K největšímu bohatství už se Minář nedostane, říká nový šéf Milionu chvilek

Dosavadní hlavní tvář spolku Milion chvilek Mikuláš Minář v pondělí v rozhovoru pro Deník N oznámil, že rezignoval na funkci předsedy a už se „takřka rozhodl“, že se osobně pokusí změnit politiku. „Je potřeba pokusit se vytvořit nové hnutí, které bude mít potenciál oslovit i tu část voličů, kterou nedokáže oslovit opozice, tedy současné voliče vládních stran, oslovit lidi, kteří jsou v deziluzi a nevolí, nebo ty, kteří volí vládní strany jako volbu z nouze,“ prohlásil.

Co na to říkají členové a příznivci Milionu chvilek a jaká bude éra spolku bez Mináře? „Musíme se k němu stavět stejně jako k ostatním a být na něj i stejně tvrdí,“ říká nový lídr Benjamin Roll.

Co na rozhodnutí Mikuláše Mináře říkáte vy, jeho nástupce?

Je to jeho rozhodnutí.

A jaké jsou první reakce vašich podporovatelů?

Velmi různorodé. Je to celá škála všeho, co si člověk dovede představit. Někteří lidé už nám dlouho psali „udělejte politický krok“. Někteří lidé jsou tím pádem nadšení a chystají se ho podporovat. Samozřejmě jsou lidé, kterým to hodně vadí, připadá jim to jako zklamání.

Teď je potřeba ukázat, že Milion chvilek se nemění. Že zůstává to, proč to děláme, co chceme dělat, jací lidé za tím jsou. Ukázat, že Mikuláš Minář nebyl nikdy jediný, kdo dělal práci Milionu chvilek. Ukázat, že jelikož jde do politiky, tak jsme od něj odříznutí. On sám nemůže zapřít svůj příběh a to, že z toho aktivismu vzešel, to je jasné a je to v pořádku. Ale od této chvíle Milion chvilek jede po jiné ose než on.

Zůstává Minář nadále členem Milionu chvilek?

Mikuláš minulý týden rezignoval na pozici předsedy. Do té chvíle, než bude definitivně rozhodnutý, zůstává členem spolku. Říkal, že rozhodnutí přijde po krajských volbách. V pondělí máme valnou hromadu, tam pravděpodobně oznámí, že odchází ze spolku.

Opouští Milion chvilek spolu s ním i další členové?

Vím o jednom, který se rozhodl ukončit členství ve spolku a chce pravděpodobně pokračovat s Mikulášem v jeho cestě, jestli k tomu po volbách skutečně dojde. Rozhodnutí je potom na každém členovi spolku.

Máte představu, zda jeho rozhodnutí odejít do politiky ovlivní popularitu spolku? Kolik lidí třeba přestane posílat peníze?

Že ta škála reakcí bude pestrá, jsme věděli. Ale nemůžeme říct konkrétně, co to s lidmi udělá. Nicméně pokud dokážeme svými aktivitami, svým jednáním a mediálním působením ukázat, že se vnitřně neměníme, a udržíme si důvěryhodnost, tak nás ti lidé budou podporovat dál. Jsem přesvědčený o tom, že bez aktivních občanů a jejich propojování demokracie v Česku a vlastně i v celé Evropské unii do budoucna nebude schopná přežít. My tohle chceme dělat, a pokud to budeme dělat důvěryhodně a dobře, tak nás lidé podporovat budou.

Pokud se nám to nepodaří, tak zanikneme a bude to asi dobře, protože nemůžeme aktivizovat občany, kteří o to nestojí. A bude to dělat někdo jiný. Ale jsem přesvědčený, že v tuto chvíli takovou pozici jako Milion chvilek u nás nikdo nemá. Je na nás obrovská odpovědnost s tím pracovat dobře.

Nechali jsme si zpracovat průzkum, abychom věděli, jak ke společnosti mluvit. Myslím si, že je zásadní pracovat s daty, jinak to nejde.

Takže je to profesionálně zpracovaný průzkum od nějaké agentury?

Ano.

Ptám se proto, že Minář použil tento průzkum při rozhodování o své politické kariéře. Jeho informace, kontakty, zkušenosti, popularita, všechno je to svázané s Milionem chvilek. Je vůbec možné se od něj odstřihnout?

Je to nutné. Zmíněný průzkum je informace, kterou jsme získali před nějakým časem jako Milion chvilek, a on z ní nějak vychází ve svém rozhodování. Ale od chvíle, kdy veřejně mluví o politickém angažmá, tak k jakýmkoliv kontaktům na lidi – a naše největší bohatství je, že máme velký mailing list – jakýmkoliv financím a dalším informacím, které Milion chvilek získá za své peníze z průzkumů, on už odteď nemá přístup.

Pro naši činnost je od začátku zásadní, že stojíme mimo politické strany, žádnou konkrétní nepodporujeme, na žádnou konkrétní nejsme navázáni. To musí zůstat i nadále. To musíme dokázat ve své další činnosti a ukázat, že to tak doopravdy je. Že ho nebudeme podporovat, že je pro nás teď ve stejné pozici jako ostatní politici.

Jsem zvědavý, s čím přijde. Nevím, jaký bude mít program, jací lidé budou kolem něj. Ale my od chvíle, kdy doopravdy něco veřejně bude, se k němu musíme stavět stejně jako k ostatním a být na něj i stejně tvrdí.

Milion chvilek je formálně zapsaným spolkem, takže má valnou hromadu, radu a tak dále. Předpokládám ale, že některé věci řešíte spíš neformálně…

Dřív to bylo velmi neformální. Ale od začátku letošního roku tím, že se rozrostl tým a máme i zaměstnance, jsme museli začít nastavovat nějaké struktury. Proto i rada získala větší význam než dřív. To je výkonný orgán spolku. Máme tu strukturu rozdělenou na oblasti naší činnosti, kdy někdo řeší koordinaci celorepublikové sítě, někdo má na starosti komunikaci navenek, někdo produkci akcí a projektové řízení, někdo řeší IT a bezpečnost. Takže máme několik sekcí, které mají pod sebou další zaměstnance.

Ne všichni z nich jsou členové spolku, ale to jádro tím spolkem tvořené je. Ne všichni členové spolku jsou aktivní na denní bázi, protože mají své záležitosti, svá zaměstnání, takže nezůstali v aktivním naladění, ale zůstali členy spolku.

Kolik členů tedy spolek má?

V tuto chvíli má 14 členů s tím, že jeden má členství pozastavené kvůli tomu, že kandiduje v krajských volbách.

O víkendu jste byl zvolen předsedou. Jak volba probíhala? Sešli jste se všichni? Byla volba jednomyslná?

Nebyli tam všichni členové, Mikuláš a jeho žena se volby neúčastnili. Hlasování bylo jednohlasné, pouze já jsem se zdržel.

Milion chvilek má na svých stránkách patnáct profilů označených jako „naše tváře“. Jsou tohle členové spolku?

Ne všichni jsou členové spolku, a zároveň tam tedy nejsou všichni členové. Asi dva nebo tři tam nejsou, protože nestáli o to, být zveřejněni a být neustále na webu, protože je to samozřejmě spojené s reakcemi veřejnosti. My všichni jsme si zažili různé dezinformace, nenávistné zprávy a podobně, takže ne každý tam chtěl být. Zároveň se kolem aktivního jádra pohybuje víc lidí, takže z těch klíčových jsou tam uvedeni někteří, kteří nejsou členy spolku, ale už s námi spolupracují dlouho.

Milion chvilek prošel významnou proměnou z hlediska rozpočtu. Ve výroční zprávě za rok 2018 uvádí výdaje na mzdy ve výši 270 tisíc korun, v roce 2019 už to bylo 1 380 000 korun. To je v průměru něco přes tři plné úvazky, pokud vycházím z toho, že Mikuláš Minář bral podle vlastního prohlášení asi 36 tisíc korun hrubého, tedy přibližně průměrnou mzdu. Ve výroční zprávě také píšete, že v letošním roce je nutné navýšit počet plných úvazků a externích spolupracovníků, dále se profesionalizovat. Kolik lidí Milion chvilek uživí?

Máme osmnáct lidí, kteří jsou alespoň na částečný úvazek, někteří z nich na plný. K tomu máme dohody s některými externisty. Například na současném projektu Odvaha volit s námi pracovalo několik lidí na fakturu, takových lidí je také několik.

Kolik lidí to skutečně živí na plný úvazek?

V tuto chvíli pro Milion chvilek pracuje 12 lidí na plný úvazek.

Protože jsme právě z toho běžného chtěli platit mzdy a nechtěli jsme, aby byly veřejné, protože chráníme osobní údaje našich zaměstnanců.

V minulém roce tvořily mzdy asi 7 % vašich výdajů. Kolik to bude do budoucna? Připomínám, že na neveřejný účet se vybere asi 60 % vašich příjmů, tedy za loňský rok nějakých 17 milionů korun. Budou teď mzdy tvořit větší část výdajů?

Určitě. Máme víc zaměstnanců než v loňském roce. Čím dál jasněji se ukazuje potřeba, aby naše práce byla dlouhodobá a nestála jen na demonstracích. Práce zaměstnanců se prostě musí zaplatit a já jsem zastáncem toho, aby se práce lidí zaplatila. První dva roky jsme se ve volném čase snažili to oddřít. Mikuláš byl potom nějakou dobu placený, ale většina lidí to dělala po večerech, ve volném čase, což není udržitelné.

Máme tolik zaměstnanců, kolik jsem říkal, a už asi výrazně víc přijímat nebudeme, ale mzdy samozřejmě znamenají velké náklady, Lidská práce stojí hodně peněz a je to tak v pořádku. Pokud lidé budou naši činnost chtít financovat, tak se uživíme. Musíme působit dostatečně důvěryhodně v tom, proč to děláme, jaké děláme aktivity. Dokud tomu lidé budou důvěřovat, tak má smysl, abychom to dělali dál a zaplatili i tu práci.

Nejviditelnější částí vaší práce jsou masové demonstrace. Nemělo by se demonstrovat zadarmo? Nevidíte problém v tom, že někdo za peníze organizuje demonstrace?

Člověk, který jde na demonstraci, tam jde zadarmo a nikdo ho neplatí. Ale musí se zaplatit to všechno, co stojí organizace. Konkrétní lidé, kteří odvedou desítky, možná stovky hodin práce. Musí se zaplatit technika a tak dále.

Ale především se ukázalo, že potřeba platit lidi nevznikla kvůli demonstracím. Už kolem první vlny v roce 2019 se ukázalo, že to není jednorázová demonstrace, ale musí se rozvést dlouhodobá, drobná práce, která není tak viditelná jako Letná. Práce v regionech, propojování aktivních lidí z celé republiky. Vymýšlení nových projektů, jak lidi zapojit. Protože jít na demonstraci je jedna věc, ale to samo o sobě je pouze jeden krok, vyjádření postoje, názoru. Ale my jsme vždycky akcentovali to „pojďme dál“. Teď jsme vyjádřili nějakou frustraci, negativní náladu z toho, co se děje za věci v nejvyšších patrech politiky, ale musíme teď všichni ve svých běžných životech začít rozvíjet dlouhodobější aktivity. Pro Milion chvilek to znamenalo, abychom to mohli podporovat, začít měnit uvažování a snažit se o aktivity jiného typu.

I když teď demonstrace de facto nejsou možné, tak bychom stejně museli počítat s tím, že to nemůže být jen o demonstracích. Vzniká tady organizace na podporu demokracie, která má všechny možné aktivity od analyzování toho, co se děje, přes šíření informací až po koordinaci konkrétní práce lidí v regionech.

Budete v době covidu-19 pořádat masové demonstrace?

Samozřejmě velice záleží na tom, jak se bude vyvíjet bezpečnostní situace okolo pandemie. Je to velký zásah do našeho mediálního působení i do konkrétních kroků, které mohou vytvářet tlak na vládu, aby některé věci nedělala. Ale je, myslím, naším úkolem hledat jiné nástroje. Je to otázka, jaké způsoby jsou v této situaci možné.

V červnu jsme měli demonstraci s příslušnými opatřeními, byly tam rozestupy, byly tam roušky. Ale bylo znát, že to najednou má jinou atmosféru a že ten apel z toho není tak výrazný, že to není tak uvolněné a přímočaré, protože jsou lidé trošku ve stresu, jestli se náhodou neděje něco špatně. Takže to je do budoucna pro nás velká výzva.

Ale zároveň bychom tak jako tak museli hledat jiné formy naší práce ve společnosti, proto jsme se teď celý měsíc věnovali iniciativě Odvaha volit, jejímž cílem je dostat k volbám víc lidí, kteří budou volit demokratické strany. Je to ukázka toho, jak můžeme podporovat aktivní občanství v tom zaujetí, převzetí odpovědnosti. To je něco, co třeba i jinou formou můžeme dělat dál.

Jaký je tedy plán Milionu chvilek pro rok 2021?

V roce 2021 je klíčové to, že budou volby do Poslanecké sněmovny. Dlouhodobě se ukazuje, že problém je hlubší než jenom nějaká potřeba výměny politiků. Je tady potřeba aktivizovat občany k uvědomění si toho, kde je problém, a zapojení se do aktivního občanského života. Budeme dělat všechno pro to, aby zezdola byla podpora pro demokratické strany, aby se našel plán, jak to udělat, aby populisté a extremisté nezvítězili.

Druhá věc, na kterou třeba já hodně dbám, je nějaký projekt zaměřený na snahu naučit se mluvit s lidmi, kteří mají jiný názor. Mám pocit, že obrovský problém této společnosti je nedůvěra. Nedůvěra mezilidská, nedůvěra v demokracii, nedůvěra v instituce, nedůvěra v budoucnost a velké obavy, co ta druhá strana chce. Velmi často jsme nařknuti dezinformačními weby, ale tím pádem i konkrétními lidmi, kteří tomu věří nebo to píší, z toho, že usilujeme o rozvrat společnosti. To je způsobené obrovskou nedůvěrou, kterou někteří politici cíleně živí a která má dalekosáhlé důsledky mezi lidmi.

Tohle je něco, co je naší velkou zodpovědností, naučit se s tím pracovat. Že nejde o to, nutně přesvědčit a umlátit argumenty ty druhé, ale vzájemně se pochopit. Že jsme lidé, kteří mají různé potřeby, a třeba i nacházet ty společné a nacházet řešení. Je to hodně idealistické, ale najít nějakou cestu, nějaký projekt, jak zpopularizovat nenásilnou komunikaci nebo něco takového, je pro budoucnost naší společnosti zásadní.