Článek
Změny v přijímacích zkouškách neskončily zavedením digitalizace přihlášek. V loňském školním roce se sice premiérově hlásily děti elektronicky a mohly také využít tři přihlášky místo dvou. Chystají se ale i další změny.
Jednu drobnější úpravu chce stihnout Ministerstvo školství ještě do konce volebního období, a to zrušení hybridní přihlášky. Tu vyplňovali uchazeči online, vytiskli a doručili do školy. Využilo ji ale velmi málo uchazečů a ještě školám poměrně komplikovala práci. Zůstala by tak pouze elektronická a papírová verze.
„Technické novelizační body by mohly být načteny při současném projednávání novely školského zákona ve Sněmovně jako pozměňovací návrh,“ uvedl náměstek ministra školství Jiří Nantl (ODS) v rámci kulatého stolu Stálé konference asociací ve vzdělávání a EDUinu.
Naopak se prozatím nepočítá s tím, že by se ještě dále rozšiřoval počet přihlášek, alespoň ne v blízké době.
„Ukázalo se, že počet tří přihlášek je poměrně luxusní pro všechny strany. Samozřejmě se objevují hlasy, aby přihlášek bylo více. Pokud se ale má dále navyšovat počet přihlášek, musí se v první řadě odstranit obrovské množství byrokracie na školách, a to jak legislativně, tak technicky,“ doplnil bývalý šéf Cermatu Miroslav Krejčí, který má dále na starosti rozvoj Digitálního přihlašovacího systému.
Podle Krejčího není zcela nutné spěchat s rozšiřováním počtu přihlášek kvůli tomu, jak dopadlo přijímací řízení v minulém školním roce. Na první vybranou školu se dostalo 75 procent z přijatých deváťáků, na druhou 17 procent dětí a na třetí osm procent.
„Pokud bychom v tomto režimu přidali čtvrtou prioritu, tak bychom na čtvrtou školu umístili řádově 0,5 nebo jedno procento dětí. S počtem nepřijatých dětí by to prakticky nepohnulo,“ dodal Krejčí.
Na druhou stranu by se ale mohla rodičům a dětem otevřít možnost méně taktizovat při výběru škol a vybírat ještě více podle skutečného zájmu.
Nejdřív testy, pak přihlášky
Z dlouhodobého hlediska by Ministerstvo školství rádo prohodilo proces přijímacího řízení – nejdříve by se tedy konaly přijímací zkoušky, a teprve následně by se děti hlásily na střední školy.
Měly by tak v ruce svůj výsledek a mohly by se objektivněji rozhodovat, na jakou střední školu by jejich výsledek mohl stačit.
„Nejhorší rys současného systému je za mě, že část rodin a dětí ani nenapadne se přihlásit k jednotné přijímací zkoušce, ačkoliv by na to měly,“ vysvětluje Nantl, že takto by přijímací zkoušky skládali všichni.
Zástupci škol ale řeší, jestli by to zvládly zorganizovat základní školy, protože tam by se patrně testy přesunuly. Přijímačky by se také mohly spojit s celonárodním testováním v deváté třídě, se kterým se počítá v rámci projednávané reformy osnov.
Jak napsali přijímačky ostatní?
„Má to svá pro i proti. Na jednu stranu budou děti vědět, jaké mají výsledky, což je benefit. Na tu druhou ale nikdo nebude vědět, jak napsali přijímačky ostatní, kteří se budou hlásit s nimi,“ popisuje šéf Unie školských asociací Jiří Zajíček.
„Druhý poměrně zásadní problém vidím v tom, že na základních školách to s deváťáky nemají vůbec jednoduché. Jakmile napíšou přijímačkové testy, ztrácí často jakoukoliv motivaci pracovat dál. Proto čím později přijímačky jsou, tím lépe,“ dodává Zajíček, že současný systém je kompromisní, aby termínově vše vyšlo.
Krok s přesunem přijímacích zkoušek má být součástí širších změn, které současná vláda už nestihne prosadit. Bude tak záležet na dalším ministrovi školství, jestli v úpravách bude chtít pokračovat.
Zároveň hlavním problém přijímacího řízení zůstává nedostatečná kapacita středních škol. A to především těch všeobecně vzdělávacích. Nejviditelnější je tenhle problém ve velkých městech, především v Praze a okolí nebo v Brně.
