Plán s povinnými cizími jazyky už naráží. Kdo je bude učit, kdo to zaplatí?

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Angličtina nejdéle od první třídy – možná již od posledního ročníku školky - a druhý cizí jazyk od šestky. Zčistajasna ohlásil ministr školství Mikuláš Bek (STAN) svůj nový záměr, ačkoliv se poslední roky debatovalo o opaku – jestli by neměl být druhý cizí jazyk na základních školách spíše jen volitelný.

„Je otázka, zda to myslí pan ministr opravdu vážně, nebo jestli je to jen nějaký nástřel,“ zůstává k návrhu poněkud skeptický šéf Asociace ředitelů základních škol Luboš Zajíc.

Přeci jen třeba zrušení devátých tříd nebo fond vzdělávací infrastruktury jsou daleko od realizace. Přitom šlo o priority, se kterými vstupoval ministr Bek do funkce.

Takže lze rozumět rezervovanému postoji ředitelů škol. Dokud změny ve výuce cizích jazyků neuvidí v aktuálně revidovaném rámcovém vzdělávacím programu pro základní školy, nechtějí se s potenciálními úvahami příliš zdržovat.

„Pokud to myslí vážně, tak je to velice ambiciózní snaha a otázkou je, jestli jsme schopní to personálně zvládnout. Byl by to běh na hodně dlouhou trať,“ dodává Zajíc.

Ale i jazykáři, jejichž organizace protestovaly u ministerstva proti zrušení povinného druhého cizího jazyka, zmiňují, že bude potřeba masivní podpora na všech stranách – od přípravy budoucích učitelů přes finanční podporu škol až po metodické vedení pedagogů.

„S kolegy kvitujeme, že se konečně cizí jazyky dostanou do pozice, kterou potřebují. Přiznejme si, že výuka cizích jazyků byla dosud podceňovaná a podporu neměla. Jde tedy o krok správným směrem,“ těší změna postoje Olgu Nádvorníkovou ze sdružení vysokoškolských učitelů francouzštiny Gallica.

„Nestačí ale deklarace ministra. Bude potřeba velmi konkrétní podpora všech aktérů,“ upozorňuje Nádvorníková.

Je ale třeba připomenout, jaká v posledním roce panuje ve školství atmosféra. Vláda nedala učitelům zákonem přislíbených 130 procent průměrné mzdy. Ministerstvo školství letos nemá ani dost peněz na financování nepedagogických pracovníků škol. A od září se bude šetřit i na financování výuky.

Ministerstvo školství ale věří, že má dostatek času se na nově ohlášenou prioritu nachystat jak strategicky, tak finančně.

„Změny ve výuce cizích jazyků se předpokládají v širším časovém horizontu, bude tedy dostatek času se na ně připravit, a to i v rámci přípravy rozpočtu na další roky,“ vysvětluje mluvčí Ministerstva školství Patrik Kubas.

Mimochodem Ministerstvo školství hodlá také nově určit, které cizí jazyky se budou na školách nabízet. Měla by to být němčina, francouzština a španělština. Nikoliv tedy ruština, kterou se ale poslední roky podle České školní inspekce učí 50 až 60 tisíc dětí. Pro tolik žáků tedy bude v horizontu pár let potřeba najít nové učitele.

„Třeba francouzština nebo španělština jsou jazyky, kde máme učitelů jen minimum. Pokud by měla navíc existovat návaznost na střední školy, tak to už je trochu science fiction,“ dodává za ředitele škol Zajíc.

V českém školství navíc tápeme i nad konkrétními čísly. Neexistuje totiž aktuální přehled o počtech učitelů jazyků a jejich vzdělání.

„Jediné, jak toho může dnes Ministerstvo školství dosáhnout, je uspořádat dotazníkové šetření, kde jim všichni ředitelé napíšou, kolik a jak aprobovaných mají učitelů,“ vysvětluje analytik PAQ Research Jan Zeman.

„Pokud se stát rozhodne rozšířit výuku jazyků na školách, musí si objednat více nových učitelů jazyků od univerzit, které vzdělávají učitele,“ řekl k tomu po jednání u prezidenta Petra Pavla ministr školství Bek.

Jak ale připomínají kritici, těžko lze strategicky plánovat, když se objeví takové překvapení jako nyní.

„Skutečně bych byl radši, kdyby taková koncepční změna vycházela ze stanovisek odborných skupin, než abychom se takhle překvapovali ad hoc nápady,“ vadí radnímu pro školství Kraje Vysočina Janu Břížďalovi (Piráti).

O tom, jestli se aktuální záměr povede, se ale bude rozhodovat až ve školách. Jestli ředitelé a učitelé nedostanou dostatečnou podporu, děti o nic lépe cizí jazyky nezvládnou. Ať už bude napsáno v reformě výuky cokoliv.