Článek
Dvě pětiny zaměstnanců naopak popsaly zodpovědný přístup firem, více než pětina testovala své zaměstnance ještě před zavedením této povinnosti. Vyplývá to z průzkumu projektu Život během pandemie, o kterém dnes informoval jeden z autorů, sociolog Daniel Prokop.
Dotazování se zúčastnilo asi 2000 respondentů, z toho přes 900 bylo zaměstnanců. Každý sedmý zaměstnanec uvedl, že jej zaměstnavatel či nadřízený vyzýval k porušování pravidel v testování a trasování. Jednalo se například o to, že nabádal zaměstnance, aby své kontakty nehlásil hygieně, říkal nemocným, ať zůstanou doma, ale nejdou na testy. Někteří zaměstnavatelé dokonce chtěli po svých pracovnících, aby šli do práce, i když byli v kontaktu s nakaženým nebo mají lehké symptomy nemoci. Zhruba každý sedmý zaměstnanec uvedl, že mu nebyla umožněna práce z domova, i když by to šlo.
Pozitivní zkušenosti zaměstnanců jsou ale častější. Pětina vypověděla, že jejich firma testovala pracovníky už před zavedením povinnosti. Téměř dvě třetiny pracovníků jejich firma vybavila hygienickými a ochrannými prostředky, které mohou používat i mimo práci. Sedmině lidí jejich firmy doplácely v karanténě či izolaci více peněz nad zákonných 60 procent náhrady mzdy.
Postupy firem se podle průzkumu mírně liší mezi odvětvími. V průmyslu je větší problém s obcházením oficiálního testování, hlášení kontaktů a karantén, ale zase firmy testovaly už před zavedením povinnosti. Ve státní správě pracovníci častěji mluvili o nepovolování práce z domova.
Z dlouhodobého zkoumání projektu Život během pandemie vyplývá, že 56 procent respondentů chodí do práce ve chvíli, kdy má zvýšenou teplotu a ztrátu čichu, což mohou být projevy nemoci covid-19, a zároveň nebyli testovaní. Skoro 80 procent chodí do práce, pokud byli v kontaktu s nakaženým a nebyli testovaní. Pokud mají pozitivní výsledek testu na covid-19, docházka do práce klesá téměř na nulu. Autoři výzkumu se proto domnívají, že kvalitní, opakované a včasné testování, zvýšení náhrady mzdy v karanténě a kontrola postupu zaměstnavatelů mohou přispět k omezení šíření nákazy na pracovištích.
14 % zaměstnanců říká, že jejich zaměstnavatel vyzýval k nehlášení kontaktů, netestování se či k chození do práce po kontaktu s nakaženým / symptomech. 16 %, že jejich zaměstnavatel či nadřízení nedovolují home-office, ačkoli by to šlo. /1 https://t.co/MK6GRz9FQR pic.twitter.com/kWuJeLMW0P
— Daniel Prokop (@dan_prokop) March 8, 2021
Výzkum také uvádí, že od poloviny února do začátku března stoupla podpora protiepidemických opatření. Většina lidí podporuje například povinné testování ve firmách, omezení provozu obchodů, kulturních akcí a sportu či dočasné zavření restaurací. Naopak spíše negativně jsou lidmi vnímaná opatření jako uzavření škol a obchodů. Omezování kontaktů v rodinách, dálková výuka na středních a vysokých školách a zákaz vycházení po 21. hodině mají nyní podporu alespoň poloviny dotázaných, v polovině února však byla podpora nižší.
