Hlavní obsah

K. O. osamělého vlka aneb Motocyklové deníky Jaroslava Foldyny

Karel Vrána
Novinář, reportér pořadu Reportéři ČT
Foto: MAFRA, Profimedia.cz

Jaroslav Foldyna pózuje v boxerském ringu v Ústí nad Labem, snímek z roku 2012.

Jaroslav Foldyna tento týden ohlásil, že po mnoha letech končí v ČSSD. Jeho celoživotní politické rebelství komentuje Karel Vrána.

Článek

Sociální demokraty opouští bývalý místopředseda Jaroslav Foldyna. Nesporně jedna z nejvýraznějších tváří strany. Spíš než masarykovská drobná práce ho ale do povědomí dostaly jeho spanilé jízdy s ruskou motorkářskou propagandistickou úderkou Noční vlci. Nebo jeho pověst nebojácného, férového frajera v boxerských rukavicích, který je připraven bít se za práva obyčejného člověka. Tedy pokud je tento obyčejný člověk bílý, heterosexuální a nejlépe ze severních Čech.

Ostatně v severních Čechách Foldyna zahájil svou politickou kariéru. Nejdříve v 80. letech jako člen celozávodního výboru Socialistického svazu mládeže v Československé plavbě labsko–oderské (ČSPLO). Jak napsal ve vlastním životopisu: „Vždy jsem byl však rebelem. Rebelem svazákem, který řekl, že je v SSM, aby nebyl nápadný, že v SSM není.“ Člen Haškovy Strany mírného pokroku v mezích zákona by své rebelství nedefinoval lépe.

O to pikantněji působí, když dnes Foldyna své názorové odpůrce nazývá svazáky, případně neomarxisty. Na sklonku 80. let totiž požádal o vstup do KSČ. Prý se mu líbila přestavba. Jen bych připomněl, že ji u nás vedli staromarxisté pod vedením Miloše Jakeše.

Do ČSSD vstoupil koncem roku 1989. Ještě předtím běhal po děčínských kancelářích v ČSPLO s peticí odsuzující zásah 17. listopadu na Národní třídě. V záznamech Státní bezpečnosti se zachoval zápis z 20. listopadu 1989, který říká, že „člen celozávodního výboru SSM a kandidát KSČ Jaroslav Foldyna“ po pohovoru podpisové archy dobrovolně estébákům odevzdal. „A co jsem měl dělat? Já na soudruhy koukal jako jantar,“ řekl mi před časem Foldyna. O tom, kdy rebelie končí, holt tehdy rozhodovali soudruzi.

Mladý chlapík střídající kožené motorkářské dresy s obleky a kravatami se časem stal hvězdou severočeské sociální demokracie. Oproti mafiánovi Romanu Houskovi s vizáží i chováním řeznického psa, Pavlu Koudovi, který si potrpěl na boty z krokodýlí kůže, nebo Janě Vaňhové, přezdívané Teta, působil jako opravdový sociální demokrat. ČSSD pod jeho vedením v roce 2008 na chudém Ústecku drtivě vyhrála krajské volby.

Ale boxer, bijec a nebojsa se nechal Houskovou klikou odstavit na druhou kolej a vzal zavděk placenou trafikou předsedy zahraničního výboru kraje. A pak zvedal ruku pro všechny podvodné projekty, za které byli později jeho straničtí „přátelé“ trestně stíháni a nezřídka i odsouzeni. „Já jsem o tom věděl. Samozřejmě ty problémy jsem nějakým způsobem musel řešit a kritizovat. Já jsem se k tomu musel nějakým způsobem postavit. Nicméně už v té dané době to řešily orgány činné v trestném řízení. A já nebudu vstupovat do žádných věcí, které se řeší v trestním řízení,“ řekl mi Jaroslav Foldyna v rozhovoru pro Reportéry ČT. Když si tohle celkem složité sdělení přeložíte do normálního jazyka, znamená to: Nedělal jsem nic.

Kýžená rebelie ale nakonec přišla. Tedy spíš přijela z Ruska na motorkách. Poprvé trochu potichu v roce 2015. Drsňáci v kožených oblecích s nápisy v azbuce na amerických strojích. A Jaroslav Foldyna se k ní později připojil. „Slované všech zemí, spojte se“ zní určitě lépe než ta „profláklá“ věc o proletářích.

Když proti Nočním vlkům v roce 2018 demonstrovali na benzinové pumpě u Průhonic jejich odpůrci, Jaroslav Foldyna bez mrknutí oka prohlásil, že jsou placení. Když jsem se ho zeptal, kým a proč, odpověděl: „Já si z toho dělám legraci. Já nevím, jestli jsou placeni, nebo nejsou.“ Takže příště klidně o někom řekněte, že je třeba pedofil. Jen za půl dne dodejte, že to byla legrace, a jste z obliga.

Od té doby toho místopředseda ČSSD stihl hodně. Složil funkci a po naléhání Miloše Zemana ji znovu přijal. A pak o ni na sjezdu v roce 2019 znovu přišel.

Kam teď Jaroslav Foldyna zamíří, je nejisté. Sám naznačuje, že by to mohlo být ANO, Trikolóra nebo SPD. Do skomírajících Zemanovců (SPOZ) se mu asi úplně nechce, ale možná, že ho pan prezident přemluví. Alespoň na krajské úrovni v Ústí, kde budou letos znovu společně kandidovat Zemanovci a SPD.

Vzhledem k tomu, jak se pilně v posledních letech účastnil demonstrací různých vlasteneckých spolků, se děsím jediné věci. Aby se z něj nestal nikým nevolený aktivista.

Související témata:

Doporučované