Hlavní obsah

Proč neučit ruštinu nebo polštinu? Experti kritizují změnu ve výuce jazyků

Foto: Juan Ci, Shutterstock.com

Ilustrační foto.

Ministerstvo školství chce stanovit, že se na základních školách vyjma angličtiny bude jako druhý cizí jazyk povinně učit němčina, francouzština nebo španělština. Někteří odborníci říkají, že by se výčet jazyků stanovovat neměl.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Žádné čtení a žádné psaní. Jen poslech, písničky a napodobování. Výuka angličtiny pro nejmenší děti by ve školách měla vypadat spíš jako ve školce.

Ministerstvo školství chystá změnu. Povinně by se děti učily angličtinu už od první třídy. Jenže rozhodně by nemělo jít o výuku slovíček nebo třeba gramatiky. To znamená velkou změnu v tom, jak o výuce angličtiny na základních školách přemýšlíme.

„Důležité je zohlednit vývojový stupeň dětí. Děti ve věku kolem šesti let nevydrží poslouchat výklad nebo se neumí učit slovíčka jako starší žáci. Naopak ale dovedou přijímat jazyk tak, že v něm začnou přemýšlet,“ vysvětluje mezinárodně uznávaná expertka na ranou výuku angličtiny Sylvie Doláková, že čím mladší dítě, tím jednodušeji si bude cizí jazyk osvojovat přirozeně jako mateřštinu.

Přizpůsobit se budou muset i rodiče. Především co do očekávání. Děti totiž nebudou umět říct, co se ve škole naučily. Přitom to ale neznamená, že by si angličtinu postupně neosvojovaly.

„Rodiče možná budou mít pocit, že si děti jenom hrají. Ale každá hra má ve výuce cizího jazyka svůj pedagogický cíl. Výsledky takového učení jsou trvalé. Děti reagují pohotově a přirozeně. Lépe tak pochytí přízvuk a intonaci,“ doplňuje Doláková.

Velká reforma výuky

Změny v jazycích jsou součástí velké reformy výuky, takzvané revize rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání (RVP ZV). Tento dokument školám stanovuje, co a jak mají učit. Ředitelé se pak zadáním řídí při tvorbě už individuálního školního vzdělávacího programu. Podle něj učí pedagogové.

Reforma by měla podle Ministerstva školství zajistit, že školy budou učit moderněji. Učitelé by se žáky měli jít spíš do hloubky než šířky probíraného učiva. Daleko větší důraz by se tak měl klást na rozvíjení dovedností nebo pochopení souvislostí.

Náročné to ale bude pro učitele. Aby výuku přizpůsobili právě pro malé děti. Dnes se totiž angličtina povinně učí až od třetí třídy, a to je opravdu už o dost jiná výuka, když žáci umí na rozdíl od prvňáků číst a psát.

„Je mylná představa, že výuka cizího jazyka u malých dětí je didakticky méně náročná. Řada lidí řekne, že učitel si s dětmi jen hraje a zpívá, ale právě tady je největší nárok na jazykovou kompetenci,“ popisuje ředitelka Základní školy Bystřice a členka výkonného výboru Učitelské platformy Jana Servusová, že tak opět porostou požadavky na učitele.

Ruština je out

Není to ale jediná změna, která české školy ohledně cizích jazyků čeká. Nově by mělo být přesně vymezené, které jazyky může škola vyučovat. Bude to němčina, francouzština a španělština. To znamená, že se smráká nad ruštinou. Tu se přitom učí dnes pětina dětí.

„Myslím si, že by Ministerstvo školství mělo dělat hodně pro to, aby se na základních školách pěstovalo povědomí o Rusku. Je strategicky důležité posilovat bezpečnostní expertizu. Znát vývoj v Rusku 20. století nebo chápat ruské dezinformace, když ne přímo vyučovat ruštinu,“ říká vedoucí sekce rusistiky na Katedře slavistiky Filozofické fakulty UP v Olomouci René Andrejs.

Dodává, že sám by byl za to, aby se nestanovoval výčet jazyků, které se mají na školách učit.

„Nesouhlasím s odbouráním ruštiny. Podle mě má právo na život,“ myslí si také vedoucí Katedry germanistiky na Pedagogické fakultě Jihočeské univerzity Hana Andrášová.

V případě dalších cizích jazyků bude nástup reformy výuky pozvolnější. Namísto roku 2027, kdy by se v první třídě měly začít učit anglicky všechny děti, bude pro další cizí jazyky platit až rok 2034. Už kvůli tomu, že bude potřeba samozřejmě připravit nejprve dostatečný počet učitelů pro tyto předměty. Nové nároky to ale bude také znamenat pro učitele angličtiny.

„Podle mého názoru bude obtížnější zajistit kvalifikované vyučující francouzštiny, němčiny a španělštiny, jejichž vzdělávání má být podle posledních informací zahajováno od sedmého ročníku ZŠ,“ vysvětluje Ladislav Bláha, děkan Pedagogické fakulty UJEP v Ústí nad Labem a předseda Asociace děkanů pedagogických fakult, když porovnává nové zadání od MŠMT pro výuku angličtiny a dalších cizích jazyků. Dnes se s dalším cizím jazykem může začínat až v osmé třídě.

Jak dále vysvětluje, pojí se s tím i další potíže. Například klesá zájem o studium germanistiky. Když se ale podíváme celkově na přípravu učitelů na výuku cizích jazyků, výrazně dnes ztrácíme hlavně ve španělštině a francouzštině.

A proč neučit polštinu?

Jen menšina dětí by si vybrala výuku dalšího cizího jazyka, kdyby nemusela, s výjimkou angličtiny. Vyplývá to z šetření České školní inspekce. Jednou z příčin ale může být to, že učitelé dnes mají prostě na žáky příliš vysoké nároky.

„Úroveň A1 mohou zvládnout všechny děti. Problém je, že učebnice na českém trhu tuto úroveň výrazně přesahují. Tím, že učitelé často chtějí se žáky probrat celou učebnici, pak žáky přetěžují a velmi často je vedou k vyšší úrovni než A1,“ vysvětluje Andrášová.

Podle odborníků by výuka dalšího cizího jazyka měla být spíš o seznámení s jinou kulturou. Proto také padají otázky, proč se v takovém případě má redukovat nabídka na tři cizí jazyky.

„Nesouhlasím s takovým omezením. U nás je například velice poptávaná polština,“ říká ředitelka ZŠ Vendryně Bohuslava Burá.

Vzhledem k tomu, že obec Vendryně je v podstatě na hranicích s Polskem, polština je tady logicky živá. Proto ji zdejší základka také nabízí. A od roku 2034 by z rozhodnutí Ministerstva školství nemohla. Respektive jen jako třetí cizí jazyk. Takových škol je ale velmi málo už kvůli tomu, že rozvrhy jsou napjaté. Nejméně tři cizí jazyky se tak na základních školách učí ani ne jedno procento dětí.

„Tady se běžně ve firmách mluví polsky, děti se to stejně musí naučit, tak proč ne ve škole?“ ptá se Burá.

Na Ministerstvo školství tak čeká se změnami ve výuce cizích jazyků velký úkol. Zaprvé přesvědčit o změně ředitele a učitele, a zadruhé jim poskytnout podporu k tomu, aby záměr nezůstal jen na papíře.

Bude to o to složitější, jelikož Ministerstvo školství původně plánovalo, že výuka druhého cizího jazyka nebude pro všechny děti povinná. Školy měly mít povinnost jej pouze nabízet, žáci si ale místo toho mohli vybrat třeba další hodiny konverzace v angličtině.

Tento krok měl podporu části ředitelů i odborníků, kteří poukazovali na to, že značný počet dětí má dost starostí se základními předměty a výuka dalšího cizího jazyka je na ně moc. Nakonec ale Ministerstvo školství kompletně obrátilo.

Doporučované