Článek
Minulý týden Sněmovnu zachvátila další z politických bitev o podobu maturity. Poslanci nakonec uložili ministrovi školství Robertu Plagovi (za ANO), aby připravil úřední maturitu. Usnesení prohlasovaly za pomoci SPD a Dominika Feriho (TOP 09) paradoxně vládní strany ANO a ČSSD vůči vlastnímu ministrovi. A v podstatě i navzdory premiérovi Andreji Babišovi (ANO), který po velké debatě na Plagovy úpravy přistoupil.
Zákonodárci argumentovali tím, že nebyly dodrženy původně dané termíny pro obnovení praktického vyučování a školy nevyšly dostatečně studentům vstříc.
„Opatření Ministerstva školství z 15. března počítalo s tím, že se obnoví praxe. Stalo se nám ale to, co nikdo neplánoval, že 19. dubna odstartovaly praktické části maturit, aniž bychom do té doby obnovili praktické vyučování,“ nelíbí se poslankyni a navrhovatelce usnesení Kateřině Valachové (ČSSD).
Valachová argumentuje například čísly z Pardubického kraje, kde ze 47 škol posunuly termíny jen čtyři a pouze zhruba polovina škol změnila obsah maturitních zkoušek.
Podle Plagy ale není možné, aby MŠMT usnesení Sněmovny splnilo.
„Sněmovna v dnešním (čtvrtečním, pozn. red.) usnesení, v části, která se týká úředních maturit, žádá po ministerstvu školství nezákonný postup. Ministerstvo školství nemůže svým interním předpisem umožnit udělení úřední maturity,“ uvedl ministr školství.
40 škol, 5 praktických, 100% úspěšnost
Školy mohly s praktickými maturitami začít skutečně už 19. dubna, tedy týden před obnovením praktické výuky. A zvlášť na sociálních sítích se šíří velké množství příběhů popisujících, jak žáci u zkoušek selhali, protože po nich učitelé vyžadovali znalosti a dovednosti, které neměli šanci si osvojit.
Seznam Zprávy se proto podívaly na to, jak maturity dopadly na technických středních školách v Pardubickém a Jihočeském kraji. Právě u technických škol je dohánění praxí největším problémem. Zajímalo nás také, jestli případně školy posunovaly termíny zkoušek nebo upravovaly jejich obsah.
Zdá se ale, že v těchto dvou krajích žáci na žádné větší obtíže zatím nenaráží. Ze 40 technických škol se k praktickým zkouškám hned v prvním týdnu uchýlilo jen pět z nich. A výsledek? Zatím stoprocentní úspěšnost.
„Někteří skládali zkoušku formou projektů, další měli praktickou zkoušku. Uspěli ale všichni,“ popsal pro Seznam Zprávy ředitel Střední průmyslové školy automobilní a technické v Českých Budějovicích Jan Šindelář.
Praktická zkouška v prvním týdnu potkala na škole obory, u kterých si byli učitelé jistí, že žáci manko nenabrali. A výsledky to potvrdily. Ředitel ale vyšel vstříc mechanikům-seřizovačům, kteří potřebovali ještě další praxi.
„U tohoto oboru jsme praktickou zkoušku posunuli z toho důvodu, že žáci neměli šanci být přítomni na přípravě ve škole,“ dodává Šindelář.
Stejně se dařilo i maturantům SOŠ Písek, SOŠ Třemošnice a SPŠ Chrudim. I když tam mají výsledky jen u jedné ze tří tříd. Na všechna hodnocení čeká také ještě SPŠ stavební v Pardubicích.
„Nemáme ještě úplně všechno opraveno. Žáci kombinovaného studia uspěli všichni. Čekáme na výsledky denního studia. Jsou tam indicie, že u dvou žáků to vypadá špatně, ale musíme to probrat na základě hodnocení, které je vyvěšené na našich webových stránkách,“ říká ředitelka školy Renata Petružálková. Celkem maturitu skládalo 50 žáků.
Ředitelka Petružálková je přesvědčená, že žáci byli připraveni dobře. Už kvůli tomu, že praktická maturita probíhala v softwarovém programu, jehož používání žáci cvičili po celou dobu distanční výuky on-line.
O tom vypovídají i zjištění České školní inspekce. Ta sledovala distanční výuku ve všech ročnících, ale speciálně se zaměřila také na maturanty a žáky chystající se na závěrečné zkoušky.
„Školy reflektovaly fakt, že žáci směřují k maturitě a závěrečné zkoušce. Projevilo se to v organizaci výuky a zaměření na profilové, odborné a všeobecně vzdělávací předměty. Samozřejmě problémem byly praxe, ale školy v profilové části zohledňují, jestli žáci absolvovali praxi, případně v jakém rozsahu,“ popisuje ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal.
Například 74 % středních odborných škol nabízelo žákům, kteří měli s učivem problém, individuální konzultace. To je nejvíce v porovnání se všemi ostatními stupni a obory vzdělávání.
Zkoušky až v květnu nebo červnu
„I kdybychom připustili, že 19. dubna zahájilo praktické zkoušky jen deset procent škol, tak je to pořád obrovský problém z pohledu zpochybnění zákonných pravidel a rovného přístupu ke vzdělání,“ vrací se Valachová k tomu, že žáci z těchto škol maturovali ještě před obnovením praktické výuky.
Je také pravdou, že jen menší část škol praktické zkoušky termínově posouvala. V řadě případů to bylo ale kvůli tomu, že už původně měly školy maturity naplánované až na květen nebo červen.
„Nemuseli jsme nic posouvat, protože už čtyřicet let máme praktické zkoušky v červnu,“ vysvětluje například ředitel Střední odborné školy veterinární, mechanizační a zahradnické v Českých Budějovicích Břetislav Kábele.
Žádná ze sledovaných škol v Pardubickém nebo Jihočeském kraji pak nevyužila možnost posunout praktickou zkoušku až do prázdninových měsíců. V tomto případě totiž naráží na personální limity. Jednoduše učitelé si například musí vybrat zákonem danou dovolenou, jinak ji budou muset vyčerpat na podzim, což z hlediska provozu není pro školy myslitelné.
Zároveň řada škol, která vyučuje i v učebních oborech, přesouvá na prázdninové termíny když už tak závěrečné zkoušky namísto těch maturitních. Protože jestli někdo na covidovou výuku doplatil nejvíce, tak to byli učni.
Zatímco volání poslanců po uzákonění úřední maturity tak ministr školství Plaga nevyslyšel, další bod sněmovního usnesení splnil. Studenti dostanou navíc jeden náhradní termín na opravu didaktické i praktické části. První část zkoušky budou neúspěšní maturanti opravovat na začátku července, druhou podle rozhodnutí školy, ale nejdéle do konce srpna.
