Článek
Moc se toho o nich ani po více než týdnu neví. Jisté je jen to, že se minulou sobotu vydal do centra východopolského Lublinu jistý manželský pár. Manželka nesla na zádech batoh. V téměř čtyřsettisícovém městě zrovna začínal Pochod rovnosti, což je (občas dost expresivní) karneval na podporu práv sexuálních menšin. Podobné se letos konaly po celém Polsku.
Těsně před startem dvoutisícového pochodu manžele zadržela policie. V batohu totiž měli podomácku vyrobené výbušniny, se kterými nejspíš plánovali teroristický útok. Nádoby s plynem, ke kterým byla připevněná pyrotechnika, mohly podle policie v případě exploze v davu zabít několik lidí.
Manželé jsou obviněni z nelegální výroby a držení výbušných zařízení. Skončili ve vazbě a hrozí jim až osm let vězení. O jejich motivech se zatím neví. V Lublinu ale policie zadržela dalších 36 lidí, kteří chtěli pochod zablokovat, pořádkové jednotky proti nim použily slzný plyn.
Hlasité mlčení
Vzdáleně to připomíná scény z Bělostoku, které obletěly svět. Tlupám homofobů se tam letos v červenci podařil lynč v ulicích. Radikální nacionalisté a fotbaloví „fanoušci“ fyzicky napadli účastníky duhového pochodu, kteří se už rozcházeli domů. Dívky, chlapce, teenagery.
Ten, kdo by očekával, že informace o možném teroristickém útoku v Lublinu bude hlavní zprávou týdne, kterou odsoudí všichni polští politici, by se nemohl mýlit víc. Ale ani média dál nepátrala po identitě pachatelů, omezila se většinou jen na agenturní zprávu. Nejhlasitěji se ozval ombudsman Adam Bodnar.
Vládnoucí konzervativci naopak našli viníka v pokusu o útok v samotném pochodu sexuálních menšin. „Takové projevy, které radikálně narušují klid občanů a provokují ke zlým činům, musí skončit,“ prohlásil například Janusz Kowalski, který na kandidátce strany Právo a spravedlnost (PiS) startuje ze třetí pozice.
„Ideologie LGBT ničí polskou společnost, velmi agresivně vstupuje do polské společnosti,“ dodal Kowalski přesně podle linie, kterou už od jara razí jeho strana v čele s Jarosławem Kaczyńským.
Návrat strašáka
Ještě pár týdnů před nedělními parlamentními volbami to přitom vypadalo, že kampaň bude hlavně o sociálních a ekonomických tématech. Strany se v programech předháněly v tom, kdo víc zvýší nebo rozšíří populární přídavky na děti nebo kam až se zvedne minimální mzda.
Začátek kampaně prostě vypadal jinak než před květnovými volbami do Evropského parlamentu. Tehdy předvolebnímu dění dominovalo jediné téma: sexuální menšiny a takzvaná ideologie LGBT, která má rozvracet katolické rodiny a měnit (či kazit) polskou společnost. Vládnoucím národním konzervativcům se tehdy podařilo z tématu vytěžit maximum a za vydatné pomoci katolické církve i vládní Polské televize spojit gaye a lesby s pedofily.
Připojila se k nim zastupitelstva obcí, okresů, či dokonce vojvodství, z velké části na konzervativnějším východu země, která přijala usnesení o tom, že jsou „územím svobodným od ideologie LGBT“. Samolepku „zóna bez LGBT“ pak v polovině července přidal k výtisku deník Gazeta Polska, vlastnickou strukturou propojený se špičkami PiS.
Celý mobilizační manévr se Kaczyński dva týdny před důležitým hlasováním rozhodl zopakovat. „Budeme mít co do činění s obrovskou ofenzivou LGBT. Pokud opoziční síly sestaví společně vládu, zcela jistě budou dominovat ti, kteří chtějí radikální zboření morálního i kulturního řádu v naší zemi,“ varoval Kaczyński na začátku října v katolické TV Trwam. Na mysli měl opoziční Občanskou koalici i Levici, které mají v programu zavedení registrovaných partnerství.
„Celý ten systém hodnot je předmětem sporu, ba dokonce útoku, který má podkopat základy polskosti, naší tradice a kultury,“ hřímal pak předseda PiS o týden později na předvolebním mítinku v Řešově. Jako varovný příklad zmínil západoevropské státy, kde podle něj „tradiční rodina už nefunguje jako dříve“.
Co je „ideologie LGBT”?
Politici Kaczyńského strany přitom nevarují před gayi a lesbami jako takovými, ale proti „jejich ideologii“, tedy tzv. ideologii LGBT. Ta má zpochybňovat pohlaví a útočit na katolický model rodiny.
„Má kořeny v marxismu. Je to přenesení schématu třídního boje na boj menšiny s většinou o svá práva. Zpochybnění tradiční podoby rodiny, zpochybnění pohlaví, vychovávání dětí, ale i velmi důležitá otázka svobody slova – co se smí povědět a co ne,“ vysvětluje Seznamu publicista konzervativního týdeníku Do Rzeczy Łukasz Warzecha.
Ideologii vidí například v požadavcích sňatků nebo registrovaného partnerství. Právě strana PiS podle Warzechy na politizaci tématu získává nejvíc.
Výraz ideologie striktně odmítá Magdalena Świderová z nevládní organizace Kampaň proti homofobii. „Nemáme co do činění se žádnou ideologií, ale prostě s lidmi,“ říká Seznamu. Situace sexuálních menšin se podle ní v posledních letech změnila k horšímu, i když výrazně jiný je přístup mladých lidí.
Vlna emigrace?
„Jsme ve velmi zajímavém období. Z jedné strany je na lidi LGBT velký nátlak ze strany církve a vlády, čím je ale větší, tím víc se společnost mobilizuje odspodu. Z průzkumů víme, že se čím dál tím víc lidí vyoutovává, tedy veřejně mluví o své sexuální orientaci a netají ji. Je tu generační změna. Mladí lidé vyrostli na Netflixu a pro ně jsou sexuální menšiny úplně přirozené, i když se o nich nemluví ve škole,“ pokračuje Świderová.
Budoucnost ale příliš růžově nevidí. „Často slýchávám, že pokud ve volbách PiS znovu vyhraje, lidé se odstěhují, dojde k velké vlně emigrace sexuálních menšin. Slyším to prakticky skoro od každého člověka LGBT, kterého znám,“ dodává aktivistka s tím, že celá řada jejích známých politizaci tématu a s tím spojené projevy nenávisti špatně snáší.
„Znám hodně LGBT lidí, kteří se museli obrátit na psychoterapeuta nebo museli kvůli depresi užívat léky, protože je strašně těžké slyšet každý den na ulici, že jste nebezpečím pro společnost, že chcete znásilňovat děti a roznášet nemoci,“ uzavírá Magdalena Świderová.
Polské parlamentní volby se konají v neděli. V průzkumech jasně vede strana PiS, která by nejspíše mohla znovu vládnout samostatně.