Článek
Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) do poslední chvíle odmítala žádost kolegy ze zdravotnictví Adama Vojtěcha (ANO), aby vláda v příštím roce navýšila příděl zdravotním pojišťovnám o 14 miliard.
Podle Schillerové nebylo jasné, na co zdravotníci peníze potřebují. Její námitky však ostatní ministry nezaujaly, a tak na poslední chvíli ustoupila.
Námitka ministryně financí uložená ve vládních materiálech má dvě roviny.
Nesouhlasí s argumentací, podle níž je třeba 14 miliard přidat, aby zdravotní pojišťovny zvětšily svou rezervu. Ta koncem května dosahovala 69 miliard korun, podle ministra zdravotnictví ji však do konce roku rozpustí doplatky za boj s nemocí covid-19. Pokud by vláda napřesrok nepřidala dalších 14 miliard za státní pojištěnce, zůstalo by podle Vojtěcha v rezervách jen devět miliard. Po příspěvku od vlády polštář vyroste na 23 miliard.
„Ministerstvo považuje za nezbytné udržovat míru rezerv pojišťovacího systému alespoň na úrovni 6 procent jeho ročních výdajů,“ zdůvodňuje ministr ve své žádosti s odkazem, že stejný postup volí Estonsko.
Tomu oponují experti ministryně Schillerové: „Využívání poznatků jediné země OECD, navíc bez relevantního zdůvodnění, proč právě této země, může být jen stěží zdůvodněním pro rozhodování o alokaci více než čtrnáct miliard,“ stojí v námitce, kterou však už nikdo nevypořádal.
Zároveň experti z financí upozorňují, že ministr zdravotnictví při předpovědi o rozpuštění rezerv vychází z nevěrohodných zdrojů. Konkrétně očekává, že pojišťovny letos za zdravotní péči utratí 439 miliard, dalších 13 miliard za svůj provoz, a tím vytvoří deficit 55 miliard.
Proti tomu samotné zdravotní pojišťovny uvádějí mnohem nižší číslo. „Rozdíl dosahuje cca 30 miliard korun, o které by mělo být záporné saldo příjmů a výdajů v roce 2021 nižší,“ upozorňuje Ministerstvo financí. Rezerva pojišťoven tedy bude i bez požadované státní pomoci okolo 40 miliard.
Analýza zdravotnických financí ukazuje, že ministryně Schillerová měla v námitkách pravdu.
V časech nejvyšší prosperity rostly výdaje pojišťoven o 30 miliard ročně, přinejmenším podle jejich závěrečných účtů. Letos budou podle pojistných plánů výdaje o 60 miliard vyšší než loni. Jak svědčí srovnání se statistikou ministerského ústavu ÚZIS, která obsahuje pouze výdaje na obvyklou péči, 30 miliard navíc půjde na boj s pandemií. Stejně jako v roce 2020 se tím může uhradit 15 miliard za příplatky na lůžka pro pacienty s covidem i očekávaných deset miliard za očkování. Pět miliard zůstane na testování.
Vojtěchův materiál však žádá na letošní boj s pandemií oproti pojistným plánům navíc dalších 55 miliard. Neobsahuje přitom jasné vysvětlení, na co peníze půjdou.
Není pochyb, že se náklady zvýší nařízením vlády, ať pojišťovny vyplatí přes 10 miliard za odměny pro zdravotníky ze soukromých zařízení. Částku nejméně o pět miliard vyšší, než se čekalo, pohltí i testování. Měsíčně totiž vyjde cca na miliardu, pokud se každý den použije 100 tisíc testů, z toho pětina testů PCR.
Vedle toho ministr Vojtěch už jen obecně uvádí, že při konečném vyúčtování za rok 2020 budou muset pojišťovny doplatit nemocnicím 14 miliard. K podobným doplatkům však v historii nedošlo. „Odůvodnění návrhu je nedostatečné,“ shrnuje ministryně financí v námitkách.
Ministerstvo zdravotnictví fakticky hodlá v časech pandemie zvýšit podíl výdajů pojišťoven na HDP.
Vychází tím vstříc volání zdravotnických expertů, kteří opakovaně kritizují, že šestiprocentní podíl, který měly pojišťovny k dispozici ještě v roce 2018, se musí zvýšit. Během pandemie podíl na HDP vysoko překročil sedm procent i bez mimořádných 55 miliard. Čtrnáctimiliardový přídavek od vlády pomůže, aby se výdaje udržely nad sedmi procenty i v dalších letech.
Vláda odhlasovala zdravotníkům miliardy poslední týden v červnu. Ministryně ještě před jednáním na vládě podala proti argumentům kolegy Vojtěcha rozpor, pak se s ním však dohodla.
„Samotnému schválení navýšení platby za státní pojištěnce ve vládě předcházelo jednání ministryně financí s ministrem zdravotnictví,“ vysvětluje další průběh mluvčí financí Michal Žurovec, že právě při tom jednání se námitky vypořádaly. „Materiál tak nebyl vládou schválen proti stanovisku Ministerstva financí,“ zdůraznil mluvčí. Ministryně prý připustila, že předpovědi zdravotnických výdajů ani příjmů nemohou být úplně přesné.
Čtrnáct miliard pro zdravotníky bude do státního rozpočtu zapracováno během léta. Stejnou částku bude nutno škrtnout ve výdajích jiných ministerstev.
