K Marsu vzlétne flotila raket ze tří zemí. Evropu ze hry vyřadila pandemie

Jako první má svou cestu započnout loď Spojených arabských emirátů, která bude zároveň první interplanetární misí provedená arabskou zemí. V příštích týdnech ji bude následovat americká a čínská loď.

Jde o separátní projekty, jejichž načasování přesto není náhodné. Nekoordinovala je mezinárodní spolupráce, ale vesmír sám. Začíná totiž krátké období, kdy nastanou ideální podmínky pro cestu. Jde zhruba o měsíční okno, ve kterém je Mars a Země na stejné straně Slunce, což zkracuje cestu a množství potřebného paliva. Další takové okno se otevře až za 26 měsíců.

Mise Spojených arabských emirátů nese název Al Amal neboli Naděje, měla odstartovat už v úterý, kvůli počasí byl ale start odložen na čtvrtek. Naděje se nezapíše do historie jen jako první projekt svého druhu z arabského světa, jeho cílem je vytvořit vůbec první mapu počasí Marsu.

Zařízení vybavené infračerveným spektrometrem pro studium písečných mraků a plynů v atmosféře do vesmíru vynese japonská raketa H-2A z vesmírného centra Tanegašima. Na orbit Marsu má sonda dorazit začátkem příštího roku, kdy Spojené arabské emiráty zároveň oslaví 50 let od svého vzniku.

Americká mise má ještě ambicióznější cíle. Na Mars má NASA v plánu dopravit vozítko Perseverance (Vytrvalost) o velikosti dodávky, které bude v první řadě pátrat po známkách života, který na Marsu před miliardami let mohl existovat. Dalším úkolem bude sebrat vzorky půdy a hornin z pečlivě vybraného místa v kráteru Jezero, který byl, jak už název odvozený od města v Bosně a Hercegovině naznačuje, v daleké minulosti zalitý vodou, a je tam proto vyšší pravděpodobnost nálezu pozůstatků života.

Dalším a vůbec nejtěžším úkolem bude dopravit vzorky na Zem, kde je poprvé v historii budou moci vědci analyzovat v technologickém pohodlí těch nejlepších laboratoří. Mělo by jít asi o půl kilogramu vzorků, které nejprve po vrtání nashromáždí samotné vozítko do několika malých kovových tyčí. Ty Perseverance převeze na místo, kde už bude čekat další zařízení (které má postavit Evropská vesmírná společnost), z něhož pocestují raketou na orbit Marsu. Tam je v nádobě o velikosti fotbalového míče sebere další loď a teprve ta vzorky dopraví až na Zem, kde má přistát padákem v utažské poušti.

ESA měla ve spolupráci s Ruskem v plánu poslat toto léto na Mars i vlastní vozítko. Přípravy ale zdržela pandemie koronaviru a v březnu Roskosmos a ESA oznámily, že jejich mise ExoMars to už nestihne a bude muset čekat do roku 2022, až se Mars a Země opět příhodně přiblíží.

Výzkum v laboratořích by měl začít do roku 2031. Mise má po předešlých odkladech odstartovat na přelomu července a srpna.

NASA se kromě přesnějšího zacílení při přistání, které umožňuje lepší výběr místa pro vozítko Perseverance, chlubí i další přelomovou technologií - prvním vesmírným „vrtulníkem“. Zařízení k zvládnutí letu řídkou atmosférou Marsu potřebuje dvojicí protiběžných rotorů vyvinout desetkrát větší otáčky než obyčejný pozemský vrtulník.

Americké vesmírné agentuře se ve snaze co nejvíce usnadnit pohyb řídkou atmosférou podařilo snížit hmotnost vrtulníku na pouhých 1,8 kilogramu. Řízen bude ze Země.

Podobně ambiciózní je i čínská mise Tianwen-1 pojmenovaná podle starověké čínské básně. Peking k Marsu vyšle zařízení, které se bude skládat ze sondy obíhající na orbitu planety, přistávací lodi i vozítka.

Přesné detaily o misi jsou podle Guardianu neznámé. Hlavním cílem ale zřejmě bude hledání života, mapování povrchu planety i její atmosféry. Je známo, že Čína v další dekádě plánuje - stejně jako NASA - dopravit vzorky na Zem. Přesné datum startu dosud nebylo oznámeno, mělo by se odehrát koncem tohoto měsíce.

„Náš tým v kosmodromu Wen-čchang na misi právě pracuje, všechno jde hladce,“ napsal bez dalšího upřesnění šéf čínského Národního centra pro vesmír a vědu v Pekingu Wang Čch'k minulý týden emailem časopisu Nature.

Vědce Mars nejvíc zajímá nepochybně díky svému „živému“ potenciálu. „Mise během posledních desítek let ukázaly, že Mars není mrtvé vesmírné místo, jak jsme si mysleli ještě koncem 20. století. Ve skutečnosti je posetý starými jezerními kotlinami, vyschlými řekami a organickým materiálem,“ řekl Guardianu Ray Arvidson z Univerzity ve Washingtonu.

Objev známek minulého či dokonce současného života na Marsu by podle vědců definitivně potvrdil, že život není dílem vzácné náhody, ale příznivých podmínek, které téměř jistě jsou nebo byly na miliardách dalších planet mimo Sluneční soustavu.

V dávné minulosti se Mars, který byl dnešní Zemi o mnoho podobnější, do současné podoby zřejmě proměnil poté, co jeho v porovnání s naší planetou mnohem menší jádro vychladlo a přestalo tvořit magnetické pole. To chrání planetu před radiací a dalšími aspekty znemožňujícími existenci života, tak jak ho známe ze Země.