Nemůžeme Ukrajince vyčlenit z českých škol. Ředitelé ale mluví o problémech

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Do školy v pražských Stodůlkách chodí takový počet cizinců, že v některých třídách je jich více než dětí, pro které je čeština mateřským jazykem. S tím se samozřejmě pojí spousta výzev, které škola musí zvládat.

„Co si budeme povídat, z velké části je to o finanční podpoře. Pokud budu od Ministerstva školství dostávat prostředky na více lidí, třeba na sociální pedagogy, kteří by pomáhali s integrací, budeme na tom lépe. Samozřejmě, že se všechno nevyřeší, ale výrazně to situaci usnadní,“ říká Petr Kubička, ředitel pražské FZŠ Mezi Školami, kde je z celkového počtu žáků 43 procent cizinců.

Navzdory tomu, že sem chodí dost přes 150 ukrajinských žáků, škola nemá nárok třeba na ukrajinskou asistentku pedagoga. Dětí válečných uprchlíků mají totiž jen 60, takže nesplňují podmínku Ministerstva školství – aby škola měla alespoň 10 procent takových žáků z celkového počtu dětí.

„Přitom podporu potřebují stejnou,“ dodává ředitel.

Do Prahy míří nejvíce válečných uprchlíků z českých měst. Zvlášť v některých městských částech mají problémy, aby pro všechny děti vůbec našli místa ve školách. A samozřejmě zvládli všechny začlenit a nepodepisovalo se to na kvalitě výuky.

Ředitelé škol z Prahy 8 proto dali na konci loňského roku dohromady otevřený dopis, ve kterém popisují problémy, které se integrace ukrajinských žáků týkají. Proti integraci nechtějí bojovat, ale upozorňují na to, že její současná forma „postrádá smysluplnost a ohrožuje kvalitu vzdělávání v mateřských i základních školách“.

„V minulosti k nám nastupovali ročně řádově jednotky cizinců, s čímž se dalo pracovat, protože i rodiče dbali na to, aby se česky učili. Teď přichází hodně žáků z Ukrajiny bez jakékoliv znalosti češtiny a část z nich bohužel nemá motivaci se učit, protože to berou tak, že jsou tady na přechodnou dobu,“ popisuje ředitel ZŠ Bohumila Hraba v Praze 8 Matěj Rašovský, který je pod dopisem také podepsaný.

Tady mají ze zhruba tisícovky žáků asi 200 ukrajinských uprchlíků a k tomu stovku dalších cizinců.

Neznamená to, že by integrace ukrajinských žáků tři roky od ruské invaze na Ukrajinu celkově selhávala. Podařilo se například zajistit, aby školou povinné děti skutečně docházely do českých škol. Z dlouhodobého výzkumu Sociologického ústavu AV ČR a společnosti PAQ Research mezi domácnostmi ukrajinských uprchlíků vyplývá, že mimo základní školy zůstávala podle posledních dat z listopadu 2024 jen 2 procenta dětí.

Výzkumníci ale upozorňují, že data mohou být mírně nadhodnocená, protože v panelu odpovídají vzdělanější rodiče, které spíše děti do české školy pošlou. Podle dat ministerstev školství a vnitra by docházka byla zhruba 80procentní. Tato data ale budou zase podhodnocená, protože do nich vstupují i šestileté děti, které ještě neplní povinnou školní docházku, a rodiny, které se sice v Česku přihlásily, ale už tady nežijí.

Výrazně se také zlepšuje úroveň češtiny u ukrajinských dětí. Tuhle otázku opakovaně zodpovídají rodiče a podle nich dokáže plynně konverzovat a psát nebo se domluvit v běžných situacích 69 procent dětí, o rok dříve v listopadu 2023 to bylo 57 procent z nich.

„Patříme k zemím s vysokou mírou zapojení těchto dětí do povinné školní docházky. Je skvělé, že od tohoto školního roku jsou také mnohém lépe upravené podmínky pro jazykovou přípravu jak na základních, tak středních školách. V tom si obecně vedeme dobře, ale nesmíme v tom ustrnout,“ říká Martina Škrdlantová, vedoucí advokačního oddělení organizace META, která se zaměřuje na podporu rovného přístupu ke vzdělávání.

Zvyšuje se také míra začlenění ukrajinských dětí do českého kolektivu. Na tuhle subjektivní otázku v průzkumu rovněž odpovídají rodiče, a to podle toho, jestli mají české kamarády, se kterými tráví čas.

Velmi těžkou práci se začleňováním ukrajinských žáků mají ale ve školách, kde je takových žáků vysoký počet. Nejen v Praze, ale dále také v Plzni, Karlových Varech, Kolíně nebo Pardubicích není neobvyklé, že cizinci tvoří pětinu, třetinu nebo dokonce skoro polovinu žáků školy.

„Je potřeba zřizovat průtokové třídy, kde žáci s odlišným mateřským jazykem nejprve projdou intenzivní výukou českého jazyka, a teprve potom se zapojí do běžného chodu školy. Není to jen o financování, ale i legislativních úpravách. Ministerstvo školství v tomhle podle mě trochu zaspalo,“ říká místostarosta Prahy 8 Radomír Nepil (ANO), který téma integrace ukrajinských žáků na základě otevřeného dopisu tamních ředitelů zvedl na zastupitelstvu hlavního města Prahy.

Seznam Zprávy se proto Ministerstva školství ptaly na nějaké systémovější navýšení financování škol, které mají vysoký podíl ukrajinských žáků nebo obecněji cizinců. Ministerstvo školství odpovědělo, že už od roku 2021 funguje systémová příprava cizinců v povinném předškolním a základním vzdělávání, od roku 2022 rovněž ve středním vzdělávání. K tomu je poskytovaná cílená podpora školám s největším zastoupením cizinců s dočasnou ochranou.

„Do budoucna se připravuje takzvané indexové financování, to znamená, že by se při financování škol zohledňovalo mimo obvyklých parametrů – počet tříd, naplněnost školy a podobně – rovněž zastoupení znevýhodněných žáků. Školy s větším zastoupením těchto žáků by měly dostávat více peněz na pomůcky a podpůrné pozice,“ uvádí další připravovaný krok mluvčí Ministerstva školství Veronika Lucká Loosová.

Především pražské školy pak volaly po tom, aby se mohly opět konat zvláštní zápisy pro Ukrajince. Umožnila to v letošním roce nakonec poslední úprava souboru opatření Lex Ukrajina. Někteří ředitelé zmiňovali i možnost samostatného vzdělávání pro ukrajinské žáky, pokud ho rodina preferuje.

„Když se dnes sejde v jedné třídě třeba 7 nebo 8 dětí, které vůbec česky nemluví, tak už nemají motivaci se češtinu učit. Proto jsme volali po dvojích zápisech. Proběhnou na 16 školách v Praze. Přesně tam, kde je takových dětí hodně, a městská část si je díky tomu může přerozdělit,“ říká pražský radní pro školství Antonín Klecanda (STAN).

Dvojí zápisy ale odborníci nebo také vládní zmocněnkyně pro lidská práva kritizovali, podle nich tenhle krok nic nevyřeší.

„Důležité je, aby ty školy, které volají o pomoc s integrací žáků, protože jsou kapacitně přetížené, ji skutečně dostaly. Řešením ale není segregace dětí do vybraných škol či tříd, nebo zavádění dvojích zápisů. Pokud určitou skupinu dětí pustíme k zápisu až ve chvíli, kdy budou školy již obsazeny, k rovnoměrnému rozmístění žáků to nijak nepomůže. Musíme se zaměřit na smysluplná řešení, mezi která tato snadno zneužitelná opatření rozhodně nepatří,“ dodává Škrdlantová z organizace META.

Co by ale pomohlo nejen podle ní, ale i dalších odborníků věnujících se integraci cizinců, jsou právě už zmíněné průtokové třídy. Ukrajinští žáci by tak sice byli zařazeni do svých kmenových škol a tříd, docházeli by ale minimálně v prvních měsících místo běžné výuky na intenzivní výuku češtiny.

Právě tohle by ráda Praha systémově ve školách na svém území provozovala. Připravují se tak kroky k tomu, aby ideálně každé dítě, které přichází do školy bez znalosti jazyka, mělo automaticky možnost se nejprve v češtině vzdělat. Teprve se ale ukáže, zda bude síla to plošně realizovat.