Neúspěch u přijímaček: Co dělat, když se nedostanete na vysokou školu?

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Pokud jste se nedostali na vaši vysněnou vysokou školu, není třeba panikařit. V první řadě zvažte, zda je pro vás zásadní studovat právě na té škole, v jejímž přijímacím řízení jste neuspěli. Pokud u vás volba jiného oboru či vzdělávací instituce nepřipadá v úvahu, nezbývá než počkat na další termín přijímaček. I v takovém případě se vám ale nabízí řada možností, jak tento čas smysluplně využít a zachovat si status studenta.

Seznam Zprávy pro vás připravily užitečné tipy, jak se s prvotním nezdarem u přijímacích zkoušek vyrovnat a najít nové příležitosti.

Pokud jste neuspěli při přijímacím řízení na vysokou školu, první možností je se proti rozhodnutí odvolat. Proces začíná podáním písemného odvolání na rektorát příslušné univerzity nebo vysoké školy. Uveďte své osobní údaje, identifikační číslo uchazeče a konkrétní důvody, proč nesouhlasíte s výsledkem přijímacího řízení. Důležité je zmínit i případné pochybení nebo nesrovnalosti, které mohly vaše nepřijetí ovlivnit. Pokud jsou k dispozici, přiložte i další dokumenty či důkazy na podporu svých tvrzení.

Odvolání musí být obvykle podáno do 15 dnů od doručení rozhodnutí o nepřijetí. O výsledku budete informováni písemně.

Některé vysoké školy, jako například Mendelova univerzita a Vysoké učení technické v Brně, nabízejí studentům druhou šanci formou dalších kol přijímacího řízení. Informace o termínu konání i uzávěrky přihlášek univerzity obvykle zveřejňují na svých webových stránkách. Druhá a třetí kola přijímaček mohou být méně konkurenční, přesto je důležité se na zkoušky připravit stejně pečlivě jako v prvním kole.

Na některých univerzitách je pro zájemce dostupný takzvaný nultý ročník, který obvykle zahrnuje především důkladnou přípravu na přijímací zkoušky. Může být ale také cestou, jak si ověřit, zda jste si skutečně vybrali ten pravý obor. Nevýhodou je, že účastníkům nultého ročníku obvykle nezůstává status studenta, musí si tak hradit zdravotní a sociální pojištění a ztrácejí všechny studentské výhody. Studium takzvaného „nulťáku“ také zpravidla bývá placené.

Alternativou nultého ročníku jsou na některých vysokých školách různé formy přípravných kurzů. I v tomto případě je obvykle nutné za jejich absolvování hradit školné a nezajišťují zachování statutu studenta.

Zjistěte si, na kterých dalších školách můžete studovat svůj vysněný obor nebo alespoň obory příbuzné. Možná některá z nich druhé kolo přijímaček vypisuje, i když ta vaše původně zvolená již ne. Pamatujte ale na to, že stát dotuje každému studentovi pouze čtyři roky bakalářského studia. Pokud tedy strávíte rok na jiné státní univerzitě, musíte stihnout původně zvolený obor vystudovat za tři roky nebo poté hradit školné za překročení délky studia.

Rozhodně neplatí, že by soukromé vysoké školy byly automaticky horší než ty státní. Obvykle zajišťují kvalitní vzdělávání, mívají inovativnější přístup a výuka probíhá v menších kolektivech, respektive třídách, což umožňuje individuálnější kontakt mezi studenty a vyučujícími. Studium může být dražší, mnoho soukromých vzdělávacích institucí však nabízí nejrůznější stipendia či finanční podporu. Před podáním přihlášky si důkladně prostudujte nabízené programy a ověřte si, jaké jsou možnosti financování.

Vyšší odborné školy zpravidla nabízejí prakticky orientované programy, často spojené s výkonem konkrétní profese. Většina z nich pořádá několik kol přijímacích zkoušek. Denní forma vzdělávání trvá standardně tři roky včetně odborné praxe. Je však třeba hradit školné, byť zpravidla nižší než u soukromých vysokých škol. Absolventi VOŠ jsou oprávněni používat titul DiS. – diplomovaný specialista. V mnoha případech je studium následně uznáváno na vysoké škole, kde lze poté získat bakalářský titul za pouhý rok.

Rok na jazykové škole je nejen cestou, jak si zachovat status studenta, ale může vám otevřít dveře k pracovním příležitostem v zahraničí nebo v mezinárodních firmách. Obvykle se jedná o prezenční studium. Mnoho jazykovek nabízí v rámci kurzu přípravu na mezinárodní jazykové zkoušky jako IELTS nebo TOEFL.

Některé vysoké školy umožňují zahájit studium i v únoru, a začít tak letním semestrem. Takové řešení může být vhodné nejen pro ty, kteří potřebují na rozhodování více času nebo kupříkladu skládali maturitu až v zářijovém termínu. Možnost využívají také studenti, kteří po prvním semestru zjistili, že se při prvotní volbě předmětu studia nerozhodli správně. Přihlášky je však ve většině případů nutné podat už v říjnu nebo listopadu.

Netrváte-li na udržení statusu studenta, může být pro vaše budoucí studium užitečné i získání relevantní praxe. Nejběžnější volbou je nástup do práce na plný úvazek. Chcete-li se však ke studiu vrátit, zvažte, zda budete mít v takovém případě dostatek času na přípravu. Známou nevýhodou nástupu do zaměstnání je fakt, že pokud si zvyknete na určité příjmy a ekonomickou úroveň, může být obtížné znovu se vrátit ke studentskému způsobu života. Umožní-li vám to vaše finanční situace, zvažte proto i některou z alternativních možností.

Dobrovolnické programy a stáže jsou příležitostí pro osobní i profesní rozvoj. V první řadě získáte praktické zkušenosti, které vám pomohou při dalším studiu nebo hledání zaměstnání. Dobrovolnictví však může být také příležitostí vyzkoušet si práci v různých oborech a zjistit, co vás skutečně baví. Stáže jsou často nabízeny velkými firmami, neziskovými organizacemi nebo vládními institucemi.

Cestování je příležitostí nejen zlepšit jazykové dovednosti, ale také získat praxi a zkušenosti v jiném kulturním prostředí. Programy jako Work and Travel vám umožní zkombinovat při pobytu v zahraničí práci i studium.

Ačkoli jako absolvent bez praxe nemáte nárok na státní podporu, v případě, že nepokračujete ve studiu, nezačnete podnikat nebo nenastoupíte do zaměstnání na plný úvazek, je třeba se registrovat na pracovním úřadě. Nejenže budete mít hrazené zdravotní a sociální pojištění, můžete také nastoupit do některého z rekvalifikačních kurzů, které úřady práce nabízejí. Více informací najdete na portálu Ministerstva práce a sociálních věcí.

Nezapomeňte, že váš úspěch nezávisí na jednom přijímacím řízení, ale na vaší schopnosti přizpůsobit se a hledat nové cesty k osobnímu i kariérnímu rozvoji. Chybí vám v článku důležitá informace nebo máte další tipy, co dělat v případě neúspěchu u přijímacích zkoušek? Podělte se o své zkušenosti s dalšími čtenáři v komentářích.