Kamery na dálnicích budou „slepé“. Auta bez e-viněty musí chytit policista

Průhonice jsou známy jako bydliště premiéra Andreje Babiše. Málo se ví, že obec nedaleko Prahy hraje nyní významnou roli i při monitoringu dálnic. Právě odtud se sleduje, zda řádně fungují elektronické systémy, které vybírají dálniční poplatky.

V nenápadném průhonickém objektu nedaleko D1 má jednu ze svých poboček státní podnik Cendis, od letoška supervizor mýtného systému. Jeho zaměstnanci z dispečinku prověřují fungování nové satelitní technologie dodané firmami CzechToll a SkyToll, která je určena ke zpoplatňování nákladních automobilů. Průhonické pracoviště má ale brzy začít sloužit i pro potřeby systému elektronických dálničních známek, určeného pro osobní vozy. Cendis jej bude provozovat.

Tento druhý systém na výběr dálničních poplatků má být v ostrém provozu spuštěn na začátku letošního prosince a nahradí mnoho let používané papírové dálniční známky.

Přestože příprava e-vinět není bez rizika, hlavně kvůli několika dosud neukončeným dílčím tendrům, šéf firmy Cendis Jan Paroubek věří, že stanovený termín bude dodržen. „Jsme přesvědčeni, že to stihneme. Děláme pro to maximum,“ uvedl Paroubek v rozhovoru pro Seznam Zprávy. Veškeré práce prý běží dle harmonogramu, byť dosti napjatého, včetně přípravy průhonického pracoviště.

Elektronická podoba známek by řidičům neměla přinést větší komplikace. Při správném fungování systému by jim naopak měla některé starosti ušetřit.

Nejjednodušší je pro šoféry ta varianta, že si koupí známku z domova, přes webové stránky www.edalnice.cz. E-shop bude nabízet tři druhy známek, tak je lidé znají z éry papíru. I cena zůstává stejná.

Kdo již něco podobného absolvoval při nákupu slovenské, maďarské nebo rakouské e-viněty, tak ví, že stačí zadat SPZ, uvést do formuláře zemi, kde je vozidlo registrováno a napsat začátek platnosti.

Složitější to budou mít ti řidiči, kteří nemají počítač či chytrý telefon s připojením na internet. Buď požádají někoho z rodiny, aby jim známku zakoupil, nebo si ji budou muset jít koupit na poštu či na benzinovou pumpu.

Dvojčlenné konsorcium státem ovládaných podniků - Česká pošta a Čepro (pod které patří i dvě stovky pump EuroOil) - bylo totiž v minulých dnech Státním fondem dopravní infrastruktury vyhlášeno za vítěze tendru, v němž šlo o to, kdo zajistí fyzickou distribuci dálničních známek v kamenných pobočkách.

Trojice dalších uchazečů (konsorcium CzechToll/Sky Toll, konsorcium Autoklub Bohemia Assistance/MTX a samostatně síť trafik Geco) se sice ještě mohou proti způsobu výběru odvolat, ale vzhledem k tomu, že všichni nabídli horší ceny, není příliš pravděpodobné, že by do sporu šli.

Jde i o to, že druhou nejvýhodnější nabídku dle neoficiálních informací dalo státu duo CzechToll/Sky Toll, které dříve získalo mnohamiliardový kontrakt na již zmíněný nový mýtný systém. Firmy napojené na skupinu PPF asi teď nemají valný zájem si to s vládou a úřednictvem rozházet.

Vedle státního e-shopu, pošty a pump EuroOil bude zejména pro zahraniční návštěvníky do prosince zpřístupněna ještě další možnost nákupu známek. U hraničních přechodů bude osazeno 12 samoobslužných kiosků.

Šéf podniku Cendis Jan Paroubek vedle toho předpokládá, že by mělo být možné si elektronické známky koupit i přes jiné e-shopy než jen ten státní. Jednání k tomu prý směřují a stát tak chce splnit svůj závazek, že systém otevře i soukromému sektoru.

Oproti papírovým známkám bude možné si koupit roční známku i klouzavě, třeba od začátku dubna roku 2021 do konce března 2022.

Kdo na sebe zanechá kontaktní údaj, toho by měl systém dopředu automaticky upozornit, že se blíží konec platnosti e-viněty. Některá auta jsou od placení osvobozena, jejich majitelé by si ale měli dopředu zjistit, co je v novém systému k osvobození třeba.

Kdo si elektronickou známku koupí, může vjet na dálnici. Zaplacení budou v dálničním provozu či na odpočívadlech kontrolovat policisté a celníci. K dispozici budou mít mobilní kamery propojené s tablety. Takto po přečtení SPZ prověří, zda daný vůz má e-vinětu nebo ne.

Má to háček - musí černého pasažéra vždy fyzicky „odchytit“, tak jako u papírových kuponů. Zde se ukazuje jedna poměrně významné slabina českého systému, kterou nezastírá ani ředitel firmy Cendis Jan Paroubek. Nebude totiž možné to, co funguje na Slovensku a co řidiči už dobře znají od radarů měřících rychlost. Totiž že pachatele automaticky odhalí stacionární kamery a systém vygeneruje všechny náležitosti k udělení pokuty a odeslání výzvy k zaplacení na adresu bydliště.

Stacionární kontrolní kamery sice na předem vytipovaných dálničních úsecích instalovány budou (Cendis je právě objednává v jedné ze soutěží), budou i na tuto službu připraveny, ale není na to připravena česká legislativa. Konkrétně zákon o pozemních komunikacích.

Stát v tomto směru zaspal. Asi i proto, že nebylo vyjasněno, který úřad by odhalené přestupky měl ve správním řízení řešit.

Podle názorů některých expertů, s nimiž redakce hovořila, se tím ale může ještě zvýšit procento neplatičů. Černý pasažér bude na dálnici méně nápadný než v časech papírových známek a policisté s celníky všechny nepoctivce zdaleka nepochytají.

Každopádně tento „nedodělek“ se s velkou mírou pravděpodobnosti negativně projeví na efektivitě systému, byť stát počítá, že čistý příjem bude vyšší než u papírových známek.

„Já tohle absolutně nechápu, úplně se tím stírá hlavní přínos elektronického systému. Když se na Slovensku e-viněty v roce 2016 zavedly, tak meziročně stoupl výběr o 20 procent a výrazně se snížil počet přestupků. Lidé totiž brzy pochopili, že před placením neuniknou. Jistý problém přetrval jen u cizinců. Obávám se ale, že v Česku bude bez automatického odhalování neplatičů finanční efekt e-vinět o dost horší, než stát čeká,“ říká bývalý šéf Ředitelství silnic a dálnic Pavol Kováčik, který byl na Slovensku investičním ředitelem tamní Národní dálniční společnosti. Když byl loni v čele ŘSD, na hrozící problémy prý opakovaně upozorňoval.

Jako jistou slabinu to vnímá i šéf firmy Cendis Jan Paroubek. „Ten automatický model zatím opravdu u nás fungovat nebude, byť i naše technologie umožní přestupek identifikovat. Uvažuje se ale, že by se zákon upravil při nějaké další novelizaci,“ poznamenal k tomu. Do budoucna by prý takto odhalené přestupky měly patrně ve správním řízení řešit obce s rozšířenou působností.

A tak nakoupené stacionární kamery, zavěšené na starých mýtných branách, budou zatím sloužit hlavně ke statistickým šetřením.

Jistá drobná výhoda pro práci policistů a celníků bude jen v tom, že se budou alespoň moci na dálku ke konkrétní bráně vybavené stacionární kamerou připojit. A takto vykonávat kontrolu. Hříšníka mohou následně na vhodném místě zastavit.

Poměrně zásadní věcí je, jak bude nakládáno s nasbíranými daty, nakolik se budou archivovat pořízené snímky. Jde o citlivou věc, která se hodně přetřásala už na začátku letošního roku, kdy kvůli e-vinětám přišel o vládní křeslo předchozí ministr dopravy Vladimír Kremlík.

Jan Paroubek ujišťuje, že stát touto formou nebude žádné citlivé informace schraňovat a vše se bude hned mazat. Tedy u těch aut, která načerno nejezdí.

„Veškeré záznamy, které vzniknou na stacionárních kamerách, budou smazány. Jediný případ, kdy si policista při výkonu služby může vyžádat fotografii, je ten, když pachatel přestupku nebude ochoten zaplatit na místě a věc půjde do správního řízení. Policista si může fotografii vyžádat a do správního řízení ji předá jako důkaz,“ uvedl k fungování chystaného elektronického systému Jan Paroubek ze státního podniku Cendis.