Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Velká národní loterie. Klidně by se tak dalo označit přihlašování na střední školy. Ačkoliv se Ministerstvu školství loni povedl výrazný krok vpřed, tedy digitalizovat celý systém, stále je to velká hra s řadou neznámých.
K dispozici sice jsou data o počtech přihlášek z loňského roku, i příslušná hranice pro přijetí v roce 2024. Jenže to také znamená, že rodiče velmi často uvažují podobně.
„Řekli jsme si, že se Praze prostě vyhneme. Mrzí nás to, ale do takového rizika nepůjdeme,“ přiznává Klára, matka deváťačky, která žije s rodinou nedaleko hlavního města, ale raději volí školu směrem do středních Čech.
Třeba v případě vytoužených gymnázií se rodiče už tradičně vyhýbají těm, na něž byl rok předtím největší přetlak nebo bylo potřeba získat vysoký počet bodů na prolomení hranice úspěšnosti. A další rok je to zase obráceně.
„Zatím máme přihlášek na čtyřleté studium méně než loni, ale třeba v úterý jich přišlo opravdu hodně,“ říká zástupce ředitele Gymnázia Na Vítězné pláni Martin Horyna. Tady zveřejňují čísla o podaných přihláškách i průběžně na stránkách školy.
Samozřejmě se mohou čísla ještě pohnout, protože přihlašování končí až s půlnocí ze čtvrtka na pátek 20. února. Trend ale zůstává dlouhodobě stejný, ať už je přihlašování digitální, či papírové, nebo jsou data konečně dostupná na jednom místě, či jako dříve roztříštěná na stránkách jednotlivých škol.
„Jsem přesvědčená o tom, že posun může přijít jedině v situaci, kdy žáci budou nejprve skládat přijímací zkoušky, a teprve potom se hlásit na střední školy, takže budou vědět přesněji, jakou mají šanci na přijetí,“ říká ředitelka pražského Gymnázia prof. Jana Patočky Jana Drake.
Velký zájem, pak pokles
Řada ředitelů, s nimiž Seznam Zprávy hovořily, byla ve vyjádření opatrná, nebo nechtěla, aby čísla zazněla veřejně před skončením přihlašování. Efekt je ale opravdu patrný. Když na některé škole jeden rok vystřelí zájem uchazečů, další rok následuje pokles.
„Přemýšlení rodičů digitalizace přihlášek nijak nezměnila,“ říká ředitel brněnského gymnázia na Slovanském náměstí Dalibor Kott.
Seznam Zprávy rozebíraly taktiku pro podání přihlášek také s rodičem Honzou z Prahy. Ten se rovnou pustil do toho, že během února volal na školy, o něž se zajímal, a ptal se, jak to vypadá s počtem přihlášek. Ředitelé potvrzují, že spousta rodičů takhle letos postupovala.
„Chtěl jsem vědět, jak velkou šanci na úspěch budeme mít,“ dodává Honza.
Nejextrémnější je samozřejmě případ Prahy, dále pak Brna. Kolísání zájmu se ale nevyhýbá ani oblíbeným školám různě po republice, i když ne v takové míře.
„Zejména u výběrovějších pražských škol se dá očekávat, že se výkyvy zájmu hodně projeví,“ potvrzuje analytik Tomáš Protivínský z think tanku IDEA, který při přípravě digitalizace přijímacích zkoušek navrhl, jaký algoritmus se má pro rozřazování žáků využít.
Jak dopadly přijímačky loni
V loňském roce výsledky přijímacích zkoušek ukázaly, že děti mají naprosto rozdílné šance v přijetí na střední školu, a to dle místa bydliště.
Naprostá většina žáků se na střední školu dostala sice už v prvním kole, konkrétně 94 procent uchazečů hlásících se z devátého ročníku. Skoro 60 procent neúspěšných žáků pocházelo ale jen ze tří krajů – Prahy, Středočeského kraje a Jihomoravského kraje.
Celkem zkoušky skládalo 99 tisíc deváťáků, šest tisíc nebylo úspěšných. Extrémní je právě postavení hlavního města, tady se v prvním kole loni nezadařilo 16 procentům žáků z devátého ročníku. Naopak v Ústeckém kraji to bylo jen 2,5 procenta.
Skoro 70 procent deváťáků se pak dostalo na školu, kterou si dali na první místo. Z neúspěšných uchazečů se pak jen sedm stovek nedostalo na střední školu ve 2. kole. Ředitelé nenaplněných škol pak vyhlašovali i další kola.
Ukazuje se tak, že kapacita středních škol je v Česku dostatečná, ale ne v oborech, o něž mají děti zájem.
Přijímačky nanečisto jako komplikace
Dalším trendem, který ale pozorují některé pražské střední školy, je, že roste počet zájemců o víceletá gymnázia. Vysvětlení je poměrně jednoduché – rodiče se obávají nedostatku kapacit v deváté třídě, a tak zkouší v páté nebo sedmé uspět i ti, kteří by jinak ani o víceletém gymnáziu neuvažovali.
Pomoct deváťákům měly letos také přijímací zkoušky nanečisto. Dle Ministerstva školství si tak mělo co nejvíce žáků vyzkoušet, jaké testy budou, a třeba zjistit, že mají na studium střední školy, ačkoliv si to sami nemysleli.
Testy ale zafungovaly úplně obráceně. Ředitelé i rodiče, s nimiž Seznam Zprávy hovořily, popisují, že speciálně zkoušky nanečisto z matematiky byly velmi těžké, takže naopak to mohlo od přihlášek na střední nebo na gymnázia spoustu dětí odradit.
„Přijímačky nanečisto byly dobře míněné, ale děti hrozně rozhodily. Jak naši dceru, tak její spolužáky ze školy. Vrátilo je to na úplný začátek a přemýšleli, na kterou školu vlastně mají,“ dodává matka deváťačky Klára.
Výsledek z přijímaček nanečisto by totiž nemusel dle statistik žákům stačit na minimální potřebnou hranici pro přijetí - ale třeba jen proto, že test byl daleko náročnější než loňské ostré zkoušky.
„Klíčové je najít způsob, jak motivovat kraje k tomu, aby uzpůsobovaly nabídku míst na středních školách poptávce,“ dodává Protivínský s tím, že v některých krajích se zájmy dětí a struktura veřejných škol dost míjí.
Seznam Zprávy nedávno popisovaly, že Česko zaostává v nabídce všeobecného vzdělání za průměrem Evropy. Ve všech krajích poptávka výrazně převyšuje nabídku.
