Článek
Na všeobecná gymnázia se kvůli velkému zájmu většina uchazečů nedostane. Mnoho patnáctiletých však neví, jaké zaměření si vybrat. „Vidíme, že současní deváťáci nemají jasno, jakou cestou se chtějí ubírat. Stále častěji se pak setkáváme s tím, že za námi chodí naši studenti i ti z jiných škol, že si obor nevybrali dobře a chtějí ho změnit,“ popsala problémy oborových středních škol Jana Skřivánková, zástupkyně ředitele na Střední průmyslové, strojírenské a Jazykové v Kolíně.
Právě Kolínská škola je jednou z těch, které chtějí zavést nový středoškolský obor lyceum, který v říjnu představilo Ministerstvo školství. Ten má kombinovat všeobecné vzdělávání s tím odborným, jeho cílem je oddálit nutnost výběru konkrétního zaměření hned po dokončení základní školy. Zároveň by mohl ulevit přetíženým všeobecným gymnáziím.
„Nově vyhlášený pokusný obor vzdělání lyceum se stane flexibilnější variantou všeobecného studia. Nabídne obecné vzdělání neakademického typu s důrazem na mezioborovou orientaci a osobnostní rozvoj,“ uvedl pro Seznam Zprávy Patrik Kubas z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.
Obor lyceum chtějí od září 2025 otevřít ještě další tři školy: Vyšší odborná škola a Střední zemědělská škola v Benešově ve Středočeském kraji a Střední škola André Citroëna v Boskovicích a Gymnázium a střední odborná škola zdravotnická a ekonomická Vyškov v kraji Jihomoravském.
Připravenost na vysokou i do zaměstnání
Radní pro školství Středočeského kraje Milan Vácha nový obor Lyceum popsal jako typ vzdělání, které zahrnuje velký podíl všeobecných předmětů a zároveň dává prostor těm odborným. „Jde o takový mezistupeň mezi všeobecným gymnáziem a klasickým odborným lyceem,“ uvedl pro Seznam Zprávy.
S tou definicí lycea souhlasí i Karel Jurka, radní pro školství Jihomoravského kraje. „Specifikace se pak budou lišit dle potřeb dané školy a podle potřeb žáků,“ uvedl, „jedná se zatím o pilotní program. Chceme to vyzkoušet a uvidíme, jaký bude zájem a jaký potom úspěch.“
Podle Váchy má Lyceum potenciál studenty připravit na budoucí život. „Lyceum by mohlo cílit zejména na ty žáky, kteří nechtějí jít na gymnázium hlavně kvůli náročnosti v jeho plné šíři, a zároveň se již chtějí směřovat určitým směrem,“ uvedl s tím, že podobné doplnění mezi gymnázia a odborné školy bylo potřeba.
Vácha lyceum i díky jeho směřování ke konkrétním oborům považuje za vhodnou přípravu pro studenty, kteří chtějí ve studiu pokračovat na vysokých školách. „Žákům mířícím na humanitní vědy pomůže posílit znalosti v této oblasti, těm více technicky zaměřeným zase zlepší například matematiku,“ vysvětlil.
Výhoda všeobecných lyceí by měla spočívat v kombinaci všeobecného vzdělání s konkrétním užším zaměřením. „V případě, že by se absolvent lycea nedostal na vysokou školu, bude mít už nějakou specializaci v konkrétním oboru,“ dodává Jurka.
To, že jsou lycea vhodnou přípravou pro budoucí zaměstnání, zmínil na říjnové tiskové konferenci k zavedení oboru i ministr školství Mikuláš Bek. „Jsou zde legitimní očekávání zaměstnavatelů, že absolventi budou na trh práce přicházet s profesními kvalifikacemi, které jsou potřeba,“ uvedl.
Zájem o obor se podle Váchy zatím nedá odhadnout, ve středních Čechách se však počítá s jeho rozvojem. „Mluvil jsem o tom i s dalšími řediteli škol, chtěli bychom, aby byl tento obor dostupný v celém Středočeském kraji,“ řekl. Cílem prý je, aby se lyceum během několika let dostalo do všech okresů.
Podle ředitele výše zmíněné Kolínské střední školy Františka Pražáka je však nový obor už nyní atraktivní. „Zájem jeví hlavně rodiče, často se na to ptají například na burzách škol,“ řekl pro Seznam Zprávy.
„Geniální myšlenka“
Všeobecná lycea by většinou měla fungovat tak, že první dva roky by studenti měli všeobecné vzdělání, jako je například český a cizí jazyk, humanitní předměty, matematika a přírodní vědy. Na konci druhého ročníku by si pak vybrali konkrétní zaměření a s ním související odborné předměty. Vždy by záleželo na zaměření konkrétní školy.
Základem výuky na lyceích bude 60 procent všeobecné výuky. „Žáci si budou moci ve zbylých 40 procentech času vybrat směr oborové orientace, který je zajímá, a současně získají kvalitní přípravu pro studium na vysokých a vyšších odborných školách,“ popsal Kubas. „Očekává se také, že si během studia vyzkoušejí aplikované a praktické aktivity, které rozvinou jejich odborné dovednosti a osobnostní kompetence,“ dodal.
Jak bude výuka na lyceu vypadat v Kolíně přiblížila Skřivánková: „Bude se dost lišit od té klasické. Půjde o propojování teorie s praxí, chceme, aby se jednotlivé předměty prolínaly a navazovaly na sebe. Například v přírodních vědách chceme místo klasické teoretické výuky dětem ukázat, jak například chemii nebo fyziku denně používáme, aniž bychom si to uvědomovali.“
Ředitelé škol však vnímají, že zavedení nového oboru nebude jednoduchou záležitostí. „Je to výzva, kterou chceme zvládnout,“ řekl pro Seznam Zprávy Radovan Krajíček, ředitel Střední školy André Citroëna. Škola již v minulosti provozovala odborná lycea, podle Krajíčka tak má k dispozici zkušené pedagogy.
Vedení školy v Kolíně nový obor vítá. „Ta myšlenka nám přijde naprosto geniální, možná nás tento typ vzdělávání přiblíží ostatním zemím,“ uvedla Skřivánková.
I ona má však obavy z toho, jak bude lyceum fungovat. „Nejsem si jistá, zda na to budou žáci dostatečně připraveni ze základní škol. Záleží na nás, jak se s tím popereme,“ dodala.
S přispěním Anny Novákové.
