Článek
Najdu si práci v oboru lehce, nebo budu muset déle hledat? Na tuto otázku si uchazeči o vysokoškolské studium odpoví sami. Záleží na tom, jaký obor si vyberou.
Pokud je to medicína, práci si najdou téměř jistě. Nezaměstnaných lékařů a farmaceutů je po půl roce na pracovním trhu jen 0,6 procenta. Podobně se daří i studentům informačních technologií. Místo si nenajde jen procento z nich.
Opačný konec žebříčku okupují absolventi uměleckých fakult. Jako jediní mají nezaměstnanost těsně nad tři procenta. V jejich případě je ale situace specifická. Většina z nich totiž nemíří do zaměstnání.
„Touhou našich absolventů je pracovat ve svobodném povolání a živit a realizovat se autorskou tvorbou. Neexistují firmy na psaní románů, kam by denně docházeli pracovat od 8 do 16 hodin spisovatelé, neexistují továrny na hudbu zaměstnávající na plný úvazek hudební skladatele, totéž platí o malířích, graficích, sochařích a víceméně většině oborů, které vyučujeme. Proto není samozřejmě nijak zvláštní, když se v registraci úřadu práce objeví několik absolventů uměleckých škol,“ vysvětluje děkan Fakulty designu a umění L. Sutnara na Západočeské univerzitě Josef Mištera.
Vysokoškoláků není nikdy dost
Nezaměstnanost absolventů vypočítává pravidelně na základě dat ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) a ministerstva školství (MŠMT) Středisko vzdělávací politiky. Poslední data jsou dostupná za rok 2018.
Právě předloňské statistiky ale ukazují jednoznačný fakt. Nezaměstnanost v Česku je na nejnižších číslech vůbec. Od roku 2013 podle Eurostatu jen klesá, v současnosti je na dvou procentech. Obdobná situace je i u absolventů vysokých škol, v jejich případě se pohybuje ještě níže, kolem 1,4 procenta.
„Může za to především výborná situace na trhu práce, kdy počet volných pracovních míst je v roce 2018 poprvé v historii České republiky vyšší než počet uchazečů o zaměstnání. Podobná situace přitom předtím naposledy nastala v České republice v roce 1996,“ píše ve studii Nezaměstnanost absolventů vysokých škol v letech 2002–2018 Martin Zelenka ze Střediska vzdělávací politiky Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy.
Situace se ale může se zpomalením ekonomiky velmi rychle obrátit. Čerství absolventi jsou jednou z nejzranitelnějších skupin na trhu práce. V Česku to však nemusí platit v takové míře jako například v jihoevropských zemích.
„Před pár lety začaly na vysoké školy vstupovat vůbec nejslabší ročníky. Nejenže je tedy na pracovním trhu výborná ekonomická situace, ale čerství absolventi narážejí i na velmi nízkou konkurenci. Pokud by přišla náhle ekonomická krize, je tedy otázkou, jak výrazně by se to vůbec na postavení čerstvých vysokoškoláků na trhu práce podepsalo,“ vysvětluje Zelenka.
„Pohodlní absolventi“
S dlouhodobě vyšším procentem nezaměstnaných ale tradičně bojují absolventi zemědělských a přírodovědných oborů. Ještě v roce 2014 nenašlo práci 8,7 procenta, respektive 9,6 procenta z nich.
Standardizovaná míra nezaměstnanosti
Prostá nezaměstnanost absolventů jednotlivých vysokých škol a fakult by nebyla příliš vypovídající, protože v různých regionech mají nezaměstnaní odlišnou pravděpodobnost, že si najdou pracovní místo. Proto se užívá standardizovaná míra nezaměstnanosti, do které se započítává i koeficient náročnosti okresních trhů práce. V případě výsledků škol je tak v textu užívána právě standardizovaná míra nezaměstnanosti absolventů, kteří ukončili studium před půl až jedním rokem. U fakult jde o průměr těchto hodnot za tři roky (2016, 2017 a 2018).
Zemědělské obory navíc ve srovnání s ostatními programy dosahovaly první nebo druhé nejvyšší nezaměstnanosti ve 14 z 15 let, kdy Středisko vzdělávací politiky nezaměstnanost vysokoškoláků sleduje.
Nejvyšší průměrnou míru nezaměstnanosti za poslední tři roky měla ze zemědělských oborů Agronomická fakulta Mendelovy univerzity v Brně. Zaměstnání po půl roce od absolvování nenajde 6,9 procenta jejích studentů. Podle proděkana fakulty Radima Cerkala nejsou ale čísla MPSV přesná.
„Dle analýzy provedené na naší fakultě i oficiální statistika MPSV vykazuje nepřesnosti zejména v zařazení studijních oborů k dané fakultě. Takto to již 4 roky uvádíme v našich výročních zprávách za fakultu,“ říká Cerkal.
Ke snížení nezaměstnanosti absolventů zavedla fakulta hned několik opatření – od roku 2011 provozuje kariérní portál, na kterém spolupracuje s firmami a dalšími institucemi, v roce 2016 založila samostatné fakultní kariérní centrum a pravidelně pořádá pracovní semináře a workshopy.
„Bohužel student nebo absolvent je druh velmi specifický a mnohdy vše skončí na jeho pohodlnosti či obecné neochotě se do pracovního procesu vůbec zapojit. To je bohužel naše opakovaná negativní zkušenost,“ dodává Cerkal.
Kromě Agronomické fakulty má ze zemědělských oborů nezaměstnanost nad 6 procent ještě Fakulta veterinárního lékařství Veterinární a farmaceutické univerzity Brno a Fakulta tropického zemědělství České zemědělské univerzity (FTZ ČZU).
Stejně jako Agronomická fakulta MENDELU i Fakulta tropického zemědělství vidí problém v nepřesných údajích MPSV. Podle jejího kariérního centra spadají nezaměstnaní absolventi ČZU, kterým referenti na úřadech práce špatně vyplní kód vystudovaného oboru, právě pod FTZ.
„V každém roce se objevuje tento zavádějící kód u 2 až 5 nezaměstnaných absolventů ČZU. Ve sledovaných letech FTZ neměla žádné nezaměstnané absolventy – naposledy můžeme najít 2 nezaměstnané absolventy v roce 2016, ale také jsou s problematickým kódem. Od roku 2017 již data o tuto skutečnost očišťujeme,“ vysvětluje děkan Fakulty tropického zemědělství ČZU Jan Banout.
Na základě statistik nezaměstnanosti ale vyplácí ministerstvo školství část příspěvků ze státního rozpočtu. Vychází přitom právě z údajů ministerstva práce a sociálních věcí. Úspěšnost absolventů na trhu práce je jedním z osmi ukazatelů, podle kterých se rozděluje 14 procent rozpočtu.
