Článek
Týden před volbami zveřejnila nezisková organizace Transparency International analýzu financování předvolební kampaně. Nejprůhlednější kampaň podle jejího průzkumu mají zelení a Piráti. Nejméně informací o svých platbách naopak podle Transparency International zveřejňují zemanovci, SPD Tomio Okamury a Realisté. Analýza však ukázala i to, že úplně přesně výdaje stran spočítat nelze.
„Transparency monitoruje to, co strany zveřejňují o svých kampaních, dívá se na transparentní účty, analyzuje i pohyby. Letos jsme se dívali i na placené posty na sociálních sítích. Zaměřujeme se primárně na zveřejnění informací v předvolební době tak, aby voliči mohli posoudit, zda je strana otevřená, či nikoliv,” říká šéf Transparency International David Ondráčka.
Jenže tyto analýzy narážejí na značné problémy. I když se k limitu nepřiblížila ještě žádná strana, jeho stanovení je velmi problematické. Nelze jej totiž přesně dopočítat.
„Na účtech nevidíme například slevy, nějaké bezúplatné plnění. A když se podíváme třeba na SPD Tomio Okamury, deklarované náklady na kampaň byly 15 milionů, přitom strana dostala v darech jen sedm milionů a na začátku roku neměla nic. Otázka tedy je, kde vzala těch osm milionů, když tedy budeme předpokládat, že strana skutečně utratila 15 milionů, když ta její kampaň patří k nejviditelnějším,” říká analytik think-thanku EconLab Jiří Skuhrovec.
Politikům pomáhají, ale potají
Vedle různých bonusů a slev od velkých PR firem, mediálních magnátů a marketingových firem odborníci jako další problém vnímají také nedostatečnou regulaci takzvaných třetích osob.
„Regulace třetích osob je nový instrument a ukázalo se nám, že nefunguje. Třetí osoby, které kampaň ve prospěch kandidáta dělají, tak se u úřadu neregistrovaly, jak měly, přitom tu kampaň dělají. Ukazuje se, že politické strany se nechtějí přiznávat ke spolupráci s třetími osobami. Protože právě přes třetí osoby běží ta negativní kampaň,” dodává Ondráčka.
To potvrzuje také místopředseda Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí František Sivera. „Dostáváme podněty od občanů, že se do kampaně zapojují osoby, které nejsou u nás registrované, dělají nějakou agitaci, propagaci.”
V případě, že úřad určí, že má být zahájeno správní řízení, může uložit desítky až stovky tisíc korun. Jeden takový podnět padne v nejbližších dnech i na ODS. Podává jej Rekonstrukce státu společně s think-thankem EconLab, který funguje při Institutu ekonomických studií.
Porušila ODS limit pro dary?
„Na ODS podáváme s Rekonstrukcí státu podnět na porušení limitu pro dary, protože ze strany pana senátora Valenty vstoupilo do této kampaně 6 900 000 korun. Tři miliony dal ODS jako fyzická osoba, další 3 miliony dala strana Soukromníci, která je ale z 90 procent placena Valentou, a dalších 900 tisíc dal on sám jako třetí osoba. Zdá se nám to jako obcházení a nic podobného jsme u ostatních stran nezaznamenali,” dodává Skuhrovec.
I přestože zákon má řadu nedostatků a úřad je stále trochu bezzubý, jsou odborníci přesvědčeni, že jeho zavedení smysl mělo. „Zákon říká, že informace o slevách budou dostupné tři dny před volbami. Tři dny před volbami tedy strana řekne: Tady jsme dostali reklamu, dostali jsme slevu. Tady nám na mítinku někdo zazpíval zadarmo. Dozvíme se tedy mnohem více o tom, jak vůbec kampaň fungovala,” dodává ještě Skuhrovec.
Podobně to vidí i Ondráčka. „Přísnější pravidla pro financování stran jsou potřebné. Ukazuje se, že je tady spousta děr, testujeme model horkou fází kampaně. Ukazuje se mnoho problémů, ale mělo by to vést k tomu, aby i ostatní kampaně byly pod dohledem. A k tomu, že budou vyhrávat myšlenky, ne peníze."
