Článek
Devět států EU vyzývá Evropskou unii k vypracování „homogenního“ plánu, který pomůže zmírnit katastrofické dopady epidemie nemoci covid-19 na turistický ruch. Na pondělní videokonferenci vyslovilo Evropské komisi požadavek zahrnout turismus do vznikajícího evropského plánu na oživení ekonomik Španělsko, Portugalsko, Francie, Malta, Itálie, Řecko, Kypr, Bulharsko a Rumunsko.
Konkrétní návrh, jak situaci řešit, na videokonferenci odprezentoval chorvatský ministr turistiky Gari Cappelli.
Jde o návrh zavést systém takzvaného „covid-19 pasu“, který by se stal zdravotním cestovním dokumentem uznávaným napříč celou Unií. Podle Cappelliho by ho občané států EU mohli používat při cestě z i na dovolenou, a to jak v letecké, silniční, železniční i námořní dopravě.
„Šlo by o důkaz, že turista není nakažený nemocí covid-19,“ cituje Cappelliho Forbes. Detaily se na veřejnost nedostaly. Na tom, že je třeba, aby se začalo cestovat, ale podle všeho na videokonferenci panovala shoda.
„Zdá se, že mezi zeměmi EU je dostatek dobré vůle a chuti najít způsob, jak státy opětovně propojit,“ uvedlo chorvatské předsednictví v tiskové zprávě po jednání. Cappelli zároveň dodal, že stanovení konkrétních podmínek pro cestování by mělo být zejména v režii expertů.
O trochu podrobněji plán nastínil řecký ministr turistiky Harry Theocharis. V Řecku se totiž o „zdravotním pasu“ mluví už delší dobu a Theocharis si ho podle serveru Euroactiv představuje tak, že občan členského státu EU, který chce cestovat, si ho zřídí ve svém domovském státě. To znamená, že by se testovalo ještě před odjezdem, tedy pokud by Čech chtěl na dovolenou do Řecka, musel by nejspíš krátce před odjezdem v Česku absolvovat test a tím se pak v Řecku prokázat.
Možností je víc
Prvních dohod alespoň na bilaterální úrovni zejména mezi státy, které nejsou koronavirovou epidemií zasaženy silně, by Cappelli chtěl dosáhnout do konce května. Zmínil i možnost vytvořit mezi danými státy „turistické koridory“, kudy by mohli lidé po dohodě provizorně proudit.
Dvoustranná jednání už běží týdny. Na téma koordinovaného znovuotevření turistického ruchu již mluvil chorvatský premiér Andrej Plenković například i se svým českým protějškem Andrejem Babišem, německou kancléřkou Angelou Merkelovou, rakouským kancléřem Sebastianem Kurzem, maďarským premiérem Viktorem Orbánem a slovinským ministerským předsedou Janezem Janšou.
Zainteresované vlády poukázaly, že o tom, jestli se v létě bude moci cestovat nebo ne, rozhodne především další vývoj pandemie a názory krizových štábů i epidemiologů.
Cestovní ruch tvoří 10 % HDP Unie
Forbes připomíná, že ačkoliv mnoho států začíná tento týden uvolňovat opatření proti šíření koronaviru, cestování cizinců na vlastní území se to většinou netýká. Minimálně do 15. května zůstávají zavřené i vnější hranice EU.
Zastavení evropského cestovního ruchu přes celou letní sezonu by znamenalo katastrofu pro beztak silně zasažené ekonomiky evropských států. Na evropské zaměstnanosti se cestovní ruch podílí 12 procenty, na HDP pak procenty 10. Pro země jižní Evropy je turistika ještě důležitější, nejvíc právě v Chorvatsku, kde příjmy z cestovního ruchu tvoří celých 20 procent HPD.
V průměru více než tři čtvrtiny volnočasových i pracovních zahraničních cest občanů EU směřují do sousedních zemí, které z drtivé většiny zůstávají zavřené nebo nabízejí jen průjezd státem, a to za výjimečných podmínek.
