Článek
V páté třídě se děti rozdělí na dva proudy. Na budoucí právníky, lékaře a inženýry, kteří přestoupí na víceletá gymnázia, a na řemeslníky či dělníky, kteří zůstanou až do devítky na základních školách. Trochu přehnané, ovšem statisticky podložené. České školství tak podle kritiků segreguje děti a přispívá k nerovnostem ve společnosti. Hlavní roli, v které skupině dítě skončí, pak hraje rodina.
„Na víceletá gymnázia se hlásí děti, jejichž rodiče si to přejí. Je jim 11 let, sama bych si v tom věku netroufla rozhodnout za své dítě, co bude dělat,“ míní redaktorka magazínu A2larm Saša Uhlová.
„Mému synovi na druhém stupni ZŠ učitelé snižovali sebevědomí, chovali se k němu jako k nějakému odpadu právě proto, že v páté třídě děti odešly na víceletá gymnázia a učitelé na druhém stupni pak ty, co zůstaly, brali automaticky tak, že jsou k ničemu,“ popisuje svou osobní zkušenost.
Podle poslance a experta na školství Václava Klause ml. (Trikolóra) by případné zrušení víceletých gymnázií zásadně nevadilo. „Místo osmiletého by vznikla dvě čtyřletá gymnázia, těm školám by se asi nic nestalo. Společnost by se ale měla vrátit k tomu, že základem je to, co umí deváťák, tedy doručit vzdělání všem dětem a snažit se ho zlepšit. V tom úspěšní nejsme,“ míní Klaus.
Pro argumenty rodičů, kteří se snaží své potomky dostat na víceletá gymnázia, má ale pochopení. „Chtějí, aby děti byly v kolektivu, kde vzdělání stojí na žebříčku hodnot v popředí. Hlasují proto nohama. Celospolečenský důvod je ten, že zhruba 80 % mladých lidí jde na vysokou školu, takže logicky předtím směřují na gymnázia. Neznamená to, že jdou studovat nejnadanější, ale všichni,“ říká.
Anketa
S tím, že hlavním problémem je úroveň vzdělání na druhém stupni, souhlasí i novinářka Uhlová: „Na víceletá gymnázia odcházejí i děti rodičů, kteří by si to třeba nepřáli, ale bojí se, že základní škola sníží na druhém stupni kvalitu. Proto radši zaplatí dětem doučování (aby udělaly přijímací zkoušky na víceletá gymnázia). Utíkají před horšími podmínkami.“
Podle pravidelných hodnocení Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) má rodinné zázemí na budoucí vzdělání českých dětí až příliš velký vliv. Šanci na gymnáziích dostanou mnohem pravděpodobněji ti, jejichž rodiče jsou sami vzdělaní a ekonomicky zajištění.
„Replikují se nám sociální statuty rodin do vzdělání jejich dětí, to znamená, že nemáme rovný přístup ke vzdělání,“ upozornil nedávno ministr školství Robert Plaga (ANO).
I podle Klause víceletá gymnázia přispívají k rozdělení společnosti tím, že ze základních škol „odčerpají“ už v páté třídě budoucí elity. „Pokud by stát víceletá gymnázia zrušil, základní školy by to spíš přivítaly,“ říká. „Od aktivních rodičů by pak byl větší tlak na zlepšení základních škol. To by pomohlo,“ dodává Uhlová.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) nyní připravuje novou vzdělávací strategii do roku 2030. Její hlavní cíle formuluje v tomto týdnu expertní tým. A jedním z uvažovaných kroků je i do budoucna víceletá gymnázia zrušit.
Téma je evergreenem debat o českém školství. Ministerstvo zatím pouze rozhodlo, že nebude počty gymnázií rozšiřovat. V aktuálním školním roce v Česku funguje 69 šestiletých a 271 osmiletých gymnázií.