Článek
Do večera jsou z množství prchajících lidí desítky nezvěstných. Později nalézají šerifové několik ohořelých těl v autech, která měla zajistit rychlejší útěk před kalifornským infernem.
V západoamerických médiích ale zaznívají i příběhy těch šťastnějších. Mezi nimi je také Američan Dennis, který v Bear Creek přečkával u přátel. Zatímco se jeho hostitelé rozhodli pro evakuaci, on se před ohněm snažil utéct po vlastní ose. Pro CBS News San Francisco popsal, že se schoval v nedalekém železářství. Oheň se po chvíli dostal až k němu, schoulil se na zemi a čekal. „Schoval jsem se v obchodě a dovnitř začal vcházet kouř a plameny,“ řekl. „Sundal jsem ze sebe věci, které by mohly snadno začít hořet. Myslel jsem, že zemřu. Bylo to tak rychlé a hlučné, znělo to jako tryskové letadlo. Nemůžu uvěřit, že jsem to zvládl.“
Bear Fire je však jen jedním z 25 požárů, se kterými hasiči v současné době bojují napříč celou Kalifornií. Rekordní je také plocha, která v důsledku letošních požárů lehla popelem – 2,4 milionu akrů. Do konce požárové sezony přitom zbývají čtyři měsíce, píše National Geographic.
Ve Washingtonu za jeden den shořelo víc akrů půdy, než hasiči vidí za celý rok. S doprovodným větrem o síle 72 kilometrů za hodinu shoří každých 30 minut 1 000 akrů (asi 400 hektarů) půdy. Právě plocha sežehnuté půdy napovídá, že letošní sezona kalifornských požárů je nejhorší v moderní historii. Více než 2,4 milionu akrů shořelé půdy představuje škodu téměř 20krát větší, než oheň za stejné období napáchal loni.
California fire from the air. The result of man-made climate change. 😓 pic.twitter.com/dBt49x8aGp
— Ethan Klein (@h3h3productions) September 10, 2020
Požáry v období, kdy Spojené státy sužuje koronavirus a protesty, z nichž ty portlandské probíhaly vysloveně za hořícími kopci, devastují kromě lidských obydlí také vzácná přírodní území. V ohrožení je nejméně osm národních lesů a parků. V nejstarším kalifornském státním parku plameny spálily sekvoje staré 2 tisíce let. Historické návštěvnické centrum Státního parku Big Basin lehlo popelem a podle správců musely jít k zemi vzácné stometrové stromy.
Symbióza ohně a sekvojí
Na počátku 60. let zkoumal Dr. Richard Hartesveldt vztah mezi ohněm a regenerační schopností sekvojí. Vypozoroval, že menší požáry vedly ke snadnějšímu klíčení sekvojových semen, což podnítilo zvědavost i dalších vědců, kteří potvrdili, že sekvoje jsou na požárech přímo závislé. Díky ohni uvolňují více semen ze šištic, které po dopadu na holou minerální půdu mohou snadněji zakořenit. Pro sekvoje je oheň důležitý také v rámci konkurenčního boje, snižuje množství druhů, jako je jedle bílá, která rostoucí v okolí sekvoje spořádá její vodu a živiny. Přirozený cyklus požárů tak sekvojím vytváří vhodné podmínky pro další růst.
Palčivým problémem je také akutní nedostatek personálu. Státy kvůli pandemii koronaviru přišly o hasičské sbory složené z vězňů, kteří v obdobných situacích pomáhají s požáry už od dob druhé světové války. Mnozí z nich ale byli kvůli koronaviru předčasně propuštění domů. Hasiči tak pracují i 72 hodin v kuse v nebezpečných podmínkách. Několik záchranářů muselo být letecky převezeno do nemocnic v důsledku popálenin a vdechnutí kouře. Jeden z kalifornských hasičů zůstává v kritickém stavu.
Zásadní roli při záchranných akcí hrají vrtulníky, díky kterým mohou záchranáři vyprošťovat stovky lidí uvázlých v hořícím Národním parku Sierra.
V důsledku větrem poháněných požárů ve Washingtonu, Oregonu a Kalifornii zemřelo ve středu nejméně sedm lidí. Mezi oběťmi je také roční chlapec. Tisíce lidí musely pro vlastní bezpečí opustit své domovy. Nejničivější jsou dle úředníků požáry v Oregonu, kde vítr o rychlosti 72 kilometrů za hodinu rozfoukal oheň do dvou měst, spálil více než 300 000 akrů půdy, zničil víc než tisíc domů a navíc není jasné, že se podařilo z plamenů uniknout všem. „Očekáváme velké ztráty, a to jak na majetku, tak na životech,“ uvedla guvernérka Oregonu Kate Brownová. „Zřejmě to bude požár s největší škodou na životech v historii našeho státu.“
Probuzení na Marsu
Požáry způsobený zajímavý jev se naskytl lidem žijícím v okolí Sanfranciského zálivu. Města San Francisco, Oakland a Berkeley se probudila do scenérie připomínající Mars. Oblast pokrylo ztemnělé oranžovo-červené nebe, ze kterého pršel popel z dálky zuřícího požáru.
„Když kouř a popel v blízkosti lesních požárů ještě zesílí, můžou sluneční světlo úplně překrýt a ve dne to pak vypadá jako v noci,“ vysvětlil meteorolog CNN Judson Jones. Místní tak brzy ráno rozsvítili světla a z oken hleděli na oblohu v barvách rzi. Vítr z dálky přinášel hustý dým z více než 300 kilometrů vzdáleného požáru. Podobně apokalyptickou záři zažilo i město Salem v Oregonu. Už celých 25 dnů tak kvůli masivním oblakům kouře platí v zálivu upozornění na nezdravou kvalitu ovzduší. Předchozí rekord byl 14 po sobě jdoucích dnů během Camp Fire v roce 2018.
„Kouř a popel fungují jako přírodní verze instagramového filtru,“ řekl Jones. „Částice ve vzduchu lámou sluneční světlo podobně, jako to dělají malé částice vzduchu během západu a východu slunce. Částice rozptylují kratší vlnové délky modré a zelené, takže je nevidíme. Strašidelný efekt pak způsobují delší vlnové délky červené a žluté,“ dodal. San Francisco díky tomu vypadalo jako z jiné planety. „Bylo to neskutečné,“ napsal jeden z místních na Twitteru. „Bylo to, jako bych se probudil na Marsu!“ „Je to děsivé, apokalyptické a děsivé,“ popsala CNN obyvatelka Oaklandu Michelle McKeownová. „Žiji v Bay Area od roku 1988 a nikdy jsem nezažila takovou zkázu přicházející z nebe.“
San Francisco 09.09.20 pic.twitter.com/QdqUtKiqOT
— Zneha (@mithrilmaker) September 9, 2020
Zachytit temnou oblohu v okolí svého domu v Berkeley se pokusil i odborník na klima Peter Gleick. „Žiji v severní Kalifornii od roku 1978,“ napsal Gleick pro CNN. „NIKDY jsem takovou oblohu neviděl. Je to jako o půlnoci venku (v 10:15), ale místo černé oblohy je tmavá, tmavě červená,“ Gleick, zakladatel Tichomořského institutu, nezávislého nestranického výzkumného střediska pro klima a vodstvo v Oaklandu, studuje klima 35 let. „To, co jsem viděl za svým oknem, je známkou změny klimatu,“ řekl. „Změna klimatu jednoznačně probíhá a má vliv na počet požárů. Vyšší teplo a teploty, více sucha, více uschlých stromů, extrémnější počasí a silnější vítr.“