Článek
Redaktoři Seznamu se v rámci investigativního cyklu Zvláštní vyšetřování vydali i po stopě, na kterou upozornil protikorupční fond miliardáře Karla Janečka. Toto podání je totiž překvapivě stále živé.
Oznámení přitom původně nebylo adresováno české policii. Tehdejší šéf protikorupčního fondu Petr Soukenka získal před prázdninami v roce 2013 neověřenou informaci, že na švýcarské konto v bance Credit Suisse přišlo 25 milionů eur v souvislosti s Klausovou amnestií.
25 milionů eur na účtu ve Švýcarsku
Informace byla velmi konkrétní: Obsahovala číslo účtu vedeného na společnost Pendlehill Marketing, přesnou částku - a hlavně jméno člověka, který měl mít ke kontu dispoziční právo. Byl jím Peter Kovarčík, dlouholetý blízký přítel Václava Klause.
Důkazy, že pohyby na účtu souvisely s amnestií, fond neměl a ani je nebyl schopen získat. „Nepodařilo se nám to ověřit,“ říká dnešní šéfka fondu Linda Majerová.
Proto Soukenka ani nešel za českou policií. Místo toho se fond obrátil na švýcarskou prokuraturu, která v minulosti úspěšně rozjela vyšetřování jiné české kauzy: tunelování Mostecké uhelné společnosti.
Protikorupční fond poslal v červnu 2013 místní prokuratuře podnět, v němž uvedl všechny informace, které k účtu tehdy měl. V dopise, který má Seznam k dispozici, ještě přidal dovětek: „Suma 25 milionů eur může podle neověřené informace pocházet z úplatků souvisejících s amnestií vyhlášenou bývalým prezidentem České republiky Václavem Klausem.“
Švýcaři žádají o pomoc českou policii
Měsíce se nic nedělo. Až loni přišel zlom. Švýcaři se obrátili na českou policii se žádostí o spolupráci, a to s oficiálním zdůvodněním, že mají podezření na praní špinavých peněz na výše zmiňovaném účtu.
Od té doby se případem zabývá i česká policie. Vypadá to ale, že s ním příliš nepohnula. Hlavní aktér, Peter Kovarčík, totiž zkraje loňského roku náhle zemřel poté, co upadl v koupelně a – jak napsal deník Blesk – přitom mu praskl žaludeční vřed. Jeho smrt policie uzavřela jako nešťastnou náhodu.
Kovarčík sice měl ke Klausovi blízko, jeho síť obchodů ale byla tak široká, že švýcarský účet ani případné praní špinavých peněz nemusely mít s amnestií nic společného. Každopádně zpětně a bez Kovarčíka půjde jen těžko dohledat pravý původ peněz, které přes účet protekly.
Policie: Stále to není uzavřeno
Čeští detektivové oficiálně odmítají vyšetřování případu jakkoli komentovat. „Nebudeme se vůbec k ničemu vyjadřovat,“ řekl mluvčí Jaroslav Ibehej v reakci na obecné otázky, jak je vyšetřování daleko.
Sdílnější nebyl ani kriminalista, který má kauzu na starost. Osobní schůzku odmítl, jediné, co byl ochoten říct, zní: „Stále to nebylo uzavřeno, vyšetřování pokračuje.“
Fakta o amnestii z 1. ledna 2013
- Kromě prominutí trestu se Václav Klaus rozhodl vyhlásit i takzvanou abolici neboli zastavení trestních stíhání, která trvala osm let a déle. Tím spadly pod stůl i složité hospodářské kauzy.
- Tato část amnestie se dotkla 265 lidí, včetně aktérů miliardových tunelů z 90. let nebo desítek drobných daňových a jiných podvodů.
- Pomohla mj. manažerům Union banky, Moravia Banky, Františku Chvalovskému, představitelům vytunelovaného H-Systemu, Karlu Srbovi či Tomáši Pitrovi.
Verdikt, zda peníze na Kovarčíkově kontu skutečně souvisely s amnestií, dodnes nepadl. Ačkoli se ho snažil domoci i sám Václav Klaus. Ten loni na jaře, v rozčilení nad informacemi deníku Právo o možném propojení Kovarčíkova švýcarského účtu s penězi za amnestii, poslal žádost nejvyššímu státnímu zástupci, ať ve věci řekne jasné slovo.
„Pan prezident chtěl, aby se prokázalo, kde je pravda,“ říká Klausův právník Robert Jelínek z advokátní kanceláře Law Partners a pokračuje: „Buď má pravdu pan Soukenka, že udělení amnestie bylo provázeno korupcí, nebo to není pravda, a pak se pan Soukenka dopustil pomluvy.“ Sám dodal, že se Klaus dodnes jasného závěru nedočkal, a naznačil, že je něčím záměrem, aby se věc zametla pod koberec.
Každopádně Klausův podnět putoval z Nejvyššího státního zastupitelství na místně příslušné obvodní zastupitelství v Praze 1. Jeho šéf Jan Lelek Seznamu upřesnil, že Klausovo podání policie „shledala jako nedůvodné“ a státní zástupce tento názor posvětil. „Posuzované výroky nemají trestně právní rozměr, neboť osoba, která je vyřkla (Petr Soukenka, pozn. red.), pouze vyslovila podezření a nelze proto dovozovat její trestní odpovědnost,“ uvedl žalobce Lelek.
„Vezměte všechno zpátky, jinak..."
Vyšetřování případu mělo nicméně pro bývalého šéfa protikorupčního fondu Petra Soukenku velmi nepříjemný dopad. Loni si musel najmout ochranku, protože mu právě kvůli kauze amnestie vyhrožovali lidé z podsvětí.
„Bylo mu řečeno, že každý si píše svůj osud sám. A že je v jeho zájmu, aby vzal všechno zpátky. Jinak si sám může přičíst následky. Toho člověka znal, proto nebral hrozbu na lehkou váhu,” uvedl zdroj obeznámený s případem.
Soukenka potvrdil, že si skutečně najal ochranku. Cokoli dalšího ale už odmítl komentovat.
Hledání důkazů o tom, zda při přípravě Klausovy amnestie mohly sehrát roli úplatky, dovedlo reportéry Seznamu k zajímavé stopě, kterou v neformálním rozhovoru vyslovil i soudce pražského soudu Kamil Kydalka.
Podívejte se na díl z cyklu Zvláštní vyšetřování, který se zabývá Klausovou amnestií.
Pátrání reportérů bude pokračovat.