„Jsme partneři druhé kategorie.” Sexuálním menšinám v Česku chybí manželství a jednodušší adopce, ukázal průzkum

Unikátní průzkum zkoumal, jak se v Česku žije sexuálním menšinám. A zjistil následující: registrované partnerství považují za podřadný institut, osmadevadesát procent zpovídaných touží uzavírat právoplatná manželství jako ostatní.

Chybí jim zákony ohledně adopce dětí, každý šestý člen komunity se setkal s napadením nebo vyhrožováním násilím kvůli své sexuální orientaci. Česká společnost je však čím dál otevřenější v přístupu k sexuálním menšinám v Česku. Její členové průměrně hodnotí své postavení ve společnosti jako spíše vyhovující, na škále od jedničky do desítky dali průměrnou známku 6,4, kde desítka je zcela vyhovující.

Průzkum si nechala zpracovat Kancelář veřejného ochránce práv a neziskovka Prague Pride a jeho výsledky představila v pátek, v den boje proti homofobii. Pro agenturu Median odpovídalo v závěru loňského roku 1 981 respondentů od třinácti let.

Ombudsmanka Anna Šabatová řekla, že se život sexuálních menšin zlepšuje, přesto je na čem pracovat. „Za posledních třicet let jsme urazili velký kus cesty. Sama si pamatuji dobu v šedesátých letech, kdy byla homosexualita trestná,” řekla Šabatová.

Sexuální menšiny se stále setkávají se zesměšňováním, obtěžováním. Nejsilnější stereotyp je, že by stejnopohlavní páry neměli dávat svou orientaci na odiv na veřejnosti.

Komunitě chybí hlavně institut manželství. „Jsme sice registrované partnerky, ale vlastně tím přiznáváme, že jsme občanky druhé kategorie. Připomíná mi to boj Afroameričanů v USA, když někdo řekl: Můžete být rádi, že do autobusu můžete nastoupit zadními dveřmi. Ne, my chceme nastoupit stejnými dveřmi jako ostatní. Týká se to asi i těch 170 paragrafů v zákonech, v nichž platí nějaká jiná úprava pro registrované partnerství,” říká překladatelka z Brna Jolana Navrátilová.

Dva roky žije v registrovaném partnerství s Hanou Porkertovou. „Spousta lidí vidí manželství jako vzácnou instituci a spousta lidí do něj vstoupí i z praktických důvodů, ať už se to týká majetku, dědictví, společného zdanění a podobně. My slýcháme, že si to taky můžeme upravit. Ale nechceme na všechno finančního poradce,” namítá socioložka Porkertová.

Shodují se, že registrované partnerství přineslo symbolickou rovinu, která jim však v mnoha ohledech nestačí. Jeden příklad za všechny. O sňatek mohou lidé zažádat na šesti tisících matričních úřadů v Česku, o registrované partnerství jen na čtrnácti.

Novelu, která by uzákonila manželství stejnopohlavních párů, už několik měsíců řeší poslanci. Zvedl by pro ni ruku i premiér Andrej Babiš.

Průzkum ukázal, že česká společnost je v přístupu k LGBT komunitě stále liberálnější, nicméně přetrvávají i stigmata a stereotypy. „Stále nás, gaye, mnoho lidí spojuje s pohlavními nemocemi,” stěžuje si student bohemistiky Patrik Tulipán.

Dvě třetiny zpovídaných se setkaly s názorem, že by neměly dávat svou orientaci na odiv. Zůstávají i extrémní názory, sedm procent lidí si podle dalšího průzkumu pro ombudsmanku myslí, že homosexuální styk má být trestný.

Patnáct procent členů komunity se setkalo s nějakou formou fyzického nebo slovního napadení, případně vyhrožováním násilím. „Asi nejhorší bylo, když jsem dostal přes hubu na diskotéce u nás na vesnici. Byl to takový holohlavý extremista,” vzpomíná Tulipán, který pochází z obce Břest na Kroměřížsku.

I na venkově se podle něj situace pozvolna zlepšuje.

Předseda spolku Prague Pride Česlav Valek považuje za velmi důležité, aby se o problematice také více mluvilo na školách. „Už děti z této komunity se setkávají se šikanou. Někdy to vede k sebevraždám,” upozornil.

„Můj učitel mi řekl, že homosexualita je nemoc, načež jsem se ho zeptala, když je to teda nemoc, jak bych to měla léčit. Odpověděl, že se to nedá lečit, jedině zastřelením,” uvedla v průzkumu bisexuální žena.

Horší postavení mají transgender osoby, o nichž se více začalo mluvit v souvislosti s postavou Dáši v oblíbeném seriálu Most, přestože ji část komunity považuje za karikující. „Až 86 procent transgender osob za posledních pět let zažilo diskriminaci,” uvedla zpráva.

Ombudsmanka na základě průzkumu vydala sérii doporučení. „Přišel čas, aby bylo manželství těchto párů schváleno zákonem,” řekla. Česko by podle ní také mělo zhodnotit význam komunity pro adopce dětí.Uvítala by také předložení zákona, na jehož základě by změna pohlaví u transsexuálů nemusela být podmíněna provedením invazivních chirurgických zákroků a sterilizací.

Další doporučení se týkají novelizace antidiskriminačního zákona, oblasti školství, zdravotnictví i pracovního prostředí.