Kaczyński otáčí: „nepřátelská média“ nevyvlastní, ale oslabí a skoupí

„Musíme mít vlastní média a nepolská média musí být v naší zemi výjimkou, vzácnou výjimkou,“ prohlásil koncem letošního ledna polský vicepremiér a šéf vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS) Jarosław Kaczyński.

Výrok padl v rozhovoru pro televizi wPolsce.pl, která přesně odráží Kaczyńského představy o médiích. Je v rukou polského majitele, je výrazně konzervativní, nakloněná vládě a „náčelníka státu“ dlouhodobě adoruje. Za to dostává štědré částky od státních firem, které v pravicových médiích nakupují ve velkém reklamu. Kaczyńského tažení proti liberálním a levicovým médiím, případně prostě médiím objektivním nebo kritickým k vládě, trvá už léta a má hluboké kořeny.

Po vítězných volbách v roce 2015 si nová Kaczyńského vláda zcela přisvojila (dlouhodobě problematickou) veřejnoprávní Polskou televizi (TVP) a také rozhlas. Změnila se kontrola obou médií, na kterou teď má rozhodující vliv právě PiS, do vedení TVP nastoupil politik PiS a Kaczyńského oddaný ambiciózní služebník Jacek Kurski. A došlo k velkým personálním čistkám.

Zpravodajství TVP se transformovalo do propagandistického stranického kanálu, který se manipulace a neobjektivitu ani nezkouší skrývat. Peníze dostává televize a rozhlas přímo ze státního rozpočtu, výběr koncesionářských poplatků je totiž v troskách. Nejde přitom o malé částky - jen loni dostala státní média v přepočtu 12 miliard korun.

Kaczyńského vládnoucí tábor přitom deklaruje, že „náprava médií“ u TVP a rozhlasu nekončí. Léta už se diskutuje o tzv. dekoncentraci mediálního trhu. To by znamenalo, že nový zákon by donutil velké vydavatelské domy odprodat minimálně část jejich společnosti - a to ideálně státním firmám, kterých je v Polsku výrazně víc než v Česku. Došlo by k tzv. repolonizaci médií. Ostatně to už vláda v Polsku provedla s několika bankovními domy.

Politici se netají tím, že cílem jsou nepohodlná média jako televize TVN patřící americkému koncernu Discovery nebo vydavatelství Agora vydávající k vládě kritický deník Gazeta Wyborcza. Jde také o rádia TOK FM, RMF FM a další média.

Zákon už je ale dlouho u ledu a nejspíš tam zůstane. Kaczyński má sice většinu ve sněmovně, jeho tábor ale na přímou konfrontaci s médii a jejich vlastníky nemá sílu. Obzvlášť po změně v Bílém domě. Už „Trumpova velvyslankyně“ ve Varšavě dávala jasně najevo, že zásah proti TVN nestrpí.

Kaczyńského stát tak zvolil jinou strategii, která se projevila loni v prosinci. Média nebude vyvlastňovat, ale nakoupí je prostřednictvím koncernů ovládaných státem. Právě v pátek dal polský antimonopolní úřad zelenou nákupu vydavatelství Polska Press. Od současných německých majitelů ho převezme polský petrochemický gigant Orlen. Naftařská firma, ve které má rozhodující slovo stát, nákup odůvodnila rozšířením portfolia pro už dříve zakoupenou síť trafik na pumpách.

V Polsku vyvolal nákup vydavatelství šok a obavy. Polska Press totiž vydává desítky regionálních deníků a magazínů, které jsou po regionálních mutacích Gazety Wyborczej často jediným dostupným lokálním tiskem. Spolu s novinami bude nově státní Orlen vlastnit i stovky webových portálů. Zlé jazyky tvrdí, že kromě vlivu na obsah získá PiS zprostředkovaně i přístup k obřímu balíku dat o čtenářích regionálních zpravodajských nebo zábavních webů, které může využít při cílení volební kampaně.

Orlen sice ujišťuje, že nebude do obsahu médií zasahovat, ale taková tvrzení jsou po zkušenosti s TVP jen stěží uvěřitelná. Šéfem Orlenu, který celý nákup vyjednal, je totiž Daniel Obajtek z PiS. Někdejší starosta městečka na jihu Polska se díky přízni Kazcyńského rychle vyšplhal do vlivných a dobře placených pozic ve státních agenturách a nakonec i do čela gigantického Orlenu.

Na první dojem poněkud necharismatický Obajtek s nejistým projevem platí v PiS za vycházející hvězdu a v polských médiích se o něm otevřeně spekuluje jako o novém premiérovi. Má ve funkci nahradit Mateusze Morawieckého, který se kvůli pandemii stal tváří nepopulárních vládních nařízení a čelí také masovým protestům kvůli prakticky totálnímu zákazu umělých interrupcí.

Jestli Obajtek Morawieckého nahradí, ale jisté není. Sám šéf Orlenu v aktuálním rozhovoru pro bulvární list Super Express řekl, že prý neusiluje o žádné další funkce a že se v nejbližších letech vidí ve své současné pozici. Navíc vždy bude záležet na momentálním rozhodnutí Kaczyńského.

A právě šéf PiS nedávno Obajtka veřejně velmi chválil a označil ho za „naději celého Polska“. „Má ohromné schopnosti, neobvyklé odhodlání a něco, co dává bůh, a co se těžko definuje. Auru, která umožňuje lidi mobilizovat, sjednotit kolem nějakého cíle,“ řekl vicepremiér.

To, že Orlen pod Obajtkovým vedením převzal vydavatelství Polska Press, označil Kaczyński za „jednu z nejlepších zpráv posledních let“. „To je první krok druhým směrem. Zbavili jsme se do velké míry médií, ku prospěchu nepolských, hlavně německých faktorů, s obrovskou ztrátou pro naši suverenitu - nejen státu, ale národa. Povšimněme si, prosím, že německá média odehrála v 90. letech obrovskou roli v demoralizování mládeže. A bylo to demoralizovaní vulgární, primitivní,“ objasnil své motivace k „nápravě médií“ Kaczyński.

„Média je možné přirovnat k důležitým částem mozku a současně nervového systému člověka. Člověk, který by o to přišel, nemůže fungovat svobodně, a stejně tak národ, který o to přišel, je ve velmi těžké situaci,“ dodal ještě nejmocnější polský politik současnosti.

Od cesty zákona o de facto zestátnění soukromých médií sice strana PiS upustila (přinejmenším teď se to tak zdá), cesty přímé konfrontace se ale nevzdala úplně. Vláda totiž přišla s plánem nové daně z reklamy. Zatímco globální internetoví giganti, jako je Facebook a Google, mají nově platit pět procent, polští vydavatelé tiskovin a také televize, rozhlas, kina a provozovatelé venkovní reklamy mají platit 15 procent. K tomu jim zůstává i 23% DPH.

Ministerstvo financí počítá s tím, že do státní kasy nová „solidární daň“ ročně přinese 800 milionů zlotých, v přepočtu na koruny přes 4,5 miliardy. Upozorňuje, že tzv. digitální daň není v rámci Evropy výjimečná. Nový příjem by měl jít do zdravotnictví a také na podporu kultury, respektive zmíněných státních médií. Připomeňme, že sám stát dal loni mimořádnou dotaci „svým“ veřejnoprávním médiím v přepočtu 12 miliard korun.

Polská média upozorňují na to, že nová daň na mediální trh, který je zasažený pandemií koronaviru, tvrdě dolehne. Podle analytického Deníku Gazeta Prawna (DGP) činí pandemické škody na příjmech z reklamy v branži právě zhruba 800 milionů zlotých. „Samozřejmě je možné z nenávisti nebo zlé vůle udělat ze slabých médií ještě slabší. Dejme více prostoru propagandě, fake news, kryptoreklamě, pochybným lobbistům, politickému boji a stranickým zájmům. Jenom neříkejme, že je to pro dobro polského zdravotnictví a kultury,“ vyjádřil se k věci velmi ostře šéfredaktor DGP Krzysztof Jedlak.

Polarizovaná polská média tak za novou daní kromě nových peněz pro státní rozpočet vidí i snahu vlády oklikou oslabit nezávislé mediální domy. „Nová daň má, podle šéfa vlády, zatížit zahraniční giganty a podpořit polské občany. Není snad většího omylu. Daň z reklamy se bude týkat domácích firem a její efekty pocítí každý občan. Menší média se dostanou na okraj bankrotu a redakce nebudou ve stavu udržet se na trhu,“ píše v deníku Rzeczpospolita novinář Jacek Nizinkiewicz.

A tím se má otevřít cesta k dalšímu nakupování médií státními koncerny. Rzeczpospolita i liberální deník Gazeta Wyborcza v tomto postupu vidí maďarskou cestu. Po zavedení obdobné daně v Maďarsku v roce 2014 totiž oslabená média začali ve velkém nakupovat oligarchové spojení s premiérem Viktorem Orbánem.

Gazeta Wyborcza píše, že nová daň má být dárkem pro Kaczyńského od premiéra Morawieckého. Ten se prý chce předsedovi zavděčit stejným způsobem, jako nedávno vychvalovaný šéf Orlenu Obajtek, a bojuje tím pádem o svou pozici v kabinetu. „Média by neměla, obzvlášť v tomto rozsahu, náležet zahraničním majitelům, protože média mají velký význam pro utváření veřejného mínění,“ pronesl v úterý premiér přesně v duchu uvažování Kaczyńského. Pokud zákon projde polským parlamentem a podepíše ho prezident, nová daň by se měla začít vybírat už letos v červenci.