K napětí na Ukrajině přispívá i ruská televize. Země mezitím posiluje obranu

Napětí mezi oběma státy se zvyšuje. V sobotu se Rusko i Ukrajina odhodlaly k vyhoštění diplomatů. Jako první vyhostila ruská strana ukrajinského konzula Oleksandra Sosoňuka v Petrohradě kvůli aktivitám údajně neslučitelným s diplomatickým postavením. Sosoňuka předtím zadržela ruská tajná služba FSB, podle které se ukrajinský konzul snažil získat tajné informace z databází ruských bezpečnostních orgánů.

Další den Rusko oznámilo, že do Černého moře vyslalo dvojici válečných lodí, informovala agentura Reuters a ruská média. Vyslat stejný počet válečných lodí se pak o den později podle serveru Politico rozhodla také Velká Británie. V gestu na podporu Ukrajiny plánuje Spojené království podle deníku The Sunday Times do Černého moře poslat torpédoborec třídy Daring s protiletadlovými raketami a protiponorkovou fregatu třídy Duke.

V případě, že dojde k ohrožení ze strany ruských plavidel, je podle listu The Sunday Times armáda připravena nasadit také bojové letouny F-35 Lightning a helikoptéry Merlin z letadlové lodě HMS Queen Elizabeth. Ta zůstane ve Středozemním moři, protože vstup letadlových lodí do Černého moře zakazuje mezinárodní smlouva, píše britský deník.

Vyslání bojových plavidel do Černého moře zvažovaly také Spojené státy. Prezident Joe Biden se ale nakonec rozhodl rozkaz k vyslání plavidel zrušit, a zabránit tak podle jeho slov další eskalaci napětí. Minulý týden se na stranu Ukrajiny postavil například generální tajemník NATO Jens Stoltenberg nebo americký ministr zahraničí Anthony Blinken, konkrétní kroky proti Rusku ale nepředstavili.

Britská stanice BBC mezitím informovala o reportážích pořadu Vesti Nedeli vysílaného na ruské státní televizi Russia 24. V něm se v posledním týdnu opakovaně objevovaly informace o rozmisťování výzbroje Severoatlantické aliance na Ukrajině. „Nikdy předtím jsem neviděl takové množství aliančního armádního vybavení na ukrajinské půdě,“ cituje BBC reportáž, která při té příležitosti ukazovala záběry dopravního letounu americké armády Boeing C-17 Globemaster III přistávajícího na letištní ploše.

Jenže video zachycuje americký letoun přistávající na Aljašce. Záběry, o kterých tvůrci reportáže tvrdí, že je mají z YouTube kanálu US Military News, pocházejí dle BBC z webu amerického ministerstva obrany. Video v reportáži je pak v porovnání s originálem výrazně zesvětleno, díky čemuž například zaniknou hory v pozadí. Podle budov v pozadí je ale možné poznat, že jde o stejné záběry.

Stejně tak ruská státní stanice vysílala informaci, že na západ Ukrajiny dopravila Severoatlantická aliance americké tanky M1 Abrams. Záběry ale ve skutečnosti pocházejí z Bulharska z roku 2015, kdy se zde konalo vojenské cvičení nazvané operace Rychlost a síla. Ve vysílání stanice se pak podle BBC objevil také domnělý citát britského premiéra během Krymské války lorda Palmerstona. „Je tak těžké žít, když nikdo nevede válku s Ruskem,“ měl říci bývalý předseda vlády. Výrok měl zaznít 1. března 1848 na půdě Dolní sněmovny Spojeného království, v oficiálním zápisu jednání se ale nevyskytuje.

Ukrajina podle serveru Politico od roku 2014 výrazně zvyšuje své investice do obrany. Zatímco v roce 2014 mířilo na obranu 2,2 procenta ukrajinského HDP, v roce 2019 už to bylo 3,4 procenta, uvádí Stockholm International Peace Research Institute. Jak je na tom tato země v porovnání s Ruskem? Rusko ve stejném roce na svou obranu vyčlenilo 3,9 procenta HDP. Z pohledu financí jde ale o závratné rozdíly: Zatímco Ukrajina v roce 2019 poslala na svou obranu 5,2 miliardy dolarů, Rusko vyčlenilo celkem 65 miliard dolarů.

Ukrajinská armáda pak podle Global Firepower Index čítá celkem 255 tisíc profesionálních vojáků a 900 tisíc mužů v aktivní záloze. Rusko oproti tomu disponuje jedním milionem vojáků, těch v aktivních zálohách má pak země dva miliony.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj už na začátku dubna uvedl, že vstup Ukrajiny do NATO je jedinou cestou, jak ukončit konflikt v Donbasu. Následně prezident apeloval na Severoatlantickou alianci, aby vstup Ukrajiny do vojenského paktu urychlila. Ukrajinská armáda podle dokumentu kyjevského New Europe Center za prvních 18 měsíců Zelenského vlády splnila dalších 96 standardů potřebných ke vstupu do NATO. Podle odborníků je ale tempo plnění těchto standardů stále pomalé, a vstup do NATO tak bude otázkou spíše řádů let.