Jste ve válce! 10 nejdůležitějších rad podnikatelům, co dělat v krizi

Karantény a bezpečnostní opatření ze dne na den rozvrátily trh a uvrhly tisíce firem do krizové situace. Nebylo možné se na ni připravit a podnikatelé s ní často nemají žádnou zkušenost, přesto se musí bleskově přerodit v krizové manažery.

Česká asociace interim managementu (CAIM), která sdružuje profesionální krizové manažery, operativně zpracovala příručku krizového managementu pro současnou situaci. Je určena šéfům malých a středních firem, zejména výrobních. Má jim pomoci nastartovat záchranný proces.

Materiál v plném znění je volně k dispozici na webu www.caim.cz. Seznam Zprávy z něj ve spolupráci se spoluautory vybraly 10 hlavních zásad řízení v koronavirové krizi.

„Firma v krizi potřebuje vojenský režim,“ říká krizový manažer z CAIM Jiří Šmíd. „Demokracie i dosavadní způsob komunikace jsou v krizi nepoužitelné.“

Podle Šmída je pro šéfa na počátku vůbec nejdůležitější si připustit, že je v nové situaci: „Že bojuje o záchranu. Že neplatí předchozí plány a výhledy. A že je třeba vyžadovat od každého člověka osobní odpovědnost,“ dodává.

Firma ve válce potřebuje velitele. Profesionálové radí vytvořit krizový řídící tým o jednom až pěti lidech, podle velikosti firmy. „Potlačte v sobě paniku, v krizi je důležitá role lídra. A klid, rozvážnost, odhodlání, rozhodnost,“ radí Šmíd.

Člověka, který velí v krizi, je třeba zbavit v co největší míře běžných povinností z předkrizových dob, aby se mohl plně soustředit na hlavní úkol: záchranu firmy. „Řízení stavte na centralistickém modelu, hlavně se vyhněte chaotickému mikromanagementu,“ říká místopředseda CAIM Petr Karásek.

Krizový lídr by měl zpracovat koncepční krizové scénáře na období jednoho, tří až devíti měsíců, aby si udržel nadhled a myšlenkový náskok.

Pro firmu v krizi je klíčové zajistit co největší objem disponibilních prostředků. Chce to několik kroků: jednat s bankou a leasingovým partnerem o odkladu splátek, jednat s dodavateli o splátkových kalendářích, pokusit se dojednat dřívější platby u odběratelů – i za cenu poskytnutí slevy. Případně jednat se zaměstnanci o splátkování mezd.

Vláda slíbila firmám od začátku dubna bezúročné půjčky v rámci úvěrového programu COVID (podrobnosti ZDE). Podle krizových profesionálů ale není radno na tuto pomoc spoléhat.

„Stát nebude schopen pustit do ekonomiky tolik peněz, aby to pokrylo všechny ztráty. Není také jasné, jak rychle bude schopen zpracovávat obrovský počet žádostí, který se dá čekat. Navíc jde o půjčku – peníze bude třeba jednou vrátit,“ varuje Šmíd.

Zajištění hotovosti se podle něj dá zvládnout i ve válečném stavu. „I když firma vykazuje účetní ztrátu, může po určitou dobu fungovat a přežít,“ říká Šmíd. „Už jsem řídil firmu s asi 70 zaměstnanci, která byla ztrátová, v době mého příchodu jí skoro dva roky nefungovalo účetnictví. Ale protože se mi podařilo řídit peníze tak, abychom hradili závazky, přežila,“ vzpomíná.

„Připusťte si, že výjimečná situace se může protáhnout až na několik měsíců,“ varuje Petr Karásek. Radí rozdělit zaměstnance na skupiny podle důležitosti i podle toho, kdo musí zůstat na pracovišti a kdo může pracovat doma.

„Nastavte zastupitelnost, případně i dva střídající se týmy, které se navzájem fyzicky nepotkávají,“ dodává místopředseda CAIM. Firma se tím zabezpečí pro případ, že se mezi zaměstnanci objeví nákaza a kolegové nakaženého pracovníka půjdou do karantény.

Potřebujete loajalitu a důvěru zaměstnanců. Mluvte s nimi otevřeně a pravdivě, radí profesionálové.

Vytipujte nejohroženější skupiny (samoživitelé, oba partneři zaměstnaní ve firmě, lidé nemocní nebo v karanténě). Rozhodněte, jak jim firma pomůže, a oznamte to ostatním, dodávají.

Během válečného stavu je firma nesmí ztratit. „Proto je třeba s nimi intenzivně a otevřeně komunikovat, aby co nejpřesněji znali vaše možnosti vyrábět a expedovat a vy abyste měli informace o inkasu svých pohledávek,“ radí členové CAIM.

„Nesmíte zastavit nově dohodnuté platby, nesmíte dostat své dodavatele do neřešitelné krize. Až se situace uklidní, budete potřebovat i ty, kteří vám teď připadají méně důležití. A všichni dodavatelé si budou pamatovat, jak jste se chovali,“ radí Jiří Šmíd, jak si udržet dodavatele.

Krizový manažer by měl neustále aktualizovat svůj finanční, výrobní a ekonomický plán na nejbližší období – s ohledem na měnící se podmínky. Neutápět se v momentálních potížích a udržovat si nadhled.

„Vždycky je důležité mluvit pravdu,“ zdůrazňuje Šmíd. Než si vymýšlet, je podle něj vždycky lepší říct „Nevím – zjistím a odpovím do…“

Podle krizových šéfů nebývá v krizovém válečném stavu vždycky čas na zpracovávání nových smluv nebo aktualizaci těch existujících. „Partner musí vědět, že pokud se s ním operativně telefonem dohodnu, platí to. Takto vytvořené vazby se vám totiž v i budoucnu po odeznění krize mnohonásobně vrátí,“ říká Šmíd.

„A hlavně, opravdu se svým okolím komunikujte,“ uzavírá sérii rad pro ohrožené firmy Petr Karásek.

Podle manažerů z CAIM je dobré se v nevyzkoušené turbulentní situaci obrátit na krizové profesionály. „Nejhorší a nejdražší cesta je učit se krizovému managementu metodou pokus-omyl,“ varuje Šmíd. Dopady koronaviru jsou ale tak rozsáhlé, že ani kapacity profesionálů na záchranu firem v dnešní době nestačí.

„Už teď se ale objevují lidé připravení situaci zneužít, stejně jako se falešní poradci objevili například v poradenství týkajícím se osobních bankrotů a oddlužení,“ říkají lidé z CAIM. A varují, že šmejdi vydávající se za profesionály nejen nepomohou, ale mohou i uškodit.