Jsme vaši partneři, budeme vám naslouchat, vzkazuje Washington Evropě

Šéf americké diplomacie Antony Blinken dnes poprvé vystoupil v sídle NATO v Bruselu, kde přítomné ujistil, že Spojené státy budou svým spojencům „naslouchat“ a budou s nimi „konzultovat“ bezpečnostní hrozby.

Blinken se na dvoudenním zasedání setká s 29 zahraničními ministry aliance NATO v rámci jeho cesty do Evropy, která má za cíl znovu posílit transatlantické vztahy. „Přijel jsem, abych vyjádřil trvající závazek USA [k NATO] … Chceme alianci oživit,“ uvedl na tiskové konferenci pro novináře.

Spojené státy tak své partnery chtějí ujistit, že jejich strategie bude jiná než za předchozího prezidenta Donalda Trumpa. Ta se nesla především v duchu Trumpova oblíbeného sloganu „America First“ (Amerika především), proti které se Blinken vymezil. „Konfrontace s našimi vlastními nedostatky může být velmi bolestivá. Ošklivá. Ale nakonec jsme se přinejmenším dnes dostali k něčemu lepšímu a silnějšímu,“ uvedl. „To poslední, co si teď můžeme dovolit, je brát Alianci jako samozřejmost,“ dodal ve svém vystoupení.

Blinken označil za největší hrozbu vzestup čínské armády a ruské pokusy o destabilizaci Západu. Alianci vyzval, aby je řešila společně. Ke spolupráci vyzval i Turecko, kde mezi prezidenty došlo v nedávné době k ostré vzájemné kritice. Minulý týden označil turecký prezident Recep Erdogan za „naprosto nepřijatelné“ prohlášení amerického prezidenta Bidena o tom, že ruský prezident Putin je „zabiják“. V neděli zase Biden vydal oficiální prohlášení, ve kterém kritizoval Erdogana za odstoupení od Istanbulské úmluvy, zaměřenou na nulovou toleranci násilí na ženách, a označil jeho krok za „hluboce politováníhodný“.

Erdogan se svými vřelými vztahy k Moskvě netají. V roce 2019 například Turecko krátce zablokovalo obraný plán Evropy a začalo ofenzívu syrských rebelů, kteří měli podporu Američanů. Francouzský prezident Emmanuel Macron tehdy prohlásil o NATO, že „utrpělo mozkovou smrt“.

Vystoupení Blinkena přítomní lídři kvitovali. „Bez NATO nebude žádná evropská obrana a bez Evropanů nebude efektivní a relevantní NATO,“ uvedl například francouzský ministr zahraničí Jean Yves Le Drian.

Generální ředitel NATO Jens Stoltenberg uvedl, že NATO bude moci opět začít strategicky rozhodovat. Dodal také, že předmětem jednání bude mimo jiné modernizace v oblasti klimatu, udržitelné financování vojenských operací a přesměrování na pomoc Západu, který musí čelit výpadům, technologickým schopnostem Číny a rostoucím ozbrojeným silám.

Velkým tématem bude především Afghánistán. V době svého působení se Trump domluvil s Tálibánem, že do 1. května v zemi ponechá pouze 2 500 vojáků, což je nejméně za posledních 20 let. Aliance nicméně doufá, že své rozhodnutí Washington ještě přehodnotí. Německý ministr zahraničí Heiko Maas například varoval, že jejich unáhlené stažení může vést k mnoha problémům v oblasti bezpečnosti, vzdělání, infrastruktury nebo lidských práv. „Chceme stažení všech sil z Afghánistánu na základě podmínek,“ řekl.

Blinken nicméně uvedl, že USA zatím jasné stanovisko nemá, ale zohlední i vzájemné diskuze se spojenci. Biden už přitom dává najevo, že vzhledem k pokračujícímu násilí v zemi bude těžké dodržet termín stažení k počátku května, jak se USA zavázaly loni v dohodě s Tálibánem. V únoru ministři obrany plánovali odchod svázat s úspěchem mírových dohod mezi afghánskou vládou a radikálním hnutím Tálibán, finální rozhodnutí ale dosud nepadlo.

Blinken ve své projevu hovořil i o německo-ruském projektu plynovodu Nord Stream 2. Varoval v něm Německo před možnými sankcemi. Společný plynovod, který by měl po dně Baltského moře přivádět zemní plyn z Ruska do Německa a je těsně před dokončením, označil za „ruský geopolitický projekt, který má rozdělit Evropu a oslabit evropskou energetickou bezpečnost“.

Zdůraznil, že „Biden uvedl jasně, že plynovod je podle něj špatný nápad. Špatný pro Evropu a špatný pro USA“. Byl podle něj vybudován „v rozporu s vlastními bezpečnostními energetickými pravidly EU“ a mohl by „podkopat zájmy Ukrajiny, Polska a dalších spojenců“.

„Jsem si jistý, že budu mít příležitost to zopakovat, včetně amerického zákona, který vyžaduje, abychom sankcionovali společnosti účastnící se úsilí o dokončení plynovodu,“ dodal.

O tom, že Spojené státy svým spojeneckým závazkům dostojí, ujišťoval Biden evropské partnery už při videovystoupení na Mnichovské bezpečnostní konferenci letos v únoru. „Amerika je zpátky,“ prohlásil tehdy. Evropané přitom v posledních letech z Washingtonu slýchali především výtky, že na společnou obranu přispívají příliš málo.