K ostatním čelem, k Británii zády. Nová mutace viru zavírá hranice zemí

Nová mutace koronaviru se ve Velké Británii objevila už v září, píše web BBC News. V listopadu tvořila přibližně jednu čtvrtinu všech případů v Londýně, v průběhu listopadu však dosáhla téměř dvou třetin. Její nárůst a následnou dominanci v rámci pozitivních testů zachytila například laboratoř Lighthouse v anglickém městě Milton Keynes.

Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) už byla tato varianta viru zachycena v Nizozemsku, Dánsku, Belgii, Itálii a Austrálii. V pondělí možnost šíření připustil také francouzský ministr zdravotnictví Olivier Véran. Podle listu Financial Times už nákazu zaznamenal také Island.

Britský premiér Boris Johnson se nechal slyšet, že tato nová verze viru je až o 70 % nakažlivější než její předchůdkyně. Tento odhad je však zatím založený pouze na odhadech, a nikoliv na laboratorních experimentech. Navzdory tomu však mnoho zemí světa bije na poplach.

Až do 6. ledna příštího roku zavedly německé úřady zákaz vstupu letadel, vlaků, autobusů a lodí, které do země míří z Velké Británie a Jihoafrické republiky, kde se objevila podobná mutace jako v první zmíněné zemi. Podle webu Deutsche Welle (DW) se však úřady domnívají, že nejde o stejný typ nákazy.

Lothar Wieler, šéf německého institutu Roberta Kocha, tamního orgánu pro kontrolu nemocí, navíc v úterý uvedl, že nová varianta se zřejmě z Británie do Německa již dávno dostala. „Pravděpodobnost, že už je v Německu, ale dosud nebyla rozpoznána, je velmi vysoká,“ cituje Wielera DW.

Až do konce roku zakázalo cestování ze Spojeného království také Irsko. Od pondělí pak stejný zákaz platí v Česku. Podle agentury TARS se k omezení dopravního spojení s Velkou Británií přidalo i Slovensko. Bratislava příslušné civilní lety zastavila od pondělní půlnoci na dobu tří dnů.

Do Španělska zase budou moct z Británie přiletět pouze španělští občané a lidé s trvalým pobytem v zemi. Zároveň se na tamních hranicích s Gibraltarem, britským územím u jižního cípu Španělska, zavádí přísnější kontroly. Například Řecko lety dosud nepozastavilo, zvýšilo však povinnou karanténu pro cestující z Británie na 10 dní, píše NYT.

Cizince z Británie přes své hranice nehodlá pustit ani Švédsko, to však v pondělí oznámilo, že zákaz platí i pro sousední Dánsko, kde se od poloviny listopadu objevilo devět případů nového kmene koronaviru. Tamní úřady se podle švédské odnože webu The Local rozhodly uzavřít obchodní centra, šíření nákazy ve Švédsku tak hrozí právě kvůli Dánům, kteří přicestují za vánočními nákupy.

Stranou nových opatření nezůstávají ani státy Blízkého východu. Od středečního odpoledne zavádí zákaz přicestování pro příslušníky cizích států Izrael. Saúdská Arábie zase podle tamní tiskové agentury vyhlásila týdenní zákaz veškerého mezinárodního cestování. Například Kuvajt pak v pondělí večer pozastavil všechny komerční mezinárodní lety a až do ledna uzavřel své pozemní a námořní hranice. Agentura Reuters informovala, že k podobným opatřením se od úterý uchýlil také Omán.

Zemí, které Britům zavřely dveře, je však mnohem více. Už během víkendu oznámily obdobná opatření Francie, Itálie, Nizozemsko, Belgie, Rakousko, Bulharsko či Turecko. Do „týmu“ se následně připojilo také Rusko, Kanada, Polsko, Dánsko, Norsko, Chorvatsko, Hongkong, Argentina, Kolumbie, Chile nebo Maroko.

V úterý agentura Reuters informovala, že situaci se více hodlá věnovat také Světová zdravotnická organizace. Výsledkem středečního jednání by měla být strategie boje s novou mutací koronaviru, uvedl šéf organizace pro Evropu Hans Kluge.

„Omezit cestování – dokud nebudeme mít lepší informace – je rozumné,“ cituje evropského šéfa Reuters. Podle orgánu je však namístě varování před vyvoláním velkého poplachu. Aktuální vývoj je totiž podle WHO v případě pandemie typickým. V prohlášení organizace navíc zopakovala, že dosud není k dispozici dostatek informací, zda nová varianta může ovlivnit účinnost vakcín.

Tomu by se podle webu americké CNN měly nyní věnovat farmaceutické společnosti Pfizer a Moderna. Obě chtějí znovu otestovat svou vakcínu proti koronaviru a ověřit tak její účinnost v boji s novou verzí nákazy.