Článek
Rozhovor, jehož písemnou verzi vám přinášíme, se zabýval i rozvojem pražské zoo, která s půldruhým milionem návštěvníků ročně patří mezi nejvyhledávanější turistické cíle v České republice.
Jak to aktuálně vypadá s příchodem pandy velké z Číny do pražské zoologické zahrady?
To je dlouhodobý záměr. Když vezmu popořadě, jaké významné expozice chceme v zoo udělat, tak v první řadě jsou to gorily. Aby nebyly v záplavovém území. Snad už brzo začneme stavět. Další v pořadí je nová expozice ledních medvědů. Protože ta nynější je stará, na špatném místě...
To už ale souvisí s plánem na příchod pand.
Na místě, kde jsou teď lední medvědi, by měla stát expozice pand velkých a dalších zvířat, restaurace. Zkrátka tahle část zoologické zahrady, která je teď v podobě jako v roce 1932, 1933, by se měla změnit. Pokud jde o pandy, tak máme vysoutěžený architektonický návrh a začneme ho zpracovávat do podoby projektu. Čili když mluvíme o pandě, mluvíme opravdu o řadě let.
S výstavbou pavilonu pand počítáte na rok 2019, což je zanedlouho.
No, to je otázka, jestli se ten začátek výstavby skutečně podaří takhle brzo, protože jsme se zpozdili s pavilonem goril kvůli problémům s městskou částí Troja. Spíš bych to v tuto chvíli viděl na rok 2020.
Zpolitizovaná panda. Na tahu je Hrad
Jak velká je teď pravděpodobnost, že nakonec panda z Číny přijde?
Oba víme, že ta panda je hodně zpolitizovaná, možná u nás víc než v Číně. A určitě to bude záležet i na tom, jaký bude zájem představitelů jak hlavního města, tak státu na tom, aby u nás panda byla. Samozřejmě my o ni velmi stojíme, bereme ji jako symbol ochrany přírody, jako prestižní zvíře, jako zvíře, které by zoo Praha slušelo. Třeba teď je panda nově v Berlíně, kancléřka Merkelová tam otevírala expozici, byla kolem toho ohromná sláva.
Můžete vy jako ředitel zoo udělat ještě něco víc, nebo už je to teď opravdu v rukách politických představitelů, ať už města nebo státu: prezidenta, premiéra?
Pokud jde o oslovení čínské strany, o ty formální kroky, to je teď na vrcholných představitelích. My víc udělat nemůžeme. Můžeme připravovat nový pavilon, ale formální kroky ve vztahu k čínské straně už udělat nemůžeme.
Na celý záznam rozhovoru s Miroslavem Bobkem se podívejte zde:
Video: Jiří Kubík
Máte přehled o tom, jestli například prezident Zeman už nějaký formální krok směrem k Číně udělal?
Ty informace nemám úplně potvrzené, ale není mi známo, že by šel oficiální podepsaný dopis s žádostí o poskytnutí pand.
Čeká se na něco? Nebo vás jenom neinformují?
Myslím, že to není věc, která by úplně extrémně spěchala.
Co v té pandí diplomacii hraje největší roli? Pavilon už chystáte. Co dál?
Ty formální kroky. Aby proběhly. Pak jednání o - v uvozovkách - ceně těch pand, protože to není nějaká fixní suma.
Zasahuje do toho třeba i premiér, vláda, zda je výše požadované částky za zapůjčení pand pro nás akceptovatelná?
Ne, ne. Co skutečně musí proběhnout, je, že se to musí hlavě státu potvrdit, potom bychom měli být my vyrozuměni s tím, že nás čínská strana posílá jednat s tím a tím ministerstvem a jsme přiděleni té a té zoologické zahradě nebo chovné stanici pand.
Dá se říct tedy, že teď je na tahu Hrad?
Ano.
A čekáte, jestli Hrad už žádost do Číny odeslal, nebo už čeká na odpověď?
Dá se to tak říct, ano.
Potom to může být jak dlouhá doba do chvíle, než pandy do České republiky přijdou?
Co vím z jiných evropských zemí, tak potom to může probíhat velmi rychle. Jistě - jsou tam takové kroky, které i my děláme v jiných zoologických zahradách, že místní odborníci si ten pavilon prohlédnou, posoudí ho, proběhnou nějaká školení a podobně. Ale nemyslím si, že by to potom muselo nutně trvat nějak dlouho.
Může se teoreticky stát, že pavilon pro pandy vznikne, čínští experti ho posoudí a zjistí, že se jim nelíbí?
To nezjistí, protože my máme z čínské strany a koneckonců i z odborných publikací velmi přesné parametry, které by měl pavilon splňovat.
Před pár týdny jsem s rodinou navštívil vídeňskou zoo, kde pandy mají, a zarazilo mě, že jejich pavilon není zrovna z těch nejexkluzivnějších nebo nejdokonalejších. Je dost nepřehledný, jsou tam dlaždičky, je to pro ta zvířata ne úplně komfortní…
To je starý pavilon, který byl původně určen pro jiná zvířata. Ale je potřeba si uvědomit, že pandy přišly do Vídně před mnoha lety. Tehdy i pohled na chov pand byl jiný, jiné byly i požadavky. To je tak skoro se vším: Když se podíváte na náš pavilon goril, který je starý dvacet let, a srovnáme ho s tím novým, tak to jsou úplně jiné příběhy. Protože u chovu zvířat probíhá nějaké poznání, snaha zlepšit životní podmínky pro zvířata, což nutně neznamená, že by se pavilony zvětšovaly, ale jsou jinak upravené, jinak vybavené a podobně.
Povodeň přinesla zoo dobré podmínky
Pražská zoo měla – dalo by se říci – ideální podmínky pro to, aby se zvelebila, zrekonstruovala, dostala do lepších standardů právě poté, co povodeň před patnácti lety značnou část areálu zdevastovala…
No je to zajímavý paradox, říkat, že – ne vinou, ale díky povodni vznikly dobré podmínky. Ale je to do určité míry pravda, protože veřejnost projevila svou náklonnost pražské zoologické zahradě, projevili ji i politici, že do ní poskytli prostředky. Skutečně po té povodni v roce 2002 byla ruka otevřená a bylo možné v zoo investovat a pomýšlet i do budoucna. Koneckonců náš nový pavilon slonů, údolí slonů, pavilon hrochů, byly sice otevřeny před několika lety, ale záměr vznikl právě po povodni 2002, na kterou sloní býk Kadira doplatil životem.
Návštěvnost před povodní byla kolem 600 tisíc ročně. Loni jste slavili rekordní návštěvnost skoro 1,5 milionu. Je to pořád důsledkem toho, že zahrada prošla velkou proměnou, nebo se i změnil přístup lidí ke zvířatům a návštěva zoo je už atraktivní i pro lidi, které to dřív nezajímalo?
Na to se těžko odpovídá. Určitě to souvisí s rozvojem zahrady. Nabízí stále něco nového, ať už jsou to stavby, zvířata, programy. Píše se o ní, chodíme do médií, mluvíme o ní. Bezpochyby tam hraje roli i větší zájem veřejnosti o zoologické zahrady nebo vůbec o zábavu. A jistě tam hraje roli i turismus, který do Prahy směřuje ze zahraničí. Vždycky říkám, že areál zoo je členitý, krásný. Je to práce našich předchůdců, kteří zoo vybudovali pověst, jež nevznikla v roce 2002 - ať už mezinárodně, nebo u nás. Jsou to nové stavby, jsou to zvířata, jsou to zvířecí celebrity. Opravdu si myslím, že vždycky to je amalgám smíchaný ze všech těchto přísad.
Pravdou je, že tu loňskou rekordní návštěvnost ovlivnilo i to, že se vám v pražské zoo narodila dvě slůňata, což je vlastně unikát.
A gorila. Takže tahle trojice.
Loni jste měli 1,5 milionu návštěvníků. Myslíte, že letos tuto hranici překročíte?
Ono je to vždycky tak, že jeden rok je rekord, další rok je o trochu méně. Pak je zase rekord a pak ve vztahu k tomu rekordu zase o trochu méně. Takže ta přímka stoupá, ale nikdy dva roky za sebou se návštěvnost nezvedne. Takže z tohoto se nevymkneme. V tuhle chvíli jsme asi 22 tisíc návštěvníků za loňskem. Dá se tedy předpokládat, že to bude o něco méně, ale může se stát cokoliv: Bude krásný podzim a třeba ten loňský rekord překonáme.
Nedávno jste na Facebooku při vzpomínce na výročí povodně z roku 2002 psal, že spodní část areálu zahrady se změnila, ale oproti povodni lépe ochráněna není. To je docela drsná zpráva.
Je to tak. My jsme tu spodní část areálu změnili, aby škody nebyly velké, aby tam nebyla velká zvířata. Ještě se snažíme odstěhovat gorily. Ale pokud jde o tu skutečnou protipovodňovou ochranu, tak zoo je skutečně stále chráněna pouze tou hrází dimenzovanou na dvacetiletou vodu. Ve skutečnosti to přetéká už dřív. Snažíme se, aby tam byla protipovodňová ochrana alespoň na padesátiletou, lépe na stoletou vodu, ale musíme se smířit s tím, že to udělat nejde, protože by to znamenalo ohrožení centra Prahy, ohrožení sídel po proudu. Nicméně staví se tam nová čistička, situace se mění, hlavní město zadalo vytvoření nejenom počítačového, ale zčásti i fyzikálního modelu Trojské kotliny ve vodohospodářském ústavu, kde se proměřují různé průtoky, a mělo by se i proměřit, co by udělala jak vysoká hráz u zoo. Není to tedy tak, že by se nic nedělo, ale faktem je, že oproti roku 2002 nebo 2013 (další povodeň, pozn. red.) jiná ochrana není.
Pro vás to mimochodem znamená odstěhovat pavilon goril do jiné části zahrady…
Zvířata jako gorily, sloni, zkrátka ta, která nejde evakuovat, nebo je to problematické, musíme mít někde, kde zaplavení nehrozí.
Když lidé chodili šťouchat do zvířat klacíkem
Setkáváte se pořád s názorem, který zazníval docela silně v minulých letech, že držet zvířata v zajetí v zoo není správné? Anebo to s tím, jak se zoologické zahrady modernizují, vymizelo?
V tomto případě musím být trošku epičtější. Zoologické zahrady vznikly jako ukázka prestiže panovníků, to byly různé ty menažerie…
Což je případ i vídeňské zoo.
Přesně tak. Vznikly jako zábava pro lid, aby se šli lidé podívat na žirafu a na tygra a šťouchali do nich klacíky. Ale postupně se étos zoologických zahrad změnil. Už zoo Praha byla zakládána jako vzdělávací zařízení. Byla ostatně vybudována na pozemcích, které statkář Svoboda daroval ve prospěch staveb vzdělávacích zařízení. Postupně k tomu bezpochyby přibyla ta rekreační funkce zoologických zahrad. Další funkcí je výzkum, ale to, co je dnes vnímáno jako hlavní úkol zoo, z hlediska světové nebo i evropské asociace zoologických zahrad, je jejich příspěvek k ochraně biodiverzity. Jinými slovy, příspěvek k ochraně ohrožených druhů. Třeba gorily v zoo Praha jsou pro mě velvyslanci divoké přírody goril volně žijících v Africe a umožňují nám ukázat lidem, jak jsou úchvatné, vysvětlit lidem, že ve své domovině jsou ohrožené, proč jsou ohrožené, a dělat něco pro ty volně žijící gorily. Což my děláme.
Myslíte, že veřejnost tento pohled akceptuje, tedy že už se nedívá na zoo jako na zařízení, kde jsou zvířata držena v zajetí?
Podle mě to akceptuje. Současně se zvyšují nároky na životní pohodu zvířat. Ty opravdové zoologické zahrady vytvářejí co nejlepší podmínky pro zvířata a nezneužívají je. Bohužel u nás se jako zoologická zahrada označují i podniky, kde máte tygry v kleci pětkrát čtyři metry, kde to nejde vyčistit, kde berou mláďata lvicím, tygřicím a prodávají lidem pomazlení se s těmi mláďaty.
Žádný zákon tomu nebrání?
Brání, nebrání, je to tak. Já si myslím, že to je v rozporu se zákony, ale takovýchto zařízení tady máme velmi, velmi mnoho.
Nedávno jsem na vašem Facebooku zachytil vzkaz od jedné ženy, která vás žádala o pomoc: Navštívila jakousi kontaktní zoo v Liptově na Slovensku a viděla, že tam jsou zvířata chována v kotcích, na sluníčku, nemají možnost schovat se ve stínu. A vy jste jí odpověděl, že to se děje i v Česku a že to „prakticky nikoho nezajímá“.
Je to i v Česku a měli bychom s tím něco udělat. Psal jsem o tom pár článků, snažil jsem se o tom komunikovat, ale nezdá se mi, že by to kamkoliv vedlo.
Koho by to mělo zajímat?
Mělo by to zajímat zákonodárce, mělo by to zajímat veterinární správu, mělo by to zajímat ochranářské organizace. Myslím si, že by to mělo zajímat opravdu hodně lidí a hodně subjektů.
Znamená to - když to trochu přeženeme – že není nic tak složitého si v České republice založit vlastní zoo, byť podmínky pro chov zvířat tam nebudou ideální?
Je jednoduché založit si nějaké zařízení, které nazvete zoo. Jiná věc je, když byste chtěl vybírat standardní vstupné. To už byste musel mít licenci zoologické zahrady. Je pravda, že i tu licenci získávají zařízení, která by mohla být možná někde daleko na východě, ale ne ve střední Evropě.
Nedávno jste vyzval návštěvníky zoo, ať vám píší, co byste měli zlepšit, co jim u vás v zoo chybí. Co vám napsali?
Napsali toho spoustu. Tam bylo čtyři sta, pět set komentářů.
Co tedy budete měnit?
To neřeknu, to potřebuju probrat s kolegy, potřebujeme to nějak naplánovat, ale mám takových dvacet řádků, dvacet bodů poznámek, kde jsem si říkal, že bychom měli… Například mít misky pro psy na víc místech. Nebo třeba elektrické vozíky pro invalidy. To ale není tak jednoduché. Ale je to další bod, s čím musíme něco udělat.
Pořád je tedy co zlepšovat…
To máte vždycky všude.
