„České předškolní školství je a vždy bylo jedním z nejlépe hodnocených vzdělávacích systémů v Evropě. V současné době, kdy každá mateřská škola je právním subjektem, ředitel a pedagogický tým školy disponuje pravomocí nastavit vzdělávací program školy tak, aby odpovídal individuálním potřebám dětí, respektoval specifika lokality, ve které se mateřská škola nachází a případně využil ve své práci po dohodě se zřizovatelem i alternativní metody předškolního vzdělávání (programy Montessori, Začít spolu, Waldorf) by se měl tento efektivní styl řízení MŠ měnit?
Proti změně jsou také odbory.
„Vnímáme nepedagogické pracovníky jako nedílnou součást podpůrného týmu škol a školských zařízení. Jsou podporou, která vytváří podmínky pro vzdělávání dětí. Převod, který koalice dohodla a schválila na podzim, povede k ohrožení kvality služeb,“ uvedl už dříve předseda školských odborů František Dobšík.
Ministr školství Bek ale uklidňuje, že minimálně zpočátku se pro školy nic nezmění.
„Část obav pramení z fám, které se v terénu šíří například o tom, že změna znamená, že se hned ze všech nepedagogických pracovníků stanou zaměstnanci obcí, nebo že se to dotkne jejich pracovně-právního postavení. Nic takového není pravda,“ vylučuje Bek.
Zároveň ministr školství ale nepopírá, že do budoucna se organizace nepedagogické práce v jednotlivých obcích může změnit. Vše bude záležet na zřizovateli, jakým způsobem si to na vlastním území zorganizuje.
Podle Ministerstva školství se tímto způsobem zvýší efektivita vynakládaných prostředků.
Na koho to dopadne
Jak ale v nedávném komentáři pro Seznam Zprávy popsal ekonom Daniel Münich, nový způsob rozdělování peněz může dopadnout třeba na malé obce. Upozorňuje, že současný systém totiž zohledňuje třeba velikost školy, což by nový přepočet na žáka zrušil.
„Pokud by změna spočívala v pouhém navýšení částky v RUD obcím na žáka, do jednotlivých obcí poplynou jiné objemy peněz na nepedagogy než dosud. Konkrétně by obce s menšími školami, většinou tedy ty menší, dostávaly v novém systému na nepedagogické zaměstnance výrazně méně peněz než dosud. Naopak by si výrazně polepšily obce, které provozují školy velké, tedy většinou obce větší,“ vysvětluje Münich.
Přesný mechanismus rozdělení peněz ale zatím nikdo nezveřejnil. Ministerstvo školství uvedlo, že to udělá do konce ledna. Celá novela by pak měla platit nejpozději od 1. července.
