Odkladům odzvoní. Nastoupit do školy později bude možné jen výjimečně

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Děti nemají být připravené na školu, ale škola na děti. To je ve zkratce změna filozofie školních odkladů, se kterou přichází poslanci všech klubů – jak vládních, tak opozičních.

O změně se poměrně dlouho diskutovalo, teď je ale na stole poslanecký návrh novely, za nímž stojí Pavel Klíma z TOP 09. Redakce Seznam Zpráv měla možnost se s návrhem seznámit.

Cíl není malý: zcela změnit systém odkladů povinné školní docházky. Zatímco dnes dostává odklad čtvrtina ročníku, do budoucna by to mělo být jen pět procent dětí.

„Systém, který odklady zneužívá, není systémem. Odklady dnes dostávají i děti, které je nepotřebují nebo jim nic nepřinesou,“ upozorňuje Pavel Klíma.

Český vzdělávací systém ani legislativa totiž nepočítaly s tím, že by odklady měly narůst na takové cifry. Jenže jsme se od přesně daných diagnóz přesunuli k odkládání školní docházky třeba na objednávku rodičů.

Z šetření České školní inspekce (ČŠI) mezi poradnami vyšlo, že 30 procent z nich přihlíží k přáním rodičů získat odklad a 86 procent se ohlíží na rodinné prostředí dítěte, tedy když se třeba rodina stěhovala nebo se rodiče rozváděli.

Ale teď už k chystaným změnám. Tou největší má být, že nezralost jako taková už nebude stačit pro to, aby dítě odklad dostalo. Přitom podle dat ČŠI 80 procent případů odkladů je dnes udělováno právě pro celkovou nezralost. Neznamená to, že by se měly odklady zakazovat, ale toto doporučení bude muset doprovázet konkrétní diagnóza.

Pokud bude mít dítě výrazný zdravotní problém, bude moct nastoupit i do budoucna o rok později. Platí to například pro závažná chronická onemocnění nebo pokud se budoucí školák chystá na operaci s dlouhou dobou rekonvalescence.

Jen kvůli tomu, že je menší nebo se narodil v letním měsíci, ale nebude mít na odklad nárok. Dětem se totiž podle návrhu novely zákona dostane podpory už ve školce a pak také ve škole namísto toho, aby zůstávaly o rok déle zbytečně v předškolním zařízení či v přípravné třídě.

„Mám radost z toho, že se nám podařilo připravit řešení, na kterém jsme se shodli se skupinou z ministerstva školství a s kolegy ze všech poslaneckých klubů,“ dodává Klíma.

Mimochodem, zvažovaly se i další varianty. Nakonec ale zůstalo u tohoto kompromisu.

„Možností bylo více, mně si líbil bavorský model, kdy děti narozené do 30. června na odklad vůbec nárok nemají. Nakonec jsme se ale dohodli, že půjdeme cestou přesně vymezených důvodů pro odklad,“ vysvětluje poslankyně Renáta Zajíčková (ODS).

Zatím není hotový kompletní seznam diagnóz, kterými půjde odklad podepřít. Stane se součástí doprovodné vyhlášky. Ta by měla ale být hotová před první čtením v Poslanecké sněmovně.

Doporučení pro odklad už také nebude moct dát praktický lékař pro děti nebo pediatr, který obvykle potvrzoval právě celkovou nezralost, ale pouze lékař-specialista nebo klinický psycholog.

Celkově by všechny kroky měly vést k tomu, že přechod pro děti ze školky do školy bude daleko plynulejší, takže odklady nebudou třeba. S tím souvisí právě i velká změna, že se v první a druhé třídě nebude známkovat.

Původně se počítalo s tím, že by se toto období protáhlo až do třetí třídy, kompromis mezi poslanci ale vedl ke zkrácení na první dva školní roky.

Děti se samozřejmě i nadále budou hodnotit. Půjde se ale směrem k předávání zpětné vazby v každé hodině, nikoliv udílení známek, které samy o sobě nic neříkají.

„Jde o to, aby hodnocení od učitele bylo efektivní. Aby se děti skutečně dozvěděly, co jim jde a co ne, a nezažívaly stres z klasifikace. Přechod ze školky do školy tak pro ně bude plynulejší a příjemnější,“ potvrzuje poslanec Zdeněk Kettner (SPD), že panuje shoda skutečně napříč vládními i opozičními stranami. Pod materiálem je podepsán jako spolupředkladatel.

Ke známkování si ostatně dělalo průzkum také Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Zjistilo, že ve většině zemí Evropské unie se v nejnižších ročnících neznámkuje. Rovněž nebude možné, aby dítě opakovalo první ročník, a to až na výjimečné případy, například ze zdravotních důvodů.

„Výsledný návrh novely, který bude předložen cestou poslaneckého návrhu, má podporu napříč politickým spektrem a je výsledkem odborné i politické diskuze o navržených opatřeních,“ potvrzuje mluvčí ministerstva Tereza Fojtová.

Dalším podpůrným opatřením pro děti nastupující do školy má být zakotvení pozice asistenta pedagoga. Nově by měl být v každé první třídě, kam dochází více než 15 dětí.

Tím, že bude přestup mezi mateřskou a základní školou plynulejší, by neměly být potřeba ani přípravné třídy. Počítá se tak s jejich zrušením, ale účinnost bude u tohoto bodu odložena, a to až na 1. září 2029. Ostatní body by měly platit od 1. září 2027.

„Pokud by se ukázalo, že přípravné třídy jsou nezbytné, můžeme přistoupit ještě ke změně. Doufáme ale, že v novém systému potřeba nebudou,“ dodává Klíma.

Právě ohledně budoucí existence přípravných tříd se výrazně debatovalo. Někteří odborníci vystoupili proti tomu, aby se rušily. Jako celek má ale návrh podporu i odborné sféry.

„Návrh a doprovodná podpůrná opatření se mi líbí. Je ale třeba říct, že to bude velký nápor na učitele, třídy a školy, aby dokázali pracovat s heterogenními kolektivy. Je potřeba vytvořit školám podmínky, aby na to měly čas, prostor a kapacitu,“ připomíná předsedkyně Asociace pracovníků pedagogicko-psychologických poraden Jana Hlavová.

Poslankyně Zajíčková pak dodává, že naprosto zásadní bude debata s rodiči. Aby pochopili, že jde o krok správným směrem, ačkoliv se jde proti zažitým pořádkům posledních let. Rozdíly panují i napříč kraji. Jde až o sedm procentních bodů co do míry udílení odkladů.

„Nejtěžší prací bude přesvědčit společnost. Rodiče si zvykli, že když se rozhodnou, tak dítě odklad dostane. Úlohou nás všech teď bude vysvětlovat rodičům, že odklady dětem spíše škodí, než pomáhají,“ doplňuje Zajíčková.

Část rodičů ale dosud v odkladech hledala způsob, jak zajistit dětem výhodu. Nejen co se týče aklimatizace ve škole, ale i přijímacích zkoušek na víceletá gymnázia v páté třídě. Při testech se tak mohou potkat děti, mezi kterými jsou i skoro dva roky rozdíl.

Česká školní inspekce ale došla na základě dostupných dat k závěru, že takový přístup stejně nemá opodstatnění. Neukazuje se, že by se na osmiletá gymnázia snáze dostávaly děti s odkladem.

Problém ale může být s časem. Současné Sněmovně zbývá už jen rok, takže prostoru na schválení nově předloženého zákona není mnoho. Změny se tak nemusí stihnout schválit.