Povinná angličtina už ve školce? Učení jazyků se změní jinak, než se čekalo

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Velká reforma výuky na základních školách se připravuje tři roky. Všechno ale teď směřuje k finiši. Nad dokumentem zasedlo vedení Ministerstva školství a nyní také koaliční politici zaměřující se na školství.

Hlavní podstatou změny má být odklon od biflování jednotlivostí směrem k chápání souvislostí a praktickému uplatnění znalostí a dovedností.

Stále ale v reformě zůstává řada nevyřešených otázek. Jednu však teď zodpověděl ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Na sociální síti X popsal, že děti na základních školách se budou stále učit povinně dva cizí jazyky.

„Angličtina povinná od 1. třídy, možná již od posledního roku mateřské školy,“ chce prosazovat Bek.

„Druhý jazyk povinný od 6. třídy, školy by musely nabízet alespoň jeden z výběru němčina, francouzština a španělština,“ dodal.

Tím se tedy odklonil od původního záměru reformy. Ministerstvo školství totiž dříve navrhovalo, že by se povinně na základních školách učil jen jeden cizí jazyk. Druhý pak měly školy nabízet, ale žáci neměli mít povinnost si ho vybrat.

Momentálně musí školy s prvním cizím jazykem začít nejpozději od třetí třídy. Druhý je pak nutné přidat do rozvrhu v osmé třídě nebo dříve.

Ještě minulý týden přitom o osudu druhého cizího jazyka jasno nebylo. Vládní politici se totiž z jednání rozcházeli s tím, že úplná shoda nepanuje.

„Vyjasňujeme si své názory a postoje, ale v tuto chvíli není ještě rozhodnuto,“ řekl Seznam Zprávám po schůzce poslanec Jan Berki (STAN).

V koalici totiž zůstávají jak zastánci současného systému – tedy povinně vyučovaných dvou cizích jazyků, tak podporovatelé varianty s jedním povinným jazykem a druhým povinně nabízeným.

Mezitím ale ministr školství rozhodl.

Jestli ale na něčem panovala shoda, tak na části Bekova záměru, který dnes na sociální síti X také popsal – aby existovala návaznost ve výuce cizích jazyků při přechodu ze základní na střední školu.

Tedy aby se už do budoucna nestávalo, že žák s nějakým cizím jazykem na základní škole začne a na střední v něm nemůže pokračovat, protože ho tam neučí.

Kromě cizích jazyků se velká debata v rámci reformy výuky vede také kolem podoby hudební a výtvarné výchovy. Odborná diskuze se tak vyostřila, že se rozpadl původní tým, který měl přípravu vzdělávací oblasti Umění a kultura na starost.

Ani dnes tak není jasné, jestli se budou výchovy vyučovat podobně jako doposud nebo v rámci širších oborů, které zahrnou také filmovou, taneční a dramatickou výchovu.

„Podle mě to není úplně dobrá cesta,“ viděl by místopředseda školského sněmovního výboru Pavel Klíma (TOP 09) raději, kdyby zůstalo u zavedené formy výuky hudební a výtvarné výchovy.

Řada odborníku ale v debatě nad reformou také připomíná, že se ztrácí její původní záměr. Tedy zpřehlednit obsah výuky na školách, aby učitelé s dětmi nešli tolik do šířky, ale spíše do hloubky.

„Hlavní důvod, kvůli které se začala celá revize dělat, byla redukce učiva,“ zdůrazňuje poslankyně Renáta Zajíčková (ODS), že toto téma opět zvedla na koaličním jednání.

Momentálně je ale reforma výuky stále v rukou Národního pedagogického institutu, který vypořádá připomínky z veřejné konzultace. Finální podobu nového dokumentu, který určí, co a jak se má na školách učit, má pak Ministerstvo školství dostat na podzim. To bude návrh definitivně posuzovat.

Podle nových učebních plánů by mohly školy dobrovolně začít učit od září 2025, povinně o dva roky později.