Článek
Co se v Polsku během víkendu stalo?
Všemu předcházela páteční schůze parlamentu, která se uskutečnila vůbec poprvé na dálku prostřednictvím internetového přenosu. Na 460 poslanců Sejmu rozhodovalo o rychle připraveném „protikrizovém štítu“, tedy o hospodářských opatřeních, která navrhla polská vláda strany Právo a spravedlnost (PiS).
Ta k ekonomickému balíčku připojila navíc změnu volebního zákona. Podstatnou změnu navrhla – jak už má ve zvyku – překotně a pozdě v noci, předem ji neavizovala médiím ani veřejnosti a nepředjednala ji ani s opozicí.
Podrobně se věnujeme i dění v Maďarsku:
Co a proč se mění?
Změna ve volebním zákoně spočívá v rozšíření možnosti korespondenčního hlasování. Nově se má týkat lidí v povinné karanténě i lidí nad 60 let věku.
Právě senioři jsou skupinou nejvíce ohroženou šířením koronaviru, zároveň ale tvoří hlavní voličskou skupinu vládnoucí strany PiS a také jejího prezidentského kandidáta Andrzeje Dudy. Ten chce ve volbách 10. května obhájit svůj mandát.
Pro PiS je obsazení funkce prezidenta klíčové. Hlava státu v Polsku disponuje silným právem veta, pro jehož přehlasování je ve sněmovně potřeba tříčtvrtinová většina. Tu vládnoucí konzervativci nemají, a pokud by se prezidentem stal opoziční kandidát, ohrozilo by to další systémové změny podle představ PiS.
Je v něčem háček?
Změny mají hned dvě velká legislativní a politická „ale“. Podle tří dřívějších rozsudků ústavního soudu se volební pravidla mohou naposledy zásadně měnit půl roku před volebním cyklem. Ten v případě letošních voleb prezidenta běží už od poloviny února.
Výjimkou ze situace by byly změny za výjimečného stavu, který ale vláda nevyhlásila. V parlamentu také musí projít volební zákon třemi čteními, což se nestalo.
Druhým háčkem je nekonzistence přístupu strany PiS. Ta sama v roce 2018 korespondenční hlasování omezila s argumentem, že taková možnost otevírá cestu k volebním podvodům.
Další věcí je samotné riziko organizace masové akce, jako jsou volby v době epidemie koronaviru. V pondělí ráno hlásily úřady nárůst potvrzených případů na 1 905 a 26 obětí. K volbám by podle aktuálního průzkumu šlo jen 20 procent lidí.
Proč trvá PiS na květnovém termínu voleb?
Strana argumentuje tím, že nechce v době epidemie ohrozit seniory. Na konání prezidentských voleb v květnovém termínu si ale zarputile trvá, a to navzdory volání části kandidátů o přesunutí voleb či jejich nové vypsání.
Deník Rzeczpospolita to v komentáři nazval cestou „k volbám přes mrtvoly“, Deník Gazeta Prawna zase píše o změně „způsobem budícím hrůzu“.
Předseda strany Jarosław Kaczyński argumentuje tím, že by změna termínu porušila ústavu. Pro přesun data voleb by bylo potřeba vyhlásit v zemi výjimečný stav či stav živelní pohromy. Volby by se pak mohly konat až 90 dní po ukončení tohoto stavu.
Pokud by to bylo na podzim, mohla by realita v Polsku být úplně jiná, včetně politických nálad společnosti. Nikdo s jistotou neví, jak se epidemie v zemi vyvine a jak tvrdé budou dopady ekonomické recese. Ta bude vůbec první, kterou Polsko od roku 1991 zažije. Experti mluví až o desetiprocentní nezaměstnanosti.
PiS tak nejspíš trvá na volbách i z toho důvodu, že podle průzkumů současná krize zvýšila důvěru ve vládu a zvedla preference i Andrzeji Dudovi. Zatímco ještě v únoru neměl vítězství ve druhém kole vůbec jisté, teď by měl podle tří průzkumů dobrou šanci na výhru už v prvním kole. V létě nebo na podzim by ale mohla být situace úplně jiná.
Jak dopadlo hlasování?
Zákon prošel pozdě v noci, schůze Sejmu trvala od pátečního podvečera až do sobotních 6 hodin ráno. Část poslanců hlasovala z domova ze služební tabletů, část byla přímo v jednacím sále.
Pro balík hospodářských opatření obsahující i změny voleb nakonec hlasovala i opoziční Občanská platforma. Proti byli lidovci a levicová trojkoalice.
Opozice teď spoléhá na to, že se jí zákon podaří v pondělí odpoledne změnit v Senátu, ve kterém má těsnou většinu. Senátoři plánují změny voleb ze zákona vyškrtnout, vládní poslanci je ale mohou v Sejmu znovu prohlasovat.
Co s volbami bude?
Kandidátka opoziční Občanské platformy v neděli vyzvala ostatní volební soupeře a všechny voliče k bojkotu květnového termínu voleb. Zároveň oznámila, že přerušuje kampaň. „Nedokážu pochopit, jak je možné žádat lidi o důvěru a zároveň je přemlouvat, aby riskovali svoje životy a zdraví,“ napsala Małgorzata Kidawová-Błońská v otevřeném dopise.
Kampaň už dříve kandidáti vzhledem k okolnostem omezili. Stěžují si na to, že má Duda jako prezident v současné krizi výhodu, často totiž vystupuje s mimořádnými prohlášeními, objíždí zemi a má veškerou pozornost vládních médií.
Sám Duda ale v sobotu nečekaně zmínil možnost přesunutí voleb. „Pokud bude epidemie řádit a bude třeba, aby dál platila mimořádná opatření, termín 10. května se může ukázat jako neudržitelný,“ podmínil změnu Duda.
Není tudíž vyloučené, že se volby budou konat v jiném termínu. Strana PiS už v minulosti prokázala, že je schopna svůj postoj změnit klidně o 180 stupňů. Pro přeložení termínu voleb je podle průzkumu 77 procent Poláků.