Kafka měl i veselou stránku. Dokazují to nálezy ze švýcarského trezoru

V Německu na začátku listopadu vyjde publikace, která představí dosud nezveřejněné kresby, jejichž autorem je pražský německy píšící spisovatel Franz Kafka. Upozornil na to britský deník The Guardian, podle něhož kresby ukazují veselejší stránku Kafkovy osobnosti.

Kresby zdaleka nejsou pouhými čmáranicemi, ale ukazují, že Kafka byl člověk se značnou kreslířskou zručností a uměleckými ambicemi, napsal web britského deníku. „Objevili jsme, že se Kafka velice intenzivně zabýval výtvarným uměním,“ řekl editor knihy Kafkových kreseb Andreas Kilcher.

Mnoho kreseb pochází z let 1901 až 1907, kdy Kafka studoval právnickou fakultu a pak se stal zaměstnancem pojišťovny Generali. Kresby často znázorňují groteskním způsobem lidi, s nimiž se Kafka potkával. „Jde o křehké, vratké, ale současně také záhadné a okouzlující postavy,“ uvedlo v popisu knihy německé nakladatelství C. H. Beck. Publikace vyjde na jaře 2022 také ve Spojených státech a ve Velké Británii.

Franz Kafka se ve svých dílech plných pochybností o sobě samém a existenciálního zoufalství vydal na cestu, kterou sám autor nazval „sestupem do chladné propasti sebe sama“, napsal novinář Philip Oltermann. Sbírka 150 kreseb, která byla v roce 2019 po letech soudních pří vyzvednuta z trezoru curyšské banky, však podle něj nabízí veselejší výklad pojmu „kafkovský“.

„Je těžké si představit téměř andělskou bytost, která stvořila tyto bezstarostné kresby, jako nešťastného člověka,“ napsal Oltermann na Twitter.

Dosud nepublikovaná sbírka dopisů, rukopisů a kreseb Franze Kafky je nyní dostupná na internetu prostřednictvím Izraelské národní knihovny. Ta dokumenty získala po letech soudních sporů. Mezi archiváliemi, které jsou nyní k dispozici veřejnosti, se nachází přibližně 120 kreseb a více než 200 dopisů, které směřovaly od Kafky k jeho příteli Maxi Brodovi. Agentuře AFP to řekl kurátor projektu Stefan Litte.

Kniha představí i kresby, které byly desítky let uzavřeny v bankovním trezoru v Curychu. Dokumenty jsou stále na světě i díky Brodovu rozhodnutí porušit dohodu s Kafkou, uznávaným autorem knih Proces a Proměna. Kafka totiž v pokročilé fázi tuberkulózy Broda požádal o zničení svých spisů, Brod se však po jeho smrti rozhodl, že si je ponechá. V roce 1939 s nimi uprchl z nacisty okupovaného Československa do Tel Avivu.

Kafka studoval mezi lety 1901 a 1906 práva na univerzitě v Praze. Jeho zájem o umění byl podle Kilchera tak vážný, že ho Brod zpočátku znal jen jako ilustrátora. „Jeho vrstevníci na střední škole i na univerzitě měli obrovský zájem o umění, který Kafka nejen sdílel, ale také ho s opravdovou vervou provozoval. Rozhodně to pro něj bylo víc než jen něco okrajového,“ řekl Kilcher.

Kafka údajně spoustu svých kreseb odmítal jako čmáranice a vyhazoval. Max Brod tyto ilustrace později měl vytahovat z košů na odpadky a sbírat. Když umírající Kafka nařídil Brodovi, aby po jeho smrti jeho nepřečtené rukopisy spálil, výslovně se zmínil i o těchto kresbách.

Po Kafkově smrti v roce 1924 Brod romány, povídky a deníky zveřejnil, stejně jako výběr 40 kreseb, které zdůrazňovaly pochmurnější stránku psaní. Před svou smrtí v roce 1968 Brod Kafkovu literární a uměleckou pozůstalost zanechal své sekretářce Esther Hoffeové.

Žádal po ní, aby ji darovala Izraelské národní knihovně, což žena ani její potomci neučinili. Knihovna se o vydání dokumentů dlouho soudila a získala je až díky rozsudku z roku 2016. Veřejně dostupné jsou od letošního června.

Většinu nalezených materiálů již Brod v minulosti publikoval, na archiváře v Jeruzalémě však čekala dvě překvapení. „Objevili jsme nepublikované kresby, které nebyly podepsané ani datované, ale které si Brod ponechal,“ řekl podle HYD News kurátor projektu Stefan Litt.

„Velkým překvapením byl modrý zápisník, do kterého Kafka psal hebrejsky,“ dodal Litt. V jednom ze zápisů z roku 1920 Kafka hebrejsky žádá učitele, aby se nezlobil za chyby v domácích úkolech, „protože se sám zlobil za oba“.

Kafka se někdy podle webu The Guardian projevoval jako aktivní odpůrce výtvarného umění. V jednom případě nesouhlasil s tím, aby jeho nakladatel ilustroval povídku Topič dřevorytem newyorského přístavu. Také prosil vydavatele, aby nikdy nevyobrazoval jeho nejslavnější dílo - Proměna. „Hmyz nemá být nakreslen. Nemá být vidět ani z dálky,“ prohlásil v dopise z roku 1915 o obálce Proměny.

Pro Kilchera nebyla Kafkova nechuť k výtvarnému umění známkou toho, že ukončil své umělecké ambice. „Nemyslím si, že Kafka přestal milovat umění jako takové. Respektoval kresbu a psaní jako dvě autonomní umělecké formy,“ řekl Kilcher.

Kafka patří k nejznámějším spisovatelům, kteří žili v Praze. Německý spisovatel židovského původu Franz Kafka zemřel v roce 1924 v sanatoriu u Vídně po mnohaletém boji s tuberkulózou, bylo mu 40 let. Mezi jeho nejslavnější díla patří romány Amerika, Proces a Zámek. Za jeho života vyšlo jen šest krátkých prací, mimo jiné povídky Proměna, Ortel či novela V kárném táboře. Jeden z nejvlivnějších spisovatelů 20. století začal být proslulý až ve 40. letech v USA a v Evropě po druhé světové válce.