Článek
Centrální očkovací systém by měl od středy umožňovat registraci i chronických pacientů, a to za pomocí speciálního kódu, který získají od svého ošetřujícího lékaře.
„Otvíráme novou kategorii, a to od nula do 69 (let), a to jsou chronici,“ avizoval už v neděli premiér Andrej Babiš. Praktici podle něj evidují 98 247 chronicky nemocných.
Ti měli už nyní možnost hlásit se o očkování u svých lékařů, kteří však mají velmi omezený přístup k vakcínám. Proto pro ně může být rychlejší cesta skrze centrální očkovací systém, který jim zamluví termín v některém z očkovacích center.
Jak získat kód
Pokud tuto novou cestu budou chtít využít, potřebují k tomu dvě věci. Za prvé už zmíněný speciální kód, který dostanou od svého ošetřujícího lékaře a který v registračním systému bude znamenat stvrzení lékaře, že jde skutečně o chronického pacienta. Podle informací Seznam Zpráv tyto kódy už centrální tým pro koordinaci očkování proti covidu-19 jednotlivým zdravotnickým zařízením rozeslal, a to i společně se seznamem nemocí, které by měly dostat přednost.
Za druhé bude nutné s sebou na samotné očkování přinést poslední lékařskou zprávu, která potvrzuje zdravotní stav. Není přitom nutné si nechat vystavovat novou zprávu kvůli očkování.
„Postačí ta z poslední návštěvy,“ stojí v průvodním dopise, který společně se speciálními kódy zdravotní zařízení dostala a Seznam Zprávy ho mají k dispozici. A je k tomu i připojené varování, že bez lékařské zprávy nebude očkování možné.
Důvod je přitom jednoduchý. Je to další ochrana před tím, aby nebyl zneužitý unikátní kód. Jako způsob ochrany před zneužitím kódu to zmiňuje i Lukáš Trnka, mluvčí Národní agentury pro komunikační a informační technologie, která centrální očkovací systém vyvinula. Další ochranou před zneužití je podle Trnky i apel na zdravotní zařízení, aby kód distribuovala zodpovědně. Na to ostatně apeluje i průvodní dopis, který byl rozeslán společně s kódem.
Nepříliš známou informací je i to, že platnost získaného kódu po jistém čase vyprší. Zatím se počítá s termínem do konce dubna.
Chroničtí pacienti s vyšší prioritou
Mohou se registrovat přes centrální systém od 24. března. Koho se to týká?
- diabetes mellitus (cukrovka) léčená perorálními antidiabetiky nebo inzulinem,
- obezita (BMI > 35 kg/m2),
- závažné dlouhodobé onemocnění plic (pacient je v péči specializované ambulance, nebo je léčen podáváním kyslíku v domácím prostředí),
- závažné dlouhodobé onemocnění ledvin (pacient je v péči specializované ambulance, nebo je zařazen do pravidelného dialyzačního programu),
- závažné dlouhodobé onemocnění jater (pacient je v péči specializované ambulance),
- onkologické onemocnění,
- stav po transplantaci orgánu nebo kostní dřeně a zápis na čekací listině před transplantací,
- závažné dlouhodobé onemocnění srdce (pacient je v péči specializované ambulance, např. ischemická choroba srdeční, chlopenní vada, kardiomyopatie),
- závažné neurologické nebo neuromuskulární onemocnění či stav po poškození míchy postihující dýchací systém.
Tři cesty k očkování
Kromě očkování u praktických lékařů a nově v očkovacích centrech nabízí vakcinaci i specializovaná zdravotní centra, která se zaměřují na léčbu například onkologických pacientů.
Právě onkologickým pacientům doporučuje Jana Prausová, primářka onkologického oddělení Fakultní nemocnice Motol a předsedkyně České onkologické společnosti, využít veřejná očkovací centra až jako poslední možnost.
„Co se týče aktivně rozléčených, ty bychom si rádi oočkovali sami, protože my musíme určit datum, kdy je budeme očkovat. Musíme to dobře skloubit do jejich celkového stavu, průběhu choroby a probíhající léčby,“ vysvětluje primářka.
Naopak onkologické pacienty, kteří ukončili léčbu, Jana Prausová odkazuje na praktické lékaře. „Lepší je praktický lékař, který zná všechny jejich nemoci a lépe si to ohlídá. Považujeme to za správnější a systémově nejlepší,“ dodává Prausová.
Jenomže samotní praktici se potýkají s nedostatkem vakcín a přetlakem pacientů. Podle předsedy Sdružení praktických lékařů Petra Šonky zbývá stále doočkovat zhruba 60 tisíc lidí ve věku nad 80 let a registrují dalších více než čtvrt milionu lidí ve věku nad 70 let.
„Domluvili jsme se s národní koordinátorkou a Centrálním řídícím týmem, že by nám měli v jednotlivých krajích dávat k dispozici vakcíny Moderna a Pfizer právě na očkování těchto lidí, nicméně v reálu se to tak moc neděje, uvidíme, jak to bude probíhat v následujících dnech,“ popisuje Petr Šonka s tím, že by chtěli do konce března proočkovat nejstarší registrované pacienty a uvolnit si tak ruce na chronicky nemocné v dubnu.
Dilema, koho očkovat dřív, pak podle Petra Šonky řeší praktici denně.
Vyšší a nižší priorita chronicky nemocných
Zatímco část pacientských organizací nechce příliš komentovat možnost registrovat se přes centrální systém, protože chtějí zjistit, jak to bude v praxi fungovat, Jana Petrenko – zakladatelka a ředitelka Koalice pro zdraví – kritizuje, že tato možnost přišla příliš pozdě.
„Já vidím problém v tom, že to ještě doteď nefunguje,“ pozastavuje se nad tím Jana Petrenko, podle které se měli chronicky nemocní očkovat od začátku společně s lidmi ve věku nad 80 let.
Ředitelka Koalice pro zdraví zároveň kritizuje, že i u chronických pacientů se rozlišují dvě vlny přednosti. V té první, a proto i s vyšší prioritou, jsou například pacienti s cukrovkou, obezitou, závažnými onemocněními plic či ledvin a jater, nebo onkologičtí pacienti, případně lidé před nebo po transplantaci či s nemocemi srdce – celý seznam najdete na stránkách ministerstva.
V nižší kategorii, bez upřesnění, kdy by se měli očkovat, jsou lidé s psychickými problémy nebo i imunitními problémy.
