Článek
Pro ministryni financí Alenu Schillerovu je to kámen úrazu: zruší superhrubou mzdu a položí rozpočet.
Většina zaměstnanců má podle plánu po novém roce ušetřit každý měsíc tisíce korun na daních, zároveň se tím ovšem rozvrátí státní rozpočet. Tak zní důvod, proč ministryně financí Alena Schillerová zatím nezveřejnila návrh zákona, který superhrubou mzdu zruší, ani návrh rozpočtu na rok 2021. Nižší daně a udržitelný rozpočet nejde najednou zařídit.
Návrh je hotov, ale...
Letos počítají finanční úřady patnáctiprocentní sazbu daně z příjmů zaměstnanců ze superhrubé mzdy, od příštího roku bude základem o čtvrtinu nižší hrubá mzda. Podle Tomáše Weisse z Ministerstva financí „je návrh, který ruší tzv. superhrubou mzdu, v tuto chvíli připravený“. Přesto se návrh dosud nepřetavil do zákona, který by mohla projednat vláda a po ní Parlament. Nový výpočet daně pro zaměstnance totiž znamená tak velký výpadek rozpočtových příjmů, že se nedaří sestavit stabilní státní rozpočet pro příští rok. „Téma superhrubé mzdy bude aktivně diskutováno na blížícím se meziresortním expertním týmu ke státnímu rozpočtu,“ potvrzuje na dotaz Seznam Zpráv Tomáš Weiss.
S koronavirovou krizí Česko vstoupilo do období rekordních deficitů. Parlament v létě povolil vládě schodek půl bilionu korun. Náklady na boj s koronavirem ani výpadek daní však nejsou tak velké, proto Tomáš Holub z České národní banky počátkem září odhadl, že se veřejné finance letos propadnou „jen“ o 320 miliard. Právě úkol dostat v příštím roce schodek pod třísetmiliardovou úroveň se dnes stal pro ministryni Schillerovou kamenem úrazu.
Letošní schodek tvoří takřka z poloviny výdaje na podporu podniků a rodinných rozpočtů v časech koronaviru, zbývající částka 170 miliard se ovšem „propíše“ do rozpočtu v příštím roce. Očekávaný ekonomický růst zvýší rozpočtové příjmy z daní o 50 miliard, o stejnou částku však vyrostou i podle střízlivých odhadů náklady na penze a další sociální dávky. Dvacet až třicet miliard pohltí očekávaná dvouprocentní inflace. Bohužel příliš blahovolní ministři přislíbili v časech před koronavirem i v krizovém období různé daňové výhody, které půjde uplatnit od ledna.
Částku do dvaceti miliard si vyžádá nový model stravenek, stejně nákladná může být možnost podniků zpětně odečíst z daní ztrátu z koronavirových dob, obdobný výpadek způsobí zrušení daně z nabytí nemovitosti. Tímto výpočtem se napřesrok dojde ke schodku nejméně na úrovni 249 miliard, jak odhaduje Česká národní banka.
Anketa
V tak napjatém rozpočtu není prostor na zrušení superhrubé mzdy. Národní rozpočtová rada publikovala výpočet, podle kterého tento krok způsobí „na straně příjmů veřejných rozpočtů přímý výpadek kolem 92 miliard korun, z čehož dvě třetiny připadnou na státní rozpočet a zbytek na rozpočty místních samospráv“. Lze předpokládat, že stát obcím výpadek nahradí. Tím se dostane schodek státního rozpočtu na rekordní cifru v okolí 350 miliard i v případě, že koronavirus zmizí.
Právě tato vyhlídka zneklidňuje experty. „Nejvíc mě překvapuje, jak rychle uměl stát přepnout na více než desetinásobnou rychlost deficitu, ale jak těžké je rychle přepnout zpátky,“ uvedl na stránkách České národní banky její viceguvernér Marek Mora.
Jako první na této úrovni přidal po deseti letech opět varování před řeckou cestou, když vyzval, „abychom nezakonzervovali stav, který je z hlediska struktury ekonomiky možná v tuto chvíli už neudržitelný, a nedostali se tím například do situace některých zemí eurozóny, o nichž jsem mluvil“. Viceguvernér předtím připomněl trvalé potíže Řecka, Itálie a Španělska.
