Kampaň začala nanovo. Duda už loví u krajní pravice, Trzaskowski u všech

Polská volební noc proběhla přesně tak, jak je v posledních letech zvykem. Čísla odhadů volebních výsledků zveřejněná po uzavření volebních místností způsobila radost ve štábu opozičního kandidáta Rafała Trzaskowského.

Ranní pohled na průběžné výsledky sčítání, ve kterých měl Andrzej Duda přes 45 procent a Trzaskowski kolem 28 procent, zase povzbudil tábor vládnoucí pravice, jehož je současný prezident součástí.

Výsledky z téměř 100 procent okrsků nakonec emoce zchladily a podobají se těm z průzkumů i z takzvaných late polls, které vyšly ještě v noci. Duda vstupuje do druhého kola s výsledkem 43,67 procenta, což je dobrá startovní pozice. Trzaskowskému se nakonec povedlo prolomit psychologickou třicetiprocentní hranici a postupuje s 30,4 procenta.

Kandidáti se teď musí poprat o hlasy 26 procent lidí, kteří v prvním kole volili někoho jiného. Část bude volit „menší zlo“, část ale už k volbám nemusí dorazit. Teď v neděli byla účast na polské poměry mimořádně vysoká. Druhé kolo připadá na 12. července, tedy na dobu prázdnin a letních dovolených.

Duda i Trzaskowski už každopádně začali intenzivní kampaň, na kterou mají 12 dní. Oba se obrátili k voličům ostatních kandidátů už v děkovných projevech v neděli večer. Prezident Duda se chystá lovit hlasy zejména u voličů nacionalistického kandidáta Krzysztofa Bosaka, kterého volilo téměř 7 procent lidí.

„Máme určitý velký průnik společných hodnot s panem Bosakem, v mnoha bodech podobný pohled na Polsko a na to, jak se mají řešit polské záležitosti,“ řekl Duda o kandidátovi krajní pravice. Jenže nemalá část Bosakových voličů považuje Dudův tábor za ekonomicky socialistický nebo příliš proamerický a prožidovský, a může proto zůstat doma.

Prezident i z toho důvodu hned v pondělí ráno vrátil do kampaně téma odporu proti „ideologii LGBT“ a postrašil tím, že pokud vyhraje Trzaskowski, zavedou se adopce dětí stejnopohlavními páry. „Když si lidé představí, že by mohlo být dítě adoptované homosexuálním párem, jsou z toho zdrcení a absolutně s tím nesouhlasí. To vůbec není náš kulturní vzorec,“ řekl ráno prezident.

Ve svém volebním „Dudabusu“ pak vyhlásil plnou voličskou mobilizaci. Slíbil výplatu 14. důchodů a varoval také před „bolestivou kohabitací“, pokud by byl prezident z jiného politického tábora, než je vláda.

Trzaskowski pro úspěch potřebuje zejména hlasy nezávislého kandidáta Szymona Hołowni, kterého volilo téměř 14 procent lidí. Publicista Hołownia akcentoval zejména tematiku ochrany životního prostředí a udržitelného rozvoje. Jeho voliči patří k liberálnějším, ale neznamená to, že automaticky dají svůj hlas Trzaskowskému.

Sám Hołownia o sobě mluví jako o antisystémovém kandidátovi a svých 14 procent chce přetavit v nový politický projekt. Dudu ve druhém kole volit nebude. Dříve prohlásil, že by v duelu podpořil Trzaskowského, v neděli ale s podobnou jasnou deklarací nepřišel.

„Hołowniovi záleží na tom, aby všechny jeho postuláty byly vyslyšeny. Já to garantuji. Beru si ty ideje za své a budu je realizovat,“ řekl v pondělí Trzaskowski. Spoléhat jen na Hołowniu ale nemůže a pro výhru musí přesvědčit a mobilizovat i voliče levice, lidovců i nacionalistů. Na pondělním mítinku v Płocku varšavský primátor kladl důraz na to, že většina Poláků si Dudu v prezidentském paláci nepřeje. „Většina Poláků chce změnu!“ hlásí Trzaskowski.

Bosakovy nacionalisty a libertariány měly zaujmout výroky o co nejnižších daních, levici zase o zabránění masovému propouštění. „Slibovali nám silný stát a poctivý stát, ale to se nestalo,“ kritizoval Trzaskowski současnou národně konzervativní vládu a s ní i Dudu. Mluvil o zpolitizované prokuratuře a kontrolních institucích a slíbil vytvoření prezidentské komise pro vyšetření křivd spáchaných za vlády strany Právo a spravedlnost.

Za Trzaskowského se otevřeně postavil liberální deník Gazeta Wyborcza, Duda má výhodu spočívající v podpoře vládní Polské televize a Polského rozhlasu.

V Praze skončil prezident Duda až na čtvrtém místě za Trzaskowským, Hołowniou a Biedroniem. V Ostravě také vyhrál Trzaskowski, Duda tam byl s polovinou hlasů druhý. Účast byla v obou městech kolem 90 procent.

Slovenský expremiér Peter Pellegrini představil jméno politické strany, kterou zakládá po odchodu ze strany Směr. Nový projekt se má jmenovat Hlas-Sociální demokracie. Přípravný výbor už spustil sběr podpisů potřebných pro registraci nové strany. Podle Pellegriniho spojuje nová strana politické zkušenosti s dravostí. K expremiérovi se po rozkolu s Robertem Ficem přidalo 10 poslanců včetně dvou místopředsedů Směru.

Ve slovenském Pezinku pokračuje soud s trojicí obžalovanou z vraždy novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové. V pořadí jde o 19. jednací den. Na otázky soudu vypovídala od rána Alena Zsuzsová, která měla podle obžaloby zprostředkovat vraždu na objednávku Mariana Kočnera. Třetím obžalovaným je zprostředkovatel Tomáš Szabó. Všem hrozí trest až 25 let či doživotí.

Zsuzsová u soudu v pondělí tvrdila, že neměla k objednávce vraždy Kuciaka motiv. „Měla jsem všechno, co jsem potřebovala. Měla jsem auto, dům, nic bych tím nezískala a neměla jsem důvod to udělat,“ tvrdila. Milenecký vztah s Kočnerem prý neměla, jen flirt.

Slovenský exprezident Andrej Kiska a lídr strany Za lidi v únorových parlamentních volbách definitivně končí v politice, oznámil to v neděli na Facebooku. Důvodem jsou zdravotní problémy. „Mé zdraví mi nedovolí zůstat aktivní v politice,“ napsal Kiska a dodal, že ho v pondělí čeká další operace, třetí za posledních pět let a druhá za necelý rok.

Volby se o víkendu nekonaly jen v Polsku. Voliči v rakouské spolkové zemi Štýrsku si vybírali nové zastupitele. Hlasování ale poznamenala nízká účast, kterou rakouská média přičítají strachu ze šíření koronavirové epidemie a také absenci mobilizačního tématu.

V zastupitelstvech posílili vládnoucí lidovci kancléře Sebastiana Kurze, sociální demokraté stagnovali. Propad zaznamenali populističtí Svobodní. Volby se považovaly za první test vlády lidovců a Zelených po koronavirové krizi.