Článek
Za riskantní mají odboráři i ředitelé plánovaný přechod nepedagogických pracovníků ze škol pod zřizovatele, tedy obce. A bojí se, že reforma Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) bude znamenat odchod důležitých zaměstnanců: kuchařek, školníků a ekonomů.
„Vnímáme nepedagogické pracovníky jako nedílnou součást podpůrného týmu škol a školských zařízení. Jsou podporou, která vytváří podmínky pro vzdělávání dětí. Převod, který koalice dohodla a schválila na podzim, povede k ohrožení kvality služeb,“ řekl ve středu předseda školských odborů František Dobšík.
Pokud by se návrh do školské novely při projednávání ve Sněmovně dostal, hrozí odboráři protesty. Podle nich v současné době ve školách pracuje 69 000 nepedagogů.
MŠMT tvrdí, že chce tímto krokem zastavit nárůst těchto profesí na školách a dostat pod kontrolu výdaje.
Mikuláš Bek (STAN) před měsícem hájil změnu tím, že počet nepedagogických pracovníků každým rokem nekontrolovaně narůstá, a to přes 1000 zaměstnanců za rok. Ministr pak uvedl, že změna přinese do školství dodatečných 11 miliard korun. „Rozumím obavám škol, ale může to mít i výhody. Například pokud má starosta obce pět mateřských školek, ve kterých si platí každá účetní programy, může najmout jednu sílu,“ řekl Bek. A dodal, že je možné debatovat o pojistkách v zákoně tak, aby obce použily finanční prostředky pro školy účelně.
Obavy ze změny Seznam Zprávám popsal i Petr Kořenek, ředitel Základní školy Vsetín–Luh. „Potřebuju zaplatit správce budov, vedoucího stravování, nadstandardně, abych je tam vůbec měl, a ekonoma. Bez těchto klíčových lidí nebude škola fungovat. Nemáme od září žádnou jistotu financování nepedagogických pracovníků. A město nám nic neřekne, protože nic neví, a my nevíme, kolik budeme mít peněz,“ stěžuje si.
Aby si udržel tyto profese ve své škole, doplácí platy z nenárokových složek, tak jako celá řada dalších ředitelů. „Mám kuchařku ve školní jídelně, a protože si to nemůžeme dovolit, musíme dělat svačiny a z vydělaných peněz ji platím a dávám odměny. Jinak pracují kolem 24 tisíc korun měsíčně. A teď nevím, zda od září bude moct dostat odměny, jestli jí mohu nechat nenárokovou složku. Takže mi rovnou tihle lidé řekli, že pokud půjdou pod zřizovatele a sníží se jim tím plat, odejdou. Ale já to vlastně nemusím řešit, pokud nebudu mít od září uklízečku, zavolám zřizovateli, ať to vyřeší,“ říká Kořenek.
Školy se nebudou moct bránit
Rizika v přechodu vidí i předseda Unie školských asociací – CZESHA Jiří Zajíček. „Já v tom vidím spoustu rizik, které to může přinést, protože ve chvíli, kdy půjdeme touto cestou, tak ty peníze nebudou nijak účelově vázány na to, aby byly použity ve prospěch škol,“ řekl dříve Zajíček.
Pokud se zřizovatel rozhodne, že chce ušetřit, a začne tak ovlivňovat počty nepedagogů ve škole, nebudou se podle Zajíčka školy moct bránit. Zároveň pokud by bylo na nepedagogy málo peněz, nebudou školy moci na jejich doplacení použít peníze určené na nadtarifní složky platů pedagogů, jako to dělají nyní.
Podle ministra Beka bude na zřizovatelích, jak se zachovají. Budou moct celý objem peněz z rozpočtového určení převést na školu nebo zavedené zvyky změnit, když jim přijde úspornější jiné „aranžmá“. Zmínil například zrušení školních uklízeček a převedení těchto prací na firmu určenou obcí. To někteří ředitelé v sále komentovali, že se možná privatizují i školní jídelny. Ve školské novele bude Bek chtít vypsat povinnosti zřizovatele, například financování IT vybavení škol.
Obavy mají všichni
Podle schváleného návrhu státního rozpočtu by měl platy nepedagogických pracovníků ve školství hradit do konce srpna stát. V další legislativě ale změna zatím zakomponována není. Podle plánů vládní koalice by měl vzniknout pozměňovací návrh k předloze, kterou nyní Sněmovna projednává.
Obavy z chybějící části peněz na platy nepedagogických pracovníků v rámci státního rozpočtu vyjádřili dříve také zástupci Svazu měst a obcí (SMO) na schůzce s prezidentem Petrem Pavlem. Situaci by měla podle Ministerstva financí vyřešit změna rozpočtového určení daní, která ale zatím nebyla schválena. Obce takový postup považují za nezodpovědný, řekl předseda SMO František Lukl. Chybějící krytí části platů nepedagogických pracovníků kritizovali dříve i prezidentovi ekonomičtí poradci.
Platy ve veřejném sektoru stanovuje pět tabulek s jednotlivými tarify podle odbornosti a délky praxe. Po vládních úpravách se pedagogům od ledna zvedly platové tarify o sedm procent. Ostatním zaměstnancům veřejného sektoru a státu, tedy i nepedagogům, základ výdělku vzrostl o 1400 korun.
Text jsme aktualizovali o středeční vyjádření zástupců školských odborů.
