Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Kněževes a Mšec na Rakovnicku dělí sotva 20 minut cesty. Rozdíl v dopadech nového systému financování ale u těchto dvou obcí snad ani nemůže být větší. Jde o reformu rozpočtování nepedagogické práce a neinvestičních výdajů na školách, kam spadají učebnice, pomůcky nebo všemožné vybavení.
Jedna obec musí počítat s propadem o 51 procent, druhá se naopak může těšit na skoro stejně velký nárůst. Má to ale vysvětlení - obě obce jsou extrémním příkladem toho, co chce Ministerstvo školství nově podporovat, a co naopak ne.
V Kněževsi je ve škole přihlášený velký počet individuálně vzdělávaných žáků. Na výuku těchto dětí bude moct škola beze změny čerpat prostředky, už ale ne na nepedagogickou práci. Z těchto dětí tak škola nedostane ani korunu na uklízečku, školníka, správce IT nebo účetní.
„V době covidu a pak po něm obrovským způsobem narostly žádosti o individuální vzdělávání. Tím, že jsme měli dostatečnou kapacitu, mohli jsme je přijmout. Změnu od Ministerstva školství tak vnímáme jako další krok, který dále znemožní poskytování individuálního vzdělávání,“ říká ředitelka ZŠ a MŠ Kněževes Dana Vondrušková.
Naopak Mšec na Rakovnicku patří do výjimečné skupiny deseti obcí, jež spravují svazkovou školu. Tedy pod jednoho ředitele spadá více odloučených pracovišť, která dříve působila samostatně.
Tohle sdružování chce Ministerstvo školství nově podpořit, a motivovat tak další obce, aby k němu přistoupily. Dosud totiž neexistovala žádná přímá finanční motivace školy spojovat.
„Pokud by to tak fungovalo, tak by to bylo dobré. Ale už jsme se tolikrát u různých vládních slibů spálili, že se prostě změny obáváme. Pak mi tady ženská flákne hadrem, že to za těch pár drobných dělat nebude, a co si počneme?“ dívá se zatím na plány s nedůvěrou ředitel svazkové ZŠ a MŠ Bez hranic Milan Dvořák.
Odbory se obávají privatizace jídelen
Nová pravidla by měla začít platit už od letošního 1. září. Kromě proměny výpočtů je daleko větší posun patrný u celého systému, což opakovaně kritizovaly kraje, obce i školské odbory.
Dosud chodily peníze rovnou školám, které pak platily své nepedagogické pracovníky. Nově tyto prostředky půjdou obcím, jež budou rozhodovat, co s nimi. A tady panuje první nervozita – jak ochotní budou starostové školy financovat? Může se to velmi lišit, což by ještě zvýšilo nerovnosti mezi školami. Problém, který je v Česku už tak dost velký.
„Když se podíváme třeba jenom na jídelny. Cítím z toho skrytou privatizaci,“ obává se o budoucnost stravování žáků předseda školských odborů František Dobšík.
Bude samozřejmě záležet na domluvě v každé obci. Zároveň je ale třeba na tomto místě uklidnit některé obavy, které Seznam Zprávy slyšely od velké části ředitelů. S 1. zářím se nic nemění na pracovně-právním postavení kuchařek nebo školníků. Stále budou zaměstnanci škol, pokud obec nerozhodne jinak.
Dá se tak očekávat, že ve většině obcí by to mohlo být jako v Roztokách u Prahy. Tady starosta už rovnou odeslal uklidňující dopis svým ředitelům, že se nic nebude měnit nejen od září, ale ani v roce 2026. Zaměstnanci zůstávají, smlouvy běží, akorát se vše bude platit z jiné hromádky.
„Chtěli jsme všechny uklidnit, protože samozřejmě běží šeptanda – budou nás propouštět, sníží se platy, nebudou odměny a tak dále. Nic takového se nestane, počítáme, že prostředky od nás školy normálně dostanou,“ ujišťuje Jaroslav Drda (TOP 09).
Bonus pro školky
Nemá smysl příliš rozebírat detaily poměrně komplikovaného výpočtu, už kvůli tomu, že řada věcí není úplně vyjasněných. Mění se zkrátka systém převodu peněz dle hypotetického průměrného nároku každé školy na financování na žáka, kde se dále rozlišuje jeho náročnost.
Peníze nepůjdou už školám, ale obcím a krajům v jednom balíku spolu s ostatními daňovými výnosy. Realitu v každé obci a kraji ukazuje tabulka a vyhledávač Ministerstva školství.
Speciálně podpořené tedy budou svazkové školy nebo děti z dětských domovů, naopak odečítají se individuálně vzdělávaní žáci. Za dva se pak jednoduše řečeno počítá například každé dítě v mateřské škole, čímž zase Ministerstvo školství chce podpořit fungování školek. Bonus do konce roku 2026 dostanou také nejmenší školy do 100 žáků, aby na převod v první fázi nedoplatily, a mohly pak se zřizovatelem vymyslet, jak dál v následujících letech.
Pozitivem tohoto systému je, že by mohla skončit každoroční politická debata o tom, kolik peněz se ve státním rozpočtu na nepedagogickou práci a neinvestiční výdaje podaří vyjednat. Jak se ukázalo v minulých letech, ministru školství Mikuláši Bekovi (STAN) se to nevedlo, což ostatně také přispělo k předloňské učitelské stávce. Do budoucna by se měly částky zvyšovat dle vývoje ekonomiky a na účty obcí jít automaticky.
Na druhou stranu vzniká tak i problém. Ministerstvo školství už loni v rozpočtu na nepedagogy škrtalo. Peníze dlouhodobě nestačí, a tak řada ředitelů administrativním pracovníkům nebo kuchařkám doplácí platy z odměn pro učitele.
„Proto navyšujeme prostředky více, než bylo ve státním rozpočtu,“ vysvětluje ministr Bek, že z tohoto důvodu jde obcím a krajům ještě půl miliardy navíc. Dohromady 11 miliard od září do konce letošního roku.
Tlak na slučování škol?
Je pravda, že celkově prostředky rostou o šest procent u obcí, a dokonce o 10 procent u krajů, ale to ještě nemusí znamenat, že z nich vždy půjde zaplatit to samé, co v současnosti.
Když se ale na výpočty Ministerstva školství podíváme v detailu, tak z nich vyplývá, že 2900 obcí zůstane na svém nebo si polepší, 560 obcí na tom bude do různé míry hůře. Ne vždy je úplně jasné proč.
„Starostové mají obavy, že je to cesta ke slučování škol. Může se totiž ukázat, že zřizovatelé nedostanou dost peněz a nezvládnou výpadek doplácet,“ obává se poslankyně Starostů Eliška Olšáková, která je zároveň předsedkyní Sdružení místních samospráv.
Extrémní příklady jsou poklesy o desítky procent. U takových obcí je za tím ale většinou nějaká výrazná změna. Takto třeba v Měrovicích nad Hanou zrušili z roku na rok základní školu, v Kuchařovicích se zase značně upravovalo fungování základky.
Pak jsou ale stovky obcí, kde vidí třeba několikaprocentní propad příjmů. Z toho, co Seznam Zprávy zatím mohly zjistit, to alespoň u části z nich může být způsobené tím, že mají školu s relativně menším počtem žáků. A v novém systému je to při přepočtech postihuje. Případně jim klesl počet dětí.
Zároveň je třeba dodat, že jde stále pouze o neschválený záměr. Jako pozměňovací návrh jde k novele školského zákona, která se projednává ve Sněmovně. Teprve se tak ukáže, jestli a v jaké konečné podobě projde.
