Článek
Obvodní soud pro Prahu 1 pokračoval v rozhodování ve sporu o Slovanskou epopej Alfonse Muchy.
Žalobce a malířův příbuzný John Mucha do poslední chvíle jednal se zástupci hlavního města o mimosoudním řešení sporu, k dohodě ale nedospěli.
„Kdybych vyhrál, okamžitě zahájím jednání s Prahou o zapůjčení epopeje,“ řekl před zahájením středečního jednání John Mucha novinářům.
K podání žaloby ho vedlo jednání Prahy, která chtěla dílo půjčovat do zahraničí a tím ho zničit, uvedl dále Mucha. Dědic malíře Alfonse Muchy také vzkázal, že nezáleží na tom, kdo u soudu uspěje. Jedna či druhá strana se odvolá k vyšší instanci, soud je tak slovy Muchova advokáta teprve v první třetině hokejového zápasu.
Na začátku jednání soudkyně Martina Tvrdková konstatovala, že má Mucha v dokladech uvedeno křestní jméno Jan, nikoliv John, a měl by tak tímto jménem vystupovat ve všech jednáních. Mucha na to odpověděl, že jménem John ho oslovovali vlastní rodiče a celý život toto jméno používá.
Kdo vlastní epopej?
Soudkyně po přečtení některých důkazů vyzvala advokáta Prahy Romana Felixe, aby předložil důkazy, že se Praha stala majitelem epopeje díky institutu vydržení. V opačném případě by podle ní zřejmě epopej byla součástí dědictví.
„Pokud tehdy byla určena jedinou dědičkou paní Marie Muchová, tak se žádné další řízení při zjištění nového dědictví neprojednávalo, když se našel nový majetek, odevzdal se tomuto vlastníkovi, byť je to z pohledu dnešního práva neobvyklé,“ řekla soudkyně.
Kromě Marie Muchové nikdo žádné majetky po Alfonsi Muchovi nezdědil, protože na nich ležel dluh. Podle zmíněného principu by tedy ostatní dědici neměli ani nárok na epopej. John Mucha by nyní byl dědicem epopeje po Marii Muchové.
Praha má nyní třicetidenní lhůtu na vyjádření nebo dodání důkazů, že epopej získala vydržením.
Podle Muchova advokáta soudkyně rozhodla ve shodě s rozhodnutím Nejvyššího soudu. Praha musí nyní dokázat, že epopej vydržela, tedy že tři roky nakládala s majetkem v dobré víře, že jí patří.
„To je podle mého názoru velice těžký oříšek pro město Prahu, protože u vydržení se předpokládá, že ta držba musí být takzvaně pravá, poctivá. Praha není schopna doložit poctivost té držby z toho jediného prostého důvodu, že nesplnila podmínku daru od Alfonse Muchy čili nepostavila zvláštní výstavní síň pro Slovanskou epopej,“ řekl při odchodu ze soudní síně Muchův advokát.
Názor soudkyně tak John Mucha vnímá jako velmi příznivý. Pokud by žaloba uspěla, pokračovalo by dědické řízení, v němž by kromě Johna Muchy figurovala i vnučka malíře Alfonse Muchy, výtvarnice Jarmila Mucha Plocková.
Obrazy disponuje hlavní město Praha, John Mucha ale v žalobě uvedl, že se Praha vlastníkem cyklu obrazů nikdy nestala. Město podle něj nesplnilo autorovu podmínku, aby pro plátna zbudovalo samostatné výstavní prostory. Právní zástupce žalované strany u soudu tuto podmínku zpochybnil. Alfons Mucha podle něj trval na postavení budovy na Petříně, což Praha odmítla.
V rámci dědického řízení po Alfonsi Muchovi v roce 1939 zůstala podle zástupce žalované strany pohledávka 20 tisíc korun, které Praha dlužila Muchovi za restaurování obrazů. Podle hlavního města jde o jasný důkaz, že v roce 1939 patřilo dílo Praze, a nikoliv Alfonsi Muchovi, a jeho dědici proto na Slovanskou epopej nemají žádný nárok.
Obvodní soud se Muchovou žalobou začal zabývat v lednu 2017. Tehdy ji zamítl, rozhodnutí potvrdil i odvolací senát. Nejvyšší soud ale v květnu rozsudky zrušil. Napodruhé začal soud žalobu projednávat v listopadu 2018. Obě strany tehdy uvedly, že se nebrání jednání o smírném řešení.
Kam s epopejí?
Obrazy jsou nyní v depozitáři Galerie hlavního města Prahy(GHMP). Praha loni v říjnu schválila, že cyklus na pět let zapůjčí na zámek v Moravském Krumlově, kde byly obrazy vystaveny do roku 2011. V období zapůjčení by se měl vyřešit problém s chybějícím prostorem v Praze. Podmínkou pro zapůjčení díla je podle GHMP dokončení úprav zámku.
Minulé vedení pražského magistrátu chtělo Slovanskou epopej umístit do budovy Lapidária na Výstavišti. Praha ale její rekonstrukci v polovině září odložila s tím, že bude předmětem dalších jednání. Důvodem byl růst cen stavebních prací, kvůli kterým už nebylo zadání zakázky aktuální.
Budova Lapidária je další z řady plánů, kam umístit Muchův slavný cyklus. Dříve město plánovalo stavbu samostatné budovy, a to na Letné za ministerstvem vnitra nebo na Těšnově. V poslední době se vedla také diskuse o zámku na Zbraslavi a Praha 2 přišla s nápadem vystavit ji v budově vyšehradského nádraží.
